> Eurocentrum > Aktuality z EU > Informace pro občany

Finanční krize hlavním tématem rozhovorů na summitu EU

Vedoucí představitelé EU žádají reorganizaci mezinárodního finančního systému.

Podle vedoucích představitelů se reforma musí dotknout všech aspektů a její součástí by měl být silnější dohled, globální systém včasného varování na počátku případné krize a celosvětové regulační normy k zajištění transparentnosti a odpovědnosti.

EU žádá, aby byl kvůli krizi svolán mezinárodní summit. Předseda Komise Jose Manuel Barroso a francouzský prezident Nicolas Sarkozy se o víkendu setkají s americkým presidentem Georgem W. Bushem, aby tento návrh projednali.

Před zasedáním Evropské rady v Bruselu proběhla na začátku tohoto týdne schůze zástupců 15 zemí eurozóny , kde byl navržen společný plán na obnovení důvěry v bankovní systém. Vedoucí představitelé EU naléhavě žádají všechny členské státy, aby podle plánu eurozóny postupovaly, protože koordinované kroky považují při uklidňování trhů za účinnější než individuální opatření jednotlivých zemí. K tomu účelu bude sestavena krizová skupina, která bude koordinaci mezi zeměmi EU napomáhat.

Záchranný plán dovoluje vládám států udělovat záruky na poskytování úvěrů, umožňovat krátkodobou likviditu a částečné znárodnění některých bank. Vlády členských států EU uvolnily v rámci záchranných opatření více než 2 biliony eur.

Vedoucí představitelé také požadují více dohledu na úrovni EU. Rada vyzvala zúčastněné, aby rychle reagovali na návrhy Komise na posílení pravidel týkajících se kapitálových požadavků a ratingových agentur a na ochranu vkladů .

Ohledně rozšířené praxe zlatých padáků pro osoby v řídících funkcích Rada uvedla, že vrcholoví manažeři by měli být placeni podle výkonu a neměli by riskovat jen kvůli tomu, aby zvýšili své příjmy z akciových opcí.

V souvislosti s očekávaným hospodářským poklesem Rada dále uvedla, že by měly být vzaty v úvahu „výjimečnné okolnosti" a mělo by být postupováno podle pravidel EU o rozpočtových deficitech. Podle nich mají vlády členských států udržovat půjčky pod hladinou 3 % HDP.

Celý článek čtěte zde.

Zdroj: Evropská komise