Komise zkontrolovala stav Schengenu
Více než 400 milionů Evropanů může v současnosti cestovat bez pasu po celém schengenském prostoru. Evropané každoročně uskuteční více než jednu a čtvrt miliardy cest, a proto je nezbytná bdělost, aby bylo ochráněno právo občanů na volný pohyb. Komise dnes přijala zprávu o první „kontrole stavu". Jedná se o pololetní přehled o fungování schengenského prostoru, který přispěje k výraznějšímu politickému vedení a spolupráci zemí účastnících se Schengenu. Ke zprávě jsou přiloženy pokyny, jejichž cílem je zajistit jednotný výklad a uplatňování vybraných pravidel v duchu solidarity.
„Schengen je jedním z nejvíce ceněných výdobytků evropské integrace. Občané EU si jej velmi považují a pro naši ekonomickou prosperitu je velkým přínosem. Do ochrany Schengenu se musí zapojit každý. Jejím začátkem je pravidelná a prospěšná debata v Evropském parlamentu a Radě, pro niž dnešní zpráva nabízí dobré východisko," uvedla komisařka pro vnitřní věci Cecilia Malmströmová. První zpráva, která se týká období od 1. listopadu 2011 do 30. dubna 2012, posuzuje zejména:
Situaci na vnějších hranicích schengenského prostoru a situaci v schengenském prostoru
Tlaku na vnějších hranicích schengenského prostoru je intenzivně vystaven omezený počet rizikových oblastí: zejména jde o trasu ve východním Středomoří vedoucí přes Turecko do Řecka. V posledních třech měsících roku 2011 bylo zjištěno téměř 30 000 neoprávněných překročení vnějších hranic - 75 % z nich se odehrálo právě na trase ve východním Středomoří. Poté co byly zjištěny vážné nedostatky v Řecku, se Komise domnívá, že úsilí o kontrolu hranic musí zůstat prioritou, zejména pokud jde o vnější pozemní a námořní hranice. EU proto musí i nadále podporovat Řecko v úsilí o správu vnějších hranic, a to zejména tím, že mu pomůže efektivněji využívat příslušné finanční prostředky EU určené na řízení migrace.
Uplatňování schengenských pravidel V průběhu šesti měsíců, na které se tato zpráva vztahuje, byly kontroly na vnitřních hranicích znovu zavedeny pouze dvakrát: Francií na hranici s Itálií (u příležitosti summitu skupiny G20 3. až 4. listopadu 2011) a Španělskem na hranici s Francií a na letištích v Barceloně a Gironě (v souvislosti se zasedáním Evropské centrální banky 2. až 4. května 2012). Komise bude i nadále zajišťovat plné uplatňování pravidel EU, zejména pokud jde o policejní kontroly a překážky na vnitřních hranicích.
Kontroly řádného uplatňování těchto pravidel se prostřednictvím schengenského hodnotícího mechanismu uskutečnily v několika zúčastněných státech. Jejich předmětem byly: vzdušné hranice v Maďarsku, na Maltě a ve Slovinsku; víza v České republice, Maďarsku, na Maltě a ve Slovinsku; činnost Pracovní skupiny SIS/SIRENE ve Finsku a Švédsku; policejní spolupráce na Maltě, ve Slovinsku, Švédsku, na Islandu a v Norsku; jakož i ochrana údajů v České republice, Maďarsku, Polsku, na Slovensku a Islandu. I když ze zprávy vyplývá, že v některých případech existuje určitý prostor pro zlepšení, žádné z těchto hodnocení neprokázalo takový typ nedostatků, který by si vyžádal okamžitý zásah Komise.
Postupy při vydávání víz a bezvízové režimy
Vízový informační systém (VIS), spuštěný 11. října 2011, se osvědčil v prvním regionu zavádění (Alžírsko, Egypt, Libye, Mauretánie, Maroko a Tunisko). Do dvou let by k Vízovému informačnímu systému měly být po celém světě připojeny konzulární úřady všech států Schengenu.
Pokyny pro vydávání povolení k (dočasnému) pobytu a cestovních dokladů
Evropská komise zdůrazňuje, že je nutné, aby členský stát, který zamýšlí přijmout rozhodnutí ohledně vydávání povolení k pobytu, o tom včas uvědomil ostatní členské státy i Komisi. Pokud určitý přistěhovalec nesplňuje podmínky pro cestování v rámci schengenského prostoru, měl by se daný členský stát, který vydává povolení k (dočasnému) pobytu, rozhodnout pro vydání takového (prozatímního) povolení k pobytu, které není rovnocenné krátkodobému schengenskému vízu. Členské státy by měly vhodně a efektivně informovat držitele takových dokumentů o podmínkách, za kterých mohou (nebo nemohou) cestovat v schengenském prostoru.
Pokyny pro policejní opatření v příhraničních oblastech u vnitřních hranic
V příhraničních oblastech u vnitřních hranic mohou členské státy vykonávat policejní pravomoci s cílem ověřit, zda má určitá osoba právo k pobytu na jejich území. Kontroly však mohou být prováděny pouze namátkově v závislosti na vyhodnocení rizik. Při posuzování slučitelnosti policejních kontrol v příhraničních oblastech u vnitřních hranic s schengenskými pravidly, je nutné prověřit, jakým způsobem jsou tyto kontroly prováděny v praxi. Komise potřebuje od členských států konkrétní statistické informace. Může proto požádat dotčený členský stát, aby jí předložil informace o kontrolách, které v určitém období prováděl na hranicích, jakož i o tom, jak tyto kontroly přispěly k dosažení cílů stanovených v jeho právních předpisech nebo strategiích, tj. při boji proti přeshraniční trestné činnosti.
Souvislosti
V září 2011 Komise předložila návrhy na posílení efektivity a legitimity schengenského systému (IP/11/1036 a MEMO/11/606). Ve svém sdělení „Správa Schengenu - posílení prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích" Komise podrobně popsala svůj záměr předložit orgánům EU dvakrát ročně přehled o fungování Schengenu.
První, dnes přijatá zpráva nabízí východisko pro diskusi v Evropském parlamentu a v Radě a přispívá k posílení politického vedení a spolupráce mezi 26 zeměmi, které jsou součástí schengenského prostoru, tj. všemi členskými státy EU (s výjimkou Spojeného království, Irska, Rumunska, Bulharska a Kypru) a Islandem, Norskem, Švýcarskem a Lichtenštejnskem, které nejsou členy EU.
Více informací
Internetové stránky komisařky pro vnitřní věci Cecilie Malmströmové: http://ec.europa.eu/commission_2010-2014/malmstrom/welcome/default_en.htm
Internetové stránky GŘ pro vnitřní věci: http://ec.europa.eu/dgs/home-affairs/index_en.htm
|