Europoslanci schválili rozpočet EU na dalších sedm let
V Evropském parlamentu dnes (19. listopadu) proběhlo hlasování o evropském rozpočtu pro období let 2014 až 2020. Sedmiletý rozpočet bude pracovat s 960 miliardami eur. Úspěšným hlasováním tak skončily měsíce vyjednávání o podmínkách přijetí takzvaného víceletého finančního rámce. Sedmiletý evropský rozpočet, nebo také víceletý finanční rámec, předložila Evropská komise již v červnu 2011 a dnes (19. listopadu) byl v Evropském parlamentu schválen. Cesta nového finančního rámce ke schválení ale nebyla jednoduchá. Měsíce složitých jednání ukončil až červnový kompromis Evropské komise, Evropského parlamentu a Irska, které předsedalo Radě EU (EurActiv 19.11.2013). Celkový rozpočet na příštích sedm let činí 960 miliard eur v závazcích (přibližně 26,2 bilionů korun) a 908 miliard eur v platbách. Finanční rámec na období 2014-2020 je tak o 3,4 % nižší, než ten předchozí, který právě dobíhá. Na plenárním zasedání ve Štrasburku dnes pro nový rozpočet hlasovalo 537 poslanců, 126 jich bylo proti a celkem 19 poslanců se zdrželo hlasování.
Podmínky Evropského parlamentu Parlament před schválením rozpočtu trval na několika podmínkách, které by měl víceletý finanční rámec splnit. Jednou z nich bylo například vyřešit platební schodky. Europoslanci dále žádali mimo jiné o dokončení právních základů pro všechny programy EU. Podmínkou bylo i vytvoření pracovní skupiny, která by měla mít deset členů. Jejím úkolem bude navrhnout reformu financování rozpočtu EU, výsledky by měla předložit do roku 2016. Představitelé EU se také již v červnu dohodli na další podmínce, a to na větší flexibilitě nového rozpočtu. Úspěchem europoslanců je i takzvaná „doložka o přezkumu“. Na základě tohoto dokumentu budou muset eurokomisaři v roce 2016 podat zprávu o fungování právě probíhajícího finančního rámce.
Rozpočet je schválen Sociálnědemokratický europoslanec a člen Rozpočtového výboru Vojtěch Mynář uvedl, že výsledek není ideální, ale „ve srovnání s původním návrhem Rady obsahuje množství parlamentních priorit, které Evropě pomohou řešit následky krize“. Mynář v souvislosti s těmito prioritami zmínil například předsunutí čerpání rozpočtu „na podporu zaměstnanosti mladých a navýšení prostředků pro malé a střední podniky, výzkum a vývoj i Fond pro nejchudší osoby.“ Zuzana Brzobohatá, která je Mynářovou kolegyní v Rozpočtovém výboru, v tiskové zprávě uvedla, že schválení dohody o víceletém finančním rámci je pozitivní, i když byly ambice europoslanců ohledně výše rozpočtu vyšší. „Je však kladen důraz na podporu investic, boj s nezaměstnaností a speciální pozornost je věnována mladým lidem,“ dodala Brzobohatá.
|