Ve dnech před summitem společné stanovisko domlouval Tusk především s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a s francouzským prezidentem Francoisem Hollandem. Právě tito dva politici se výrazně podíleli na uzavření dohody, která přes četné incidenty vedla k nynějšímu příměří na východě Ukrajiny.

Nejpozději na konci roku by podle dohod z Minsku měla Ukrajina získat kontrolu nad tou částí své hranice s Ruskem, kterou nyní ovládají proruští separatisté. Summit také podle očekávání potvrdil potřebu čelit z evropské strany ruské propagandě. Příslušný plán, jak toho konkrétně dosáhnout, by měla evropská diplomacie předložit v červnu.

Rozhodne se do července

Evropské hospodářské sankce, které zakazují export určitých technologií do Ruska a omezují ruský přístup na finanční trhy, spustila EU loni v létě, rozšířila je počátkem září. Jako všechna evropská opatření tohoto typu mají časově omezenou platnost a bez prodloužení by skončila na konci července.

Země Evropské unie před jednáním diskutovaly, zda už nyní rozhodnout o prodloužení sankcí, třeba právě do konce roku, nebo s tímto krokem počkat až do června. Okamžité rozhodnutí o prodloužení prosazovaly například Polsko nebo pobaltské země, jiné státy byly zdrženlivější a připomínaly, že na definitivní rozhodnutí je stále čas.

„Dnes Evropská rada nerozhodla o prodloužení sankcí, ale potvrdila, že toto rozhodnutí padne do té doby, než sankce v polovině roku vyprší,“ řekl novinářům při odchodu z jednání český premiér Bohuslav Sobotka. Logické podle něj je, že opatření budou prodloužena na některém z evropských jednání před koncem července. Věc byla podle něj dnes připravena tak dobře, že se o ní nevedla „žádná bouřlivá debata“ a žádná země se nepostavila proti.

Celý článek dostupný na: E15.cz