Jak na tom jsme doopravdy?
Evropská unie hledá nové způsoby měření hospodářských výsledků, které by lépe zohlednily sociální a ekologické aspekty růstu.
Již desetiletí meříme hospodářské výsledky pomocí ukazatelů jako hrubý domácí produkt (HDP). Evropská komise však nyní chystá nový způsob posuzování hospodářského růstu. Pojem HDP vznikl v době hospodářské krize 30. let a odpovídá hodnotě veškerého vyrobeného zboží a poskytnutých služeb v určité zemi za rok. Třebaže se jedná o dobrý nástroj k měření produkce, jako indikátor blahobytu společnosti má řadu závažných nedostatků.
HDP totiž zahrnuje veškerou hospodářskou aktivitu, tedy například i tu, jež poškozuje životní prostředí či škodí lidem. Dokonce i války a přírodní pohromy tak mohou být z hlediska HDP hodnoceny pozitivně, neboť následná obnova vytváří hospodářský růst.
HDP také nijak neodráží rozdělení bohatství ve společnosti. V mnoha zemích, jejichž hrubý domácí produkt dosahuje poměrně vysoké úrovně, existují propastné rozdíly mezi bohatými a chudými.
Stále více lidí proto nabývá přesvědčení, že vedle tempa růstu je podstatná také jeho kvalita. Jak vyplývá z výsledků nedávného průzkumu veřejného mínění, podle názoru více než dvou třetin občanů EU by vlády měly klást větší důraz na sociální a ekologické aspekty růstu. Otázkou však zůstává, jak je měřit.
Cílem Komise je vytvořit souhrnný ekologický ukazatel, který bude brát v úvahu otázky spojené se změnou klimatu, s biologickou rozmanitostí, se znečištěním ovzduší, s hospodařením s vodou a s nakládáním s odpady. Komise rovněž zdůrazňuje potřebu přesnějších údajů, pokud jde o ekonomickou nerovnost. Následující kroky se budou zaměřovat na zajištění co nejaktuálnějších údajů a na stanovení mezních hodnot pro hlavní znečišťující látky a obnovitelné zdroje.
Článek a více informací o alternativách k HDP naleznete zde.
|