Komise navrhla vytvořit fondy k řešení problémů souvisejících s úpadky bank
Vytištěno 15.12.2022 15:34 ze stránek www.euinfo.cz:
http://www.euinfo.cz/index.php?nav01=8489&nav02=8491&nav03=8497&mes=5&rok=2010&nav04=16688
Evropská komise dnes navrhla, aby Evropská unie vytvořila síť fondů k řešení problémů souvisejících s úpadky bank. Cílem je zajistit, aby v budoucnu úpadky bank nebyly na úkor daňových poplatníků a nenarušily stabilitu finančního systému. Po projednání na nadcházejícím zasedání Evropské rady představí Evropská komise tyto myšlenky na summitu G20 v Torontu 26. a 27. června 2010. Fondy by tvořily část širšího rámce k prevenci budoucí finanční krize a k posílení finančního systému. Komise se domnívá, že se toho dá dosáhnout tak, že se členským státům uloží, aby na základě společných pravidel vytvořily fondy, do kterých by měly banky platit odvody. Tyto fondy by se nepoužívaly k poskytnutí finančních injekcí bankám nebo k záchraně bank, ale pouze k zajištění toho, aby byl úpadek banky předmětem řádného řízení a nedestabilizoval finanční systém.
„Je nepřípustné, aby daňoví poplatníci nadále nesli vysoké náklady na záchranu bankovního odvětví. Ti by neměli stát v první linii tohoto zápasu. Věřím v zásadu „znečišťovatel platí". Musíme vybudovat systém, který zajistí, aby v budoucnu náklady bankovních krizí platilo finanční odvětví, "uvedl komisař pro vnitřní trh a služby Michel Barnier. „Domnívám se proto, že bychom od bank měli požadovat, aby přispívaly do fondu určeného k řešení úpadků bank, k ochraně finanční stability a k omezení nákazy, který však nebude záchranným fondem. Evropa se musí chopit vedení při vypracovávání společných přístupů a vytvořit model spolupráce, který by se mohl uplatnit celosvětově."
Proč jsou potřebné fondy k řešení problémů souvisejících s úpadky bank?
V důsledku finanční krize musely národní vlády použít obrovské částky z peněz daňových poplatníků na podporu svého finančního odvětví, k udržení finanční stability a k ochraně vkladatelů. Nyní je třeba vynaložit úsilí k zajištění toho, aby se takové situace již nikdy neopakovaly. Komise už zavádí preventivní opatření, jimiž by se měla snížit pravděpodobnost bankovních úpadků, ale je třeba zajistit také to, aby v případě budoucích možných úpadků bank existovaly k vyřešení souvisejících problémů spolehlivé mechanismy založené na soukromých penězích.
V říjnu 2009 Komise vysvětlila, že podporuje zřízení nového rámce pro řízení krizí na úrovni EU. Tento nový rámec bude zahrnovat harmonizovaný soubor pravomocí a pravidel, jež umožní regulačním orgánům předcházet úpadkům bank a přijímat opatření k ulehčení řádného řešení u insolventních bank při minimalizaci nákladů pro daňové poplatníky. Komise nyní navrhuje jako doplněk k tomuto rámci fondy k řešení problémů. Jejich velikost a rozsah by přirozeně závisely na účinnosti zlepšeného dohledu a zlepšené regulace.
Řada členských států EU již v bankovním odvětví zavedlo placení odvodů nebo o jeho zavedení uvažuje. Neexistence dostatečně koordinovaného přístupu k otázkám, kolik peněz by se mělo odvádět a jak by se měly využívat, však s sebou nese riziko narušení soutěže mezi vnitrostátními bankovními trhy a riziko narušení mezinárodní spolupráce během krizí.
Co Komise navrhuje? Síť mechanismů EU k řešení problémů, jež budou financovat banky
Komise se domnívá, že nejlepším využitím bankovních odvodů by bylo zřídit za ně sítě předem financovaných mechanismů na úrovni celé EU s úzce vymezenými mandáty. Tyto fondy by byly určeny k tomu, aby poskytovaly financování na druhy opatření nastíněné ve sdělení o řízení krizí z října 2009, totiž na: poskytování financování pro úkony struktury zvláštního určení, tzv. bridge bank, úplný nebo částečný převod aktiv a/nebo pasiv a financování rozdělení na banky s „dobrými" aktivy a banky se „špatnými" aktivy.
Zřízením fondů k řešení problémů by se zvýšila odolnost bankovního odvětví a zamezilo by se nutnosti uchýlit se k prostředkům daňových poplatníků. Komise také uznává, že existence velkých mechanismů financovaných bankami nastoluje významné problémy související s morálním rizikem, pokud panuje přesvědčení, že účelem těchto fondů je chránit banky proti budoucímu úpadku. To je hlavní obava, kterou je třeba řešit tak, aby bylo jasné a jednoznačné, že akcionáři i nepojištění věřitelé musejí být prvními, kdo bude čelit důsledkům úpadku banky a že fondy k řešení problémů nebudou představovat pojistku a nebudou se využívat k záchraně bank v úpadku, ale k usnadnění řádného průběhu takového úpadku.
Možná velikost a působení fondů
Fondy k řešení problémů souvisejících s úpadky bank by se měly vytvořit za určité období a příspěvky odváděné bankami by se mohly koncipovat tak, aby se stimulovalo vhodné chování a zmírnilo riziko řešení. V této fázi však Komise nehodlá poskytnout přesné údaje o tom, jak by měly fondy k řešení problémů souvisejících s úpadky bank působit a jak velké by měly být. Komise uznává, že zásadně důležité bude jasně pochopit a pečlivě posoudit kumulativní dopady
širokého souboru reforem, jež se týkají odvodů a kapitálu bank. Bude také nutné zajistit, aby tyto náklady byly nastaveny tak, aby se nepřiškrtilo hospodářské oživení a úvěrové náklady pro reálnou ekonomiku.
Další kroky
Během června 2010 předloží Komise své myšlenky ministrům financí EU, hlavám států EU a G20. Bude se přimlouvat za širokou dohodu o obecných zásadách a hlavních směrech.
V říjnu 2010 předloží Komise podrobnější návrhy ke svým širším plánům na vypracování nového rámce pro řízení krizí a na plánované přijetí legislativních návrhů. Komise pečlivě zváží důsledky svých návrhů pro fondy k řešení problémů v doprovodném posouzení dopadů.
S cílem udržet na celosvětové úrovni rovné podmínky hodlá Komise směrovat úsilí G20 k tomu, aby se dospělo ke globálnímu přístupu k fondům pro řešení problémů na základě myšlenek z tohoto sdělení.
Sdělení Komise o fondech k řešení problémů souvisejících s úpadky bank lze nalézt na adrese:
http://ec.europa.eu/internal_market/bank/crisis_management/index_en.htm
Zdroj: Zastuopení Evropské komise v ČR