Petr Mooz: ČR nepřistoupila k čerpání evropských peněz úplně šťastně
Vytištěno 15.12.2022 15:34 ze stránek www.euinfo.cz:
http://www.euinfo.cz/index.php?nav01=8489&nav02=8491&nav03=8498&mes=1&rok=2018&nav04=10001479
Umí si Česká republika říkat o evropské peníze? Kde se dozvíme, jak evropské investice ovlivňují náš každodenní život? Na tyto a další otázky odpovídal Petr Mooz, který se v Evropské komisi zabývá evropským rozpočtem.
Zdroj: © EU, 2013
Petr Mooz je vedoucím oddělení pro informace a komunikaci Generálního ředitelství pro rozpočet (DG BUDGET) Evropské komise. V minulosti pracoval v české diplomacii, mimo jiné na pozici zástupce velvyslance České republiky v Rakousku.
Jak se Evropská komise stará o to, aby se Češi dozvěděli, na co konkrétně jim Evropská unie přispívá?
Základní informace o evropském rozpočtu lze nalézt na našich webových stránkách, které jsou převážně v angličtině, francouzštině a němčině. Máme ale i část informací v českém jazyce, například o evropském rozpočtu určeném pro ČR. Na webu jsou také uvedeny příklady konkrétních projektů, které byly spolufinancovány Evropskou unií. Pracujeme na webové interaktivní mapě, ze které je patrné geografické umístění projektů spolufinancovaných EU. Mapa je zatím pouze v anglické verzi.
Naším cílem je, aby evropský občan mohl na mapě snadno nalézt projekty ve svém okolí, které byly spolufinancovány z evropských fondů. Mapa zatím obsahuje okolo 1750 projektů. Do konce letošního roku chceme propojit projektové databáze všech ředitelství Evropské komise tak, aby mapa obsahovala úplně všechny projekty, o nichž máme informace k dispozici.
Internet je určitě důležitý informační zdroj. Skutečnost je však taková, že povědomí o evropských investicích je malé. Čím to podle Vás je?
Jedno z úskalí spočívá v tom, jak evropský rozpočet funguje. Kolem 80 % z něj spravují členské státy. Evropská komise odešle tyto peníze v několika velkých platbách a je na členských státech, aby je pak podrobněji rozdělily prostřednictvím operačních programů na jednotlivé projekty. Nejlepší přehled o tom, co je financováno z evropských peněz, mají tedy národní orgány, které by měly informovat své občany. To se úplně nedaří.
V ČR dokonce vznikají fámy, že jsme nebo brzo budeme čistými plátci do evropského rozpočtu, nikoli příjemci. Pravda je taková, že v roce 2016 bylo čisté saldo přes tři miliardy euro ve prospěch České republiky. Neumím si představit, že by se Česká republika proměnila v příštím programovém období po roce 2020 z čistého příjemce na čistého plátce.
EU často přispívá na velké projekty stovkami milionů nebo dokonce miliardami. Běžnému člověku však není zřejmé, jak jemu konkrétně zlepšila evropská investice každodenní život. Myslíte, že stačí, když mu to EU vysvětluje pomocí webových stránek, tištěných publikací, či informačních tabulí u cesty?
Zajímavé je, že před vstupem do EU v roce 2004 nebyly evropské peníze hlavním tématem. Mluvilo se hlavně o tom, že budeme konečně součástí demokratické západní Evropy. Evropské peníze byly pouze jedním z bonusů našeho členství. Bohužel Česká republika nepřistoupila k čerpání evropských peněz úplně šťastně.
Jednak vzniklo velké množství operačních programů a k nim komplikovaná administrativa. Za druhé jde o styl čerpání. Nedávno jsem se ptal starosty nejmenované české obce, kterou velmi dobře znám, kdy bude dokončena její plynofikace. Starosta mi odpověděl: „Až za několik let, protože nejsme na řadě.“
Co to znamená?
Smyslem dotací je, aby zvítězily nejlepší projekty a ty se jako celek zafinancovaly. Zdá se, že v české realitě však občas funguje jakýsi pořadník, kde se peníze rozdělují podle nějakého jiného klíče než podle kvality projektů. Třetím problémem je způsob, jakým se v českém prostředí o evropských penězích mluví. Kolikrát jste slyšel od politika, že jde o projekt financovaný z rozpočtu Evropské unie? V českých sdělovacích prostředcích je místo toho více slyšet, že jsou to „dotace“, že je to „z fondů“ nebo z „operačních programů“.
Takže se vytěsňuje skutečnost, že jde o peníze z Evropské unie?
Bohužel je to velmi málo slyšet, což má dopad na veřejné mínění.
Co sociální sítě? Používáte Facebook a Twitter?
Jdeme s dobou a používáme je stále více. Snažíme se naše informace podávat zajímavě a srozumitelně. Místo papírových publikací více grafiky, webových vizualizací a videí.
Jste úspěšní v tom smyslu, že máte hodně lajků, followerů? Vyznají se lidé ve vašich webových informacích?
Je to cesta na dlouho trať. Není snadné vměstnat informaci o tak složité věci, jakou je rozpočet EU, do několika znaků. Chceme množství dat, které máme k dispozici, prezentovat interaktivní formou. Vítáme také názory těch, kteří naše webovské stránky používají. Nedávno jsem byl v Berlíně, kde jsme se s kolegy z německého ministerstva financí dvě hodiny bavili o tom, jak používat a zlepšovat naše webové stránky. Když se dívám na webové stránky evropských institucí, většinou najdu frustrující informace dvojího typu. Buďto jde o vysvětlování, jak fungují evropské instituce, jaké mají kompetence a pracovní procesy. Nebo najdu vyčerpávající dokumenty určené hlavně odborníkům. Ani jeden typ informace mi nedává rychlou odpověď na to, co pro mne EU dělá.
Komise si nechala asi před třemi lety zpracovat studii, jak jsou vnímány její webové stránky. Průzkum zahrnul přes sto tisíc respondentů z celého světa. Rozsah průzkumu byl tedy unikátní. Studie ukázala, že se na náš web dívá poměrně omezený okruh lidí. Profesoři, média, nebo lidé, kteří chtějí pracovat v evropských institucích, popřípadě subjekty, které chtějí žádat o evropské peníze. Komise na to reagovala mimo jiné tak, že začala budovat speciální stránky, jak lze získávat peníze z EU.
Takže průzkum ukázal, že evropské stránky využívají odborníci jako například profesoři a žadatelé o dotace atd. Znamená to, že nechcete zlepšit komunikaci s běžnými občany?
To v žádném případě. Zlepšit komunikaci s občany je výzvou pro celou Evropskou unii. Myslím si však, že to je také úkol pro členské státy, které v tomto Komise bude vždy podporovat. Obecně bychom měli více investovat do vzdělávání o tom, co Evropská unie je a jaký je její význam. Máme na webu „dětský koutek“ nebo „učitelský koutek“. Jsou zde materiály a hry, které dětem a studentům přibližují Evropu.
Díky inspiraci z dětství, kdy jsem četl Rychlé šípy, jsem například inicioval tvorbu komiksu o rozpočtu Evropské unie. Nazvali jsme ho „Cesta k vítězství“. Je to o fiktivní třídě studentů z Bratislavy, která jede na soutěž do Španělska a cestou se seznamuje s různými projekty financovanými Evropskou unií – tlumočnickým zařízením v budapešťském divadle, tunelem mezi Francií a Španělském, podporou pro zemědělce pěstující opomíjené odrůdy ovoce apod.
Umí Česká republika čerpat evropské peníze? Podle materiálu think tanku Europeum zatím ČR vyčerpala jen 12 % z částky 620 mld Kč (bez dotací do společné zemědělské politiky) přidělené na období 2014 až 2020. Které členské státy jsou v tom lepší a proč?
Jde o prostředky, které jsou pro ČR vyhrazené. Česko mělo pomalejší začátek čerpání, mimo jiné kvůli potížím se zaváděním zákona o státní službě. Nezapomínejme také, že evropské peníze se zpravidla proplácejí zpětně, až po dokončení projektu.
Takže ten skluz ve skutečnosti neexistuje?
To nemůžu říct. Bylo by lepší, kdyby byla ČR rychlejší v čerpání těch prostředků, které jsou jí předběžně přiděleny v rámci kohezní nebo Společné zemědělské politiky. Celoevropským premiantem čerpání v tomto ohledu je Polsko. Zajímá mě však, jak ČR využije prostředky otevřené všem členským státům. Jde asi o 12–15% celkového evropského rozpočtu, o které členské státy soutěží mezi sebou. Zahrnují například financování programu Horizont 2020, což je podpora vědy a inovací, Erasmus+ a jiné. Například ve srovnání s takovým Estonskem jsme na tom poměrně špatně. To v soutěži s ostatními členskými státy v roce 2015 získalo 10 % svých prostředků z rozpočtu EU, kdežto Češi jen 1 %. Nejlépe na tom bylo Nizozemí, které ve stejné době dokázalo získat velké množství projektů, a to ve výši 40 %.
Má ČR dobrou výchozí pozici pro vyjednávání o novém rozpočtu EU, když je v poslední době často vnímána jako součást vysoce problematické Visegrádské čtyřky?
Ten problém se netýká současnosti, ale spíš minulosti. V předcházejícím období v roce 2011–2013, kdy se připravoval rozpočet na období 2014–2020 zastávala ČR rozporuplný postoj. Na jednu stranu chtěla více peněz z kohezního fondu, na druhou stranu žádala, aby se snížil celkový evropský rozpočet. To byla velmi nezvyklá, nečitelná pozice.
Teď je důležité, jaký bude vypadat návrh nového rozpočtu. Komise jej má předložit v květnu tohoto roku. Členské státy mají možnost jej připomínkovat, což ČR učinila. Její stanovisko je oproti minulému období konzistentní. Celkový rozpočet pak podléhá jednomyslnému souhlasu všech členských států.
Zdroj: Radek Motzke, EurActiv.cz