Od slunečního světla k leteckému palivu: V rámci projektu EU se vyrábí první „solární“ kerosin
V rámci výzkumného projektu s názvem SOLAR-JET financovaného EU se podařilo z vody a oxidu uhličitého (CO2) vyrobit první „solární“ letecké palivo na světě. Výzkumní pracovníci poprvé úspěšně předvedli celý výrobní řetězec obnovitelného kerosinu s využitím koncentrovaného záření coby zdroje vysokoteplotní energie. Projekt je zatím stále v experimentální fázi – množství paliva vyrobeného v laboratorních podmínkách s použitím simulovaného slunečního záření by sotva naplnilo sklenici. Výsledky však vzbuzují naději, že se v budoucnu všechna uhlovodíková paliva budou vyrábět pomocí slunečního záření, CO2 a vody.
„Tato technologie předznamenává, že jednou možná dokážeme vyrobit čistší a hojně dostupné palivo pro letadla, automobily a jiné dopravní prostředky,“ uvedla k tomu Evropská komisařka pro výzkum, inovace a vědu Máire Geoghegan-Quinnová. „To může výrazně pomoci zlepšit zabezpečení dodávek energie a proměnit jeden z hlavních skleníkových plynů zodpovědných za globální oteplování v užitečný zdroj.“ Solární reaktor přeměňuje CO2 a vodu na „Syngas“
Postup Jako první krok bylo ve vysokoteplotním solárním reaktoru, který obsahoval materiály na bázi oxidů kovů vyvinuté ve Švýcarském federálním technologickém institutu v Curychu, použito koncentrované záření (simulující sluneční záření) k přeměně oxidu uhličitého a vody na syntetický plyn (syngas) (viz obrázek). Tento syntetický plyn (směs vodíku a oxidu uhelnatého) byl poté společností Shell pomocí zavedené Fischer-Tropschovy syntézy přeměněn na kerosin.
Přestože je výroba syngasu pomocí koncentrovaného slunečního záření stále v rané fázi vývoje, přeměna syngasu na kerosin je již používána společnostmi včetně Shell na celém světě. Kombinací obou přístupů lze potenciálně získat bezpečné, udržitelné a rozšiřitelné zásoby leteckého paliva, jakož i nafty a benzínu, či dokonce plastů. Paliva vyrobená metodou Fischer-Tropschovy syntézy jsou již certifikována a mohou se používat ve stávajících vozidlech a letounech, aniž by bylo potřeba upravovat motory nebo palivovou infrastrukturu.
Souvislosti Čtyřletý projekt SOLAR-JET odstartoval v červnu 2011 a z finančních prostředků EU v rámci sedmého rámcového programu pro výzkum a technologický vývoj (FP7) zatím obdržel 2,2 milionu eur. Projektu se účastní výzkumné organizace z průmyslu i akademického prostředí (Švýcarský federální technologický institut v Curychu, bavorský letecký výzkumný institut Bauhaus Luftfahrt, Německé středisko pro letectví a kosmonautiku, společnost Shell Global Solutions a společnost ARTTIC zajišťující management projektu).
V další fázi projektu partneři plánují optimalizovat solární reaktor a posoudit, zda může technologie fungovat ve větším měřítku a za konkurenční cenu.
Prioritou v rámci sedmiletého programu EU pro výzkum a inovace Horizont 2020, který byl zahájen 1. ledna 2014, zůstává hledání nových, udržitelných zdrojů energie. Ve výzvě „Konkurenceschopná nízkouhlíková energie“, jež byla zveřejněna 11. prosince loňského roku, Komise navrhla investovat do této oblasti během dvou let 732 milionů eur. Výzva se zabývá mj. tématem vývoje další generace technologií biopaliv a udržitelných alternativních paliv.
Tiskový kontakt projektu Dr. Andreas Sizmann Bauhaus Luftfahrt e.V. +49 (0)89307484938 andreas.sizmann@bauhaus-luftfahrt.net
|