Více než polovina uživatelů internetu v EU používá při surfování cizí jazyk. V ČR 39 procent
Vytištěno 15.12.2022 15:34 ze stránek www.euinfo.cz:
http://www.euinfo.cz/index.php?nav01=8489&nav02=8491&nav03=8498&mes=5&rok=2011&nav04=18290
Až 90 % uživatelů internetu v EU surfuje nejraději ve vlastním jazyce a nejméně 55 % respondentů používá příležitostně cizí jazyk, v ČR 39 %. Vyplývá to z celoevropského průzkumu Eurobarometr, jehož výsledky byly dnes zveřejněny. Podle průzkumu má 44 % evropských uživatelů internetu pocit, že jim unikají zajímavé informace, protože internetové stránky nejsou k dispozici v jazyce, kterému rozumějí, a pouze 18 % uživatelů nakupuje produkty on-line v cizím jazyce. Tyto údaje zvýrazňují potřebu investovat do překladatelských nástrojů on-line, aby nebyli uživatelé internetu v EU vyloučeni z hledání informací nebo produktů on-line jen proto, že nemají potřebné jazykové znalosti.
Evropská komise řídí v současné době 30 různých výzkumných projektů, které pracují na rozhraní jazyka a digitálního obsahu. Tyto projekty dostaly finanční podporu EU ve výši 67 milionů eur a letos předložené nové projekty obdrží dalších 50 milionů eur. Jedním z cílů Digitální agendy pro Evropu je zajistit širší dostupnost obsahu internetových stránek pro všechny (viz IP/10/581 , MEMO/10/199 a MEMO/10/200 ).
„Jestli to myslíme vážně a chceme, aby byli všichni Evropané „digitální", musíme zajistit, aby hledanému obsahu internetových stránek rozuměli. Vyvíjíme nové technologie, které mohou pomoci lidem, kteří použitému cizímu jazyku nerozumějí," uvedla místopředsedkyně Komise odpovědná za digitální agendu Neelie Kroesová.
Průzkum ukazuje, že i když internet nabízí obrovský objem kvalitního obsahu, kvůli rozdílným jazykovým znalostem jej nedokáže každý využít stejně. V průměru jeden ze dvou uživatelů internetu ve dvaceti třech členských státech používá při prohlížení internetu cizí jazyk. Za tímto údajem se však skrývají velké rozdíly, protože používání cizího jazyka na internetu uvedlo mezi 90 a 93 % Řeků, Slovinců, Lucemburčanů, Malťanů a Kypřanů, ale pouze 15 % občanů Spojeného království, 19 % Irů, 39 % Čechů a 39 % Italů.
Angličtina jako lingua franca na internetu
Průzkum potvrzuje, že při čtení a sledování obsahu na internetu v jiném než mateřském jazyce je nejčastěji používaným jazykem angličtina: téměř polovina uživatelů internetu v EU (48 %) používá angličtinu alespoň „příležitostně", zatímco španělštinu, němčinu a francouzštinu používá jen 4-6 % uživatelů. Praxe se opět v jednotlivých členských státech značně liší: 90 % uživatelů internetu na Kypru, 97 % na Maltě a 85 % v Řecku a ve Švédsku používá anglicky psané internetové stránky v případě, že dané informace nejsou k dispozici v jejich jazyce, podobně však postupuje pouze 35 % Italů, 45 % Lotyšů, 47 % Rumunů a 50 % Francouzů. Lucemburčané ovšem dávají před angličtinou (55 %) přednost francouzštině (67 %) a němčině (63 %). Ve Spojeném království a v Irsku se k používání cizího jazyka mnoho uživatelů nepřihlásilo, nejčastěji používaným cizím jazykem pro čtení nebo sledování obsahu na internetu je tam francouzština (9 % ve Spojeném království a 7 % v Irsku).
Důvody pro změnu jazyka
Většina lidí musí použít cizí jazyk v okamžiku, kdy hledá informace (81 %), ale 62 % uživatelů používá cizí jazyk také při společenském styku, obvykle při komunikaci on-line s přáteli nebo z profesních důvodů (52 %).
Přibližně 44 % respondentů má pocit, že jim unikají zajímavé informace, protože internetové stránky nejsou k dispozici v jazyce, kterému rozumějí: platí to pro 60 % Řeků, 58 % Španělů a 56 % Portugalců.
Nakupování on-line
Nakupování on-line je oblast, kde dávají lidé přednost používání vlastního jazyka. Pouze 18 % uživatelů internetu v EU nakupuje on-line v cizím jazyce často nebo neustále a 42 % uživatelů uvedlo, že v jiném než vlastním jazyce nenakupují on-line nikdy. Muži (61 %) využívají cizí jazyky při nákupech on-line častěji než ženy (51 %).
Podpora širší rozmanitosti a otevřenosti
Téměř devět z deseti respondentů (88 %) se domnívá, že by všechny internetové stránky vyhotovené v jejich zemi, měly používat úřední jazyky dané země, přibližně osm z deseti (81 %) si však myslí, že by tyto internetové stránky měly mít také verze v jiných jazycích.
Výzkum a vývoj
Komise v současné době řídí 30 výzkumných a inovačních projektů na podporu jazykových technologií, jež umožní uživatelům internetu přístup k informacím v cizích jazycích. Tak například projekt iTRANSLATE4 vyvíjí první internetový portál, který bude poskytovat přístup k bezplatnému překladu on-line mezi více než 50 evropskými a světovými jazyky a umožní uživatelům, aby simultánně porovnali různé překlady poskytnuté nejčastěji používanými nástroji (např. Google, Bing, Systran, Trident, Linguatec). Příspěvek EU na tento projekt činí 2 miliony eur.
Další pokrok v jazykových technologiích vyžaduje širokou spolupráci a nepřetržitý dialog mezi odvětvím, výzkumnými pracovníky, veřejným sektorem a občany. Projekt META-NET s podporou EU ve výši 6 milionů eur buduje technologickou alianci - již nyní s více než 200 členy - pro mnohojazyčnou Evropu.
Souvislosti
První průzkum Eurobarometr „Jazykové preference uživatelů on-line" se uskutečnil v lednu 2011. Vzorek tvoří 500 uživatelů internetu v každém členském státě. Dotázáno bylo 13 500 respondentů.
Jazykové technologie se používají v široké řadě aplikací, jako je strojový překlad, různé druhy dialogových systémů, důmyslné internetové vyhledávače, systémy automatického vyhledávání a sumarizace informací atd. Mají potenciál umožnit každému přístup k obsahu internetu a k jeho využití, snížit náklady podniků zvýšením efektivity určitých pracovních postupů a pomoci vytvořit evropský digitální trh.
Průzkum Eurobarometr „Jazykové preference uživatelů on-line":
http://ec.europa.eu/public_opinion/flash/fl_313_en.pdf
Výzkumné projekty týkající se jazyků:
http://ec.europa.eu/public_opinion/index_en.htm
http://cordis.europa.eu/fp7/ict/language-technologies/home_en.html
Internetové stránky Digitální agendy:
http://ec.europa.eu/information_society/digital-agenda/index_en.htm
Internetové stránky komisařky Neelie Kroesové:
http://ec.europa.eu/commission_2010-2014/kroes/
Neelie Kroesová na Twitteru: http://twitter.com/neeliekroeseu
Za aktuálnost odpovídá: Eurocentrum Brno a EUROPE DIRECT
® MMB 19.5.2011. Poslední aktualizace: 19.5.2011 12:41