> Eurocentrum > Aktuality z EU > Informace pro občany

Ladí se balíček 300 miliard eur pro investice. Budou v něm peníze na úspory energie?

Evropská investiční banka (EIB) tento týden schválila financování čtyř investičních projektů, které mají být součástí takzvaného Junckerova balíčku.

S jeho pomocí chce Evropská komise z veřejných a soukromých peněz složit více než 300 miliard eur, které by rozpumpovaly ekonomiku.

EIB chce aktuálně podpořit posílení soustavy pro přepravu zemního plynu ve Španělsku, rozvoj infrastruktury pro zapojení obnovitelných zdrojů v severní a západní Evropě, projekt pro snižování spotřeby energie ve finském průmyslu a investice do snižování spotřeby energie ve 40.000 francouzských domácností.

Mantra energetické účinnosti

Jednou z hlavních oblastí, kam mají peníze z investičního plánu směřovat, je právě energetika.

„Investiční plán pro Evropu a energetická unie jsou vítězný tým. Existuje spousta ekonomicky životaschopných projektů v infrastruktuře, obnovitelných zdrojích, energetické účinnosti, výzkumu, inovacích a dopravě,“ tvrdí místopředseda Evropské komise se zodpovědností za budování energetické unie Maroš Šefčovič.

„Je povzbudivé, že ve dvou z těchto operací může EIB úspěšně testovat mechanismy pro financování energetické účinnosti a inovativních technologií,“ myslí si evropský komisař pro klima a energetiku Miguel Arias Cañete.

V europoslaneckém výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) vznikl dokonce návrh, aby byla přímo pro projekty zaměřené na energetickou účinnost vyčleněna speciální částka. Výbor si představoval, že by to mohlo být 5 miliard eur.

„Nižší spotřeba má nezpochybnitelný ekonomický a bezpečnostní přínos pro Unii a členské země. Stále zde jsou zde velké možnosti, kde můžeme zavést poměrně levná a rychle proveditelná opatření, která mohou výrazně snížit energetickou náročnost našeho průmyslu nebo budov,“ řekl redakci český europoslanec Miroslav Poche (ČSSD), který v ITRE zasedá.

S návrhem však nesouhlasily další dva výbory, které mají k Junckerově balíčku co říci – hospodářský a měnový výbor (ECON) a rozpočtový výbor (BUDG).

Odpůrci myšlenky tvrdí, že vyčlenění speciálního fondu by spustilo vlnu dalších požadavků na úpravy fungování EFSI, a to by proces schvalování jen protahovalo. Balíček by podle nich navíc měl být co nejotevřenější.

Do konce června hotovo

V těchto dnech probíhají trojstranná jednání mezi zástupci členských zemí, europoslanci a představiteli Evropské komise. Podle zdroje z Evropského parlamentu zástupci ITRE stále usilují o to, aby balíček obsahoval jasně specifikované oblasti, které získají podporu. O prospěšnosti takového návrhu by ovšem museli přesvědčit členské země.

Například Česko přitom patří mezi státy, které si nepřejí, aby se v balíčku vyčleňovaly peníze na konkrétní tematické oblasti. Dává přednost tomu, aby byla možnost financování otevřená všem projektům, které jsou ekonomicky životaschopné.

Za členské země vyjednává podrobnosti Junckerova balíčku Lotyšsko, které v tomto pololetí předsedá Radě EU. Vyjednávací mandát v současné době s vyčleněním peněz speciálně na energetickou účinnost nepočítá, sdělil EurActivu mluvčí lotyšského předsednictví Jānis Bērziņš.

Výsledek jednání se však podle něj nedá předpovídat. Ke konečné dohodě se chtějí Lotyši dopracovat do konce června. 

Na co se balíček hodí

I když jsou mezi prvními projekty schválenými EIB také investice zaměřené na zvyšování energetické účinnosti, panují různé názory na to, jestli je balíček pro financování energetických úspor vhodný.

„Junckerův balíček se hodí spíše pro velké projekty,“ řeklv dřívějším rozhovoru státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza.

„Nebavíme se o tom, že oblepíme polystyrenem několik desítek škol. Kdyby se našla jedna velká investice, proč ne. Energetická účinnost je ale často spíše o spoustě malých projektů,“ dodal.

„Nemyslím si, že by se nový fond měl omezovat pouze na rozsáhlé projekty. Jeho smyslem je podporovat investice do udržitelného hospodářského růstu a přispívat k vytváření pracovních míst,“ říká k tomu europoslanec Poche.

Projekty zaměřené na obnovitelné zdroje a energetickou účinnost podle něj takové podmínky splňují.

K úsporám se cesta najde

„Pokud existuje cíl pro energetickou efektivitu a je potřeba získat na jeho plnění finance, měla by Evropská komise připravit finanční nástroje takovým způsobem, aby bylo financování možné,“ myslí si ředitel aliance Šance pro budovy Petr Holub.

Renovaci jednotlivých budov by podle něj z Junckerova balíčku financovat nešlo. „Bylo by ale třeba možné poskytnout velkou půjčku Českomoravské záruční a rozvojové bance, která by byla určena výhradně na dofinancování evropských fondů v oblasti úspor energie,“ představuje jednu z možností.

Jestli by nakonec mohla Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB) takového scénáře využít, nelze podle náměstka generálního ředitele Lubomír Rajdla vyloučit. V této chvíli je ale podle něj potřeba počkat, jak závěrečná jednání o evropském investičním plánu dopadnou.

Pokud by na takovou podporu došlo, mohla by mít podle náměstka různé podoby. Poskytovat by ji banka mohla prostřednictvím zvýhodněných úvěrů nebo záruk za bankovní úvěry, řekl redakci.

Celý článek k dispozici na: EurActiv.cz