Klaus Regling o krizi eurozóny: alternativy k úsporám by byly ještě bolestnější
Klaus Regling je jako výkonný ředitel Evropského mechanismu stability, instituce pověřené poskytováním finanční pomoci zemím v nesnázích, jedním z nejpovolanějších, když přijde na posouzení současného stavu eurozóny. Jeho hodnocení je opatrně optimistické: díky odpovědi EU na krizi se pomalu vrací hospodářský růst, ale země mají ještě co dohánět v oblasti konkurenceschopnosti.
Klaus Regling jednal 24. září o vývoji v eurozóně se členy parlamentního Výboru pro hospodářství a měnu, a ještě před začátkem schůze nám poskytl rozhovor.
Ratingové agentury opět uvažují o snížení ratingu některých zemí eurozóny. Je to podle Vás náznak toho, že by se dluhová krize mohla v několika nadcházejících měsících opět zhoršit?
Právě naopak. V poslední době jsme v eurozóně viděli povzbudivé ukazatele. Kromě toho, kreditní agentury nesahají jen ke snižování hodnocení: například jejich výhled pro Irsko se nedávno zlepšil. Ve druhém čtvrtletí letošního roku eurozóna po šesti čtvrtletích negativního růstu zaznamenala růst pozitivní.
Nezaměstnanost ve většině zemí v rámci programu Evropského nástroje finanční stability EFSF nebo Evropského mechanismu finanční stabilizace EFSM zaznamenala mírný pokles. Tato tvrdá ekonomická data potvrzují, že naše odpověď na krizi, tedy poskytování přísně podmíněných půjček zemím, které čelí tlakům trhu, přináší výsledky.
Je ale důležité zdůraznit, že krize ještě neskončila. Nejlepší způsob, jak země spadající do programu mohou snížit budoucí rizika, je držet se vytyčené cesty: na národní úrovni to znamená pokračovat v nezbytných úpravách. Na úrovni eurozóny by pak všechny země měly dodržovat nová pravidla posílené koordinace hospodářských politik. A na evropské úrovni to znamená důsledné provádění jednotlivých elementů bankovní unie.
Řecko je v centru pozornosti už více než tři roky. Bude potřebovat třetí záchranný balíček? Co mu brání v tom, aby se dostalo z krize?
Je příliš brzy na to, aby bylo možné říct, jestli je potřeba třetí balíček. Jasné je, že Řecko napravuje své nerovnováhy, které stály u kořenů krize. Vzhledem k velmi obtížné startovní pozici dosáhlo Řecko velkého pokroku.
Za poslední tři roky provedlo Řecko větší fiskální úpravy, než jakákoli jiná země v dějinách, a dosáhlo primárního rozpočtového přebytku. Zlepšila se konkurenceschopnost a byla provedena celá řada strukturálních reforem. Je ale potřeba si uvědomit, že tyto úpravy nejsou ještě zdaleka dokončené.
Občané pocítili snižování mezd, seškrtávání služeb sociálního zabezpečení, ale zotavení hospodářství je v nedohlednu. Existuje podle Vás alternativa k úsporným opatřením?
Jsem si dobře vědom toho, že současná situace v zemích spadajících do programu je pro velkou část populace velmi bolestivá. Snižují se mzdy a důchody a mnoho lidí přišlo o práci. Myslím, že je důležité zdůraznit, že jiné alternativy by byly neudržitelné a pro obyvatelstvo ještě bolestnější. Půjčky EFSF a ESM poskytují zemím bez přístupu na trh levné dočasné financování. Země musí využít tento čas k tomu, aby jejich ekonomiky opět dosáhly konkurenceschopnosti, aby znovu získaly důvěru investorů. Zkušenosti Mezinárodního měnového fondu v zemích jako je Jižní Korea, Brazílie a Turecko ukazují, že tato strategie funguje.
