Řecký parlament schválil podmínky věřitelů. Cesta za 86 miliardami eur je ještě dlouhá
Vytištěno 15.12.2022 15:35 ze stránek www.euinfo.cz:
http://www.euinfo.cz/index.php?nav01=8489&nav02=8491&nav03=8497&mes=7&rok=2015&nav04=10001118
Řecký parlament odhlasoval podmínky potřebné k zahájení formálního jednání o třetím záchranném programu ve výši až 86 miliard eur (2,6 bilionu korun). Pro se z 300 poslanců vyslovilo 229, 64 jich bylo proti a šest se hlasování zdrželo.
Jak ale upozornil slovenský ministr financí Peter Kažimír na svém twitterovém účtu, toto byla ta jednodušší část dohody, kterou lídři o víkendu odsouhlasili. Bude záležet na několika dalších faktorech, které budou pro konečný úspěch dohody klíčové.
V současnosti leží osud Řecka hlavně v rukou států eurozóny a věřitelských institucí. Nejprve je potřeba pro Řecko zajistit půjčku 12 miliard eur (330 miliard korun), aby bylo schopno zaplatit své dluhové závazky. Důležité je také to, jak se k situaci postaví Evropská centrální banka, řekl ekonom finanční skupiny Roklen Lukáš Kovanda.
Euroskupina přistoupila na řeskou půjčku z EFSM
Řecko musí do pondělí 20. července Evropské centrální bance (ECB) i s úrokem splatit více než 3,5 miliard eur (96 miliard korun). Země navíc musí zaplatit Mezinárodnímu měnovému fondu, kterému od konce června dluží 1,6 miliard eur (cca 44 miliard korun). Ministři financí eurozóny proto dnes dopoledne uspořádali telekonferenci, v rámci které měli rozhodnout o vhodném způsobu, jak tyto prostředky zemi zajistit.
„Nyní se hledá způsob, jak Řecku půjčit, aby tyto peníze mohlo zase vrátit do Evropy. To je už takový kocourkov,“ okomentoval situaci Kovanda.
Podle zpráv agentury Bloomberg se ministři financí nakonec domluvili na zásadách čerpání půjčky ve výši sedmi miliard eur z Evropského finančního stabilizačního mechanismu (EFSM). Podrobnosti by měly být ohlášeny v pátek.
Poskytnutí krátkodobé finanční pomoci z EFSM, ve kterém se dnes nachází něco kolem 13,2 miliardy eur, bylo podle Kovandy jednou ze zhruba šesti možností, jak půjčku Řecku opatřit. Proti této variantě se na počátku minulého týdne postavilo Česko nebo Velká Británie.
Česká vláda slaví
Česko má signály o tom, že spolu s dalšími státy mimo eurozónu případné ztráty nakonec neponese. Ty by totiž měly být pokryty z výnosů řeckých dluhopisů, které drží ECB. Oznámil to ministr financí Andrej Babiš.
„Jednání povedeme o možnosti krátkodobé půjčky do 3 měsíců s právními garancemi toho, že Česko neponese žádná rizika,“ řekl novinářům Babiš.
K jednání o Řecku se vyjádřil i český premiér Bohuslav Sobotka.
„Díky tlaku české vlády a dalších zemí, které použití EFSM silně kritizovaly, se zřejmě podaří nově získat jasnou záruku, která dosud nebyla součástí EFSM, že český daňový poplatník nebude financovat pomoc Řecku, a zároveň jsme nezablokovali možnost pomoci Řecku ve chvíli, kdy nutně potřebuje rychlou finanční injekci a kdy už začalo naplňovat dohody víkendového eurosummitu,“ uvedl Sobotka.
Jak se rozhodne ECB?
Řešení aktuálního nedostatku peněz neřešili jen ministři financí zemí platících eurem. Na pořad jednání se otázka dostala i na pravidelném zasedání ECB dnes odpoledne.
Podle Kovandy zde bude zásadní, jak se ECB postaví k nouzovém poskytování likvidity v rámci svého programu nouzového financování ELA (Emergency Liquidity Assistance), který je dnes zastropován 89 miliardami eur.
„Je velmi důležité, zda ECB tento strop navýší, nebo zůstane zachován, protože na tom fatálně závisí osud řeckých bank. Pokud by ECB nebyla příliš velkorysá, kolaps řeckého bankovnictví bude čím dál víc pravděpodobnější,“ nastínil možnou komplikaci ekonom společnosti Roklen.
Celý článek dostupný zde.
Zdroj EurActiv.cz
Za aktuálnost odpovídá: Eurocentrum Brno a EUROPE DIRECT
® MMB 20.7.2015. Poslední aktualizace: 20.7.2015 08:16