Hospodářská prognóza z podzimu 2016: mírný růst v náročném období. ČR Komise předpovídá pozitivní vývoj


Vytištěno 22.10.2020 22:44 ze stránek www.euinfo.cz:
http://www.euinfo.cz/index.php?nav01=8489&nav02=8497&mes=11&rok=2016&nav03=10001342

 

Ve své prognóze Komise uvádí, že v roce 2017 dosáhne růst v eurozóně 1,5 % a  v EU 1,6 % kvůli překážkám růstu a oslabení podpůrných faktorů.

Evropská komise předpovídá ČR na rok 2017 pozitivní vývoj. Růst ekonomiky by se měl zvýšit na 2,6 % z 2,2 % v letošním roce.

 

Zdroj: Pixabay

 

Hospodářská prognóza pro Českou republiku:

 

Evropská hospodářská prognóza - podzim 2016 @EU
 

 

Hospodářská prognóza pro EU a eurozónu:

Očekává se, že hospodářský růst v Evropě bude pokračovat mírným tempem, jelikož zlepšení na trhu práce, k nimž došlo v poslední době, a rostoucí soukromou spotřebu vyvažuje řada překážek růstu a oslabování podpůrných faktorů. Podle dnes zveřejněné podzimní prognózy očekává Evropská komise růst HDP v eurozóně ve výši 1,7 % v roce 2016, 1,5 % v roce 2017 a 1,7 % v roce 2018 (jarní prognóza uváděla 1,6 % v roce 2016 a 1,8 % v roce 2017). Růst HDP v celé EU by měl sledovat obdobný trend a dosáhnout 1,8 % v tomto roce, 1,6 % v roce 2017 a 1,8 % v roce 2018 (jarní prognóza přitom zněla 1,8 % v roce 2016 a 1,9 % v roce 2017).

 

Hlavním motorem růstu by až do roku 2018 měla zůstat soukromá spotřeba. Podle očekávání dále poroste zaměstnanost a mírně se zvýší mzdy, což by ji mělo podpořit. V důsledku mimořádně akomodativní měnové politiky by měly příznivým faktorem pro růst zůstat i výpůjční náklady. Celkový rozpočtový schodek eurozóny bude i nadále klesat a fiskální politika bude s velkou pravděpodobností nadále orientována nerestriktivně. Investice by se měly dále zvyšovat.

 

Vyhlídky růstu nicméně zatěžuje politická nestabilita, pomalý růst za hranicemi EU a slabý celosvětový obchod. Rovněž stále existuje riziko, že by růst mohly brzdit špatné hospodářské výsledky v posledních letech, a přetrvávající stagnace naznačuje možnost rychlejšího růstu bez nepřiměřených inflačních tlaků. Kromě toho se v nadcházejících letech evropská ekonomika už nebude moci spoléhat na výjimečnou podporu, kterou představovaly vnější faktory jako například klesající ceny ropy a znehodnocení měny.

Místopředseda Komise Valdis Dombrovskis odpovědný za euro a sociální dialog k tomu řekl:

 

Ekonomiky EU prokázaly, že jsou odolné. Očekáváme, že hospodářství všech členských států v příštím roce zaznamená růst. Vzhledem k rostoucí všeobecné nejistotě je nyní ještě důležitější, abychom prováděli zdravou a obezřetnou makroekonomickou a rozpočtovou politiku. Zároveň je třeba řešit nerovnosti ve společnosti, aby se nikdo necítil opomenut.“

 

Komisař pro hospodářské a finanční záležitosti, daně a cla Pierre Moscovici dodal: „V roce 2017 bude muset ekonomický růst v Evropě obstát v situaci, která je nepříznivější než na jaře. Velmi povzbudivými signály jsou zejména tempo vytváření nových pracovních míst podpořené nedávnými reformami v mnoha zemích, klesající schodky veřejných financí v eurozóně, zvýšení investic a dynamičtější obchod uvnitř EU. V této nestálé a nejisté době musíme vyvíjet maximální úsilí o to, abychom toto oživení ochránili a posílili, a rovněž zajistit, aby jeho přínos pocítily všechny vrstvy společnosti.“

 

Současné oživení zaznamenají všechny členské státy

Přestože nadále panuje trend velkých rozdílů v ekonomické výkonnosti, HDP Unie je nyní vyšší než před krizí a v některých členských státech dosáhl více než 10 % nad svou nejnižší úroveň. Hospodářská aktivita ve všech členských státech během období prognózy dále poroste, avšak zůstane nerovnoměrná.

 

Investice naberou na tempu v roce 2018 částečně díky spolufinancování ze strany EU

Po nepříznivém období nízkého růstu poptávky, očekávání slabého potenciálního růstu, probíhajícího snižování zadluženosti podniků v některých členských státech a zvýšené nejistoty se konečně zlepšují vyhlídky pro investiční prostředí a investice by měly v roce 2018 začít růst. Projekty financované v rámci investičního plánu pro Evropu, jakož i – v některých členských státech – projekty spolufinancované z fondů EU z programového období 2014–2020 by měly ve větší míře podpořit soukromé a veřejné investice, neboť vstupují do fáze realizace. Celkově se předpovídá, že investice vzrostou o 3,3 % v letošním roce, o 3,1 % v roce 2017 a o 3,5 % v roce 2018.

 

Oživení povede k poměrně značné tvorbě pracovních míst

Očekává se, že zaměstnanost v eurozóně i celé EU v letošním roce vzroste o 1,4 %, což je nejrychlejší tempo od roku 2008, třebaže trh práce zůstává ochablý. K tvorbě pracovních míst bude nadále přispívat růst tažený domácí poptávkou, mírný nárůst mezd a také opatření fiskální politiky a strukturální reformy v některých členských státech. Růst zaměstnanosti podle prognózy zůstane relativně stabilní, i když v letech 2017 a  2018 lehce zpomalí. Ačkoli letos má pracovní síla růst rychleji v důsledku vyšší míry účasti a postupné integrace uprchlíků na trh práce, nezaměstnanost v eurozóně se má snížit relativně rychle, z 10,1 % v roce 2016 na 9,7 % v příštím roce a 9,2 % v roce 2018. Očekává se, že v EU bude trend stejný, přičemž míra nezaměstnanosti by měla klesnout z letošních 8,6 % na 8,3 % v příštím roce a 7,9 % v roce 2018. Pokud jde o eurozónu, je to nejnižší úroveň od roku 2009. Oproti maximální úrovni 12 % v roce 2013 se tato hodnota snížila, stále je však vysoko nad úrovní minima z roku 2007 (7,5 %).

 

Dosavadní velmi nízká inflace začne růst kvůli cenám energií

V první polovině roku byla inflace v eurozóně velmi nízká z důvodu klesajících cen ropy. Ve třetím čtvrtletí se však začala zvedat, protože vliv předchozího snižování cen začal odeznívat. Protože se nyní předpokládá růst cen ropy, měla by se inflace vyšplhat mírně nad 1 %. Jádrová inflace, z níž jsou vyloučeny kolísavé ceny energií a potravin, by měla pozvolna růst za současného vyššího růstu mezd a dalšího zmenšení mezery výstupu. Celkově se očekává, že inflace v eurozóně vzroste z 0,3 % v roce 2016 na 1,4 % v letech 2017 a 2018. V celé EU by měla vzrůst z 0,3 % v letošním roce na 1,6 % v roce 2017 a 1,7 % v roce 2018.

 

Stav veřejných financí se bude nadále zlepšovat

Očekává se, že v horizontu let 2017–2018 budou agregovaný schodek veřejných financí i poměr veřejného dluhu k HDP v eurozóně dále klesat. Schodek veřejných financí v eurozóně by měl klesnout z úrovně 1,8 % HDP v letošním roce na 1,5 % v letech 2017 i 2018. Je to důsledek snížení sociálních transferů v souladu s klesající nezaměstnaností, umírnění mzdových nákladů ve veřejném sektoru a nízkých úrokových sazeb, které zlevňují obsluhu dluhu. Poměr dluhu k HDP se má podle předpokladů snížit z 91,6 % v roce 2016 na 89,4 % v roce 2018.

 

Celosvětový růst podpoří vývoz jen málo

V posledních měsících dále klesal růst celosvětového HDP, který se pro letošní rok nyní odhaduje na 3,2 %, což je nejméně od roku 2009. Protože se však očekává posílení růstu na rozvíjejících se trzích a ve Spojených státech, tempo celosvětového růstu (mimo EU) by se mělo mírně zlepšit. V současné době slabý světový obchod mimo EU nepříznivě dopadá na vývoz z eurozóny i přes to, že obchod uvnitř eurozóny je stabilní. Světový obchod, jehož letošní výsledky jsou mimořádně skromné, poroste v roce 2016 pomaleji než HDP. V roce 2017 se však růstu HDP již vyrovná a v roce 2018 ho lehce převýší. Dovoz do eurozóny poroste rychleji než vývoz. Stávající přebytek běžného účtu eurozóny by měl podle prognózy v posuzovaném období klesnout.

 

Rizika ohrožující prognózu vzrostla

Rizika ohrožující prognózu v posledních měsících vzrostla a jsou jasně vychýlena nepříznivým směrem, mimo jiné v důsledku toho, že Spojené království hlasovalo pro odchod z EU, což vyvolalo nejistotu a lze považovat za faktor zvýšeného politického rizika v současném nestálém politickém prostředí. Vzrostla rovněž vnější rizika, například nejisté tendence ekonomického vývoje v Číně a riziko zhoršení geopolitických konfliktů.

 

Souvislosti

Tato prognóza vychází ze souboru vnějších předpokladů týkajících se směnných kurzů, úrokových sazeb a cen komodit s referenčním datem 24. října 2016. Použité hodnoty odrážejí tržní očekávání vyplývající z trhů s deriváty v době vypracování prognózy. V případě všech ostatních vstupních údajů, včetně předpokladů týkajících se vládních politik, tato prognóza zohledňuje informace do 31. října 2016 včetně. V úvahu byly vzaty pouze politiky věrohodně oznámené a dostatečně podrobné. Prognózy předpokládají, že nedojde ke změnám politiky.

 

Další informace:

Podzimní hospodářská prognóza – internetové stránky a #ecforecast (dokument je k dispozici pouze v angličtině)

Evropská hospodářská prognóza – internetové stránky s vysvětlením

 

Zdroj: Zastoupení Evropské komise v ČR

 


Za aktuálnost odpovídá: Eurocentrum Brno a EUROPE DIRECT
® MMB 11.11.2016. Poslední aktualizace: 11.11.2016 09:20