Energetické úspory dle plánu Evropské komiseDo roku 2020 má Evropská unie stanoveny tři klimaticko-energetické cíle ve výši 20 % – pro snížení emisí CO2, zvýšení podílu obnovitelných zdrojů a zvýšení energetické účinnosti. Řada jejich kritiků si často neodpustí rýpanec, že čísla byla zvolena, protože na papíře pěkně vypadají. Ať je to pravda nebo ne, s novým klimaticko-energetickým balíčkem pro další desetiletí takovou obavu mít nemusejí. Situace bude, zdá se, složitější. V lednu Evropská komise navrhla, aby se emise CO2 do roku 2030 snížily o 40 % (oproti roku 1990) a podíl obnovitelných zdrojů stoupl celoevropsky na 27 %. Třetí cíl zůstal mimo.
Zelené organizace a výrobci materiálů a technologií pro úspory energií dlouho bojovali za to, aby nový balíček na energetickou účinnost pamatoval. Ještě před několika týdny nebylo jasné, jestli ho Komise navrhne, jak vysoký bude a jestli bude závazný. Čekalo se především na přezkum dosavadní unijní politiky a případný další postup se očekával na podzim. Události ale popohnala ruská agrese na Ukrajině, která znovu zvýraznila problém evropské závislosti na dodávkách ruských surovin. Ve středu (23. července) nakonec Komise představila návrh nezávazného 30% cíle, který by prezidenti a premiéři mohli schválit v říjnu společně se zbývajícími dvěma cíli, které ještě také nedostaly jejich posvěcení. Evropský komisař pro energetiku Günther Oettinger při představení cíle nezapomněl zdůraznit, že každé procento energie, které EU uspoří navíc oproti dosavadní politice, sníží dovoz plynu ze zahraničí o 2,6 %.
Česká republika a úspory energie podle EU Asi 60 miliard korun by mohla Česká republika získat z evropských fondů na to, aby v příštích letech ušetřila více energie v budovách. Další peníze mohou směřovat do průmyslu. Bude ale financí dost? Záleží to také na výnosech z prodeje emisních povolenek. Pokud budou nízké, bude muset vláda hledat peníze jinde. Evropskými fondy si může Česká republika pomoci třeba při plnění klimaticko-energetických závazků, které na ni klade Evropská unie. Téměř 60 miliard korun z evropských peněz chce vláda směřovat na úspory energie v budovách. Další finance mají jít na zvyšování energetické účinnosti v průmyslu. Mají tak pomoci naplnit český závazek úspor energie do roku 2020, který vyplývá z evropské směrnice o energetické účinnosti. Energetických úspor v budovách se mají týkat čtyři operační programy. Z OP Životní prostředí se má financovat zateplování nebo výměna zdrojů tepla ve veřejných budovách mimo Prahu. Na ty pražské se bude vztahovat OP Praha – Pól růstu Na bytové domy se má zase zaměřovat Integrovaný regionální operační program. Podniky pak mohou čekat na peníze z OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. V něm má být na úspory energie k dispozici přibližně 20 miliard korun a polovina z toho má směřovat právě na renovace budov, které podniky využívají. Úspory energie v budovách přitom podle některých odborníků v minulosti pro podniky představovaly nejjednodušší způsob, jak snižovat svou spotřebu. Řada z nich se prý ovšem zaměřovala na opravdu jednoduchá řešení, jako například výměnu oken. To se nezamlouvalo ministerstvu průmyslu, které mělo představu, že podniky by měly peníze využívat pro náročnější opatření. V podmínkách nové podpory by se to prý mělo odrazit.
Zdroj: Euractiv.cz
|