Vzroste během vládní krize role Zemana v evropské politice ČR?
Politická situace se nyní v České republice mění každým dnem. Včera (25. června) prezident Miloš Zeman jmenoval nového premiéra Jiřího Rusnoka, který stane v čele úřednické vlády, jejíž složení ještě není známé. Role prezidenta Zemana v domácí politice tak nyní zjevně sílí. Může k dojít k posilování i v oblasti politiky evropské?
Prezident Miloš Zeman se rozhodl převzít otěže v rámci současné vládní krize a v rozporu s přáním všech parlamentních stran jmenoval premiéra úřednické vlády. Stal se jím ekonom Jiří Rusnok, jehož vláda po sestavení s velkou pravděpodobností nezíská důvěru Poslanecké sněmovny.
Kdo ale v nové úřednické vládě zasedne, se ještě neví. Zatím padlo jen jméno ministra vnitra, kterým se má stát Martin Pecina. O postu ministerstva zahraničí chce prý Rusnok jednat s Janem Kohoutem.
Jiří Rusnok je blízkým spolupracovníkem prezidenta Zemana a spekuluje se o tom, že i další členové vlády by mohli z okruhu Zemana pocházet. Nabízí se otázka, zda tím posílí role prezidenta ve vládní politice, a to včetně té unijní.
Na zítřejší summit jede ještě naposledy premiér v demisi Petr Nečas. O tom, že by ho nahradil právě Miloš Zeman, se ale nemluvilo, přestože v podobných situacích je to možné. Zemanova tisková mluvčí Hana Burianová redakci sdělila, že účast prezidenta na summitu není možná, jelikož dlouhodobě je již naplánovaná pracovní cesta prezidenta do Německa.
Podle politologa Lubomíra Kopečka z Masarykovy univerzity je ale možné, že vliv prezidenta na evropskou politiku může přechodně stoupnout právě v případě, že vznikne úřednická vláda, kterou sám inicioval. „Zájem prezidenta Zemana o evropskou politiku je ale zjevně mnohem menší než u jeho obou předchůdců," sdělil Kopeček EurActivu. Nečeká proto žádnou trvalejší změnu.
Pokud úřednická vláda nezíská důvěru poslanců, bude mít prezident Zeman druhý pokus při jmenování premiéra, poté je na řadě ve výběru předsedkyně Poslanecké sněmovny. Mezitím se ale sněmovna může rozhodnout o vlastním rozpuštění a předčasných volbách. Celkově se podle odborníků může vládní krize protáhnout. Analytik Vít Dostál z Asociace pro mezinárodní otázky si potom dovede představit, že Miloš Zeman absolvuje pár summitů Evropské rady, než se krize vyřeší.
„To se dělo i v době minulých pádů premiérů," připomíná Dostál. Zásadní vstup Zemana do evropské politiky ale ani Dostál nečeká. „Zeman o EU mluví eklekticky a vytrhává věci z kontextu. Vizionářství je sice dnes v EU vítáno, ale musí stát aspoň na nějakých reálných základech a Zemanovy úvahy o jedné společné armádě do této kategorie nespadají," domnívá se analytik. V Zemanově týmu podle něj také chybí skutečný expert na EU.
K tomu se přidává i další politolog Vít Hloušek z Fakulty sociálních věd na Masarykově univerzitě. Podle něj se prezident Zeman v rámci unijní politiky již „vyřádil" při podpisu tzv. eurovalu a vyvěšování evropské vlajky (EurActiv 2.4.2013). „Integrace nikdy nepatřila k tématům, které by Zemana zvláště zajímaly, takže si na jedné straně nenechá ujít podobnou šanci k demonstraci svého proevropského postoje, na stranu druhou od něj sotva můžeme čekat nějakou reálnou eurofederalistickou politickou iniciativu," řekl Hloušek redakci.
