Evropská komise bojuje s překážkami jednotného trhu ve výzkumu a inovacíchEvropská komise dnes stanovila konkrétní kroky, které by členské státy měly podniknout v zájmu vybudování Evropského výzkumného prostoru (EVP), jednotného trhu ve výzkumu a inovacích v Evropě. Cílem je umožnit výzkumným pracovníkům, výzkumným institucím a podnikům snadnější pohyb, konkurenci a spolupráci v mezinárodním měřítku. To povede k posílení výzkumné základny členských států, ke zvýšení jejich konkurenceschopnosti a umožní jim to efektivněji spolupracovat na řešení hlavních společenských problémů, jako je změna klimatu, zajišťování potravin a energie a veřejné zdraví. Ve snaze pomoci vybudování Evropského výzkumného prostoru Komise dnes rovněž podepsala společné prohlášení a memoranda o porozumění s organizacemi, které zastupují klíčové organizace podílející se na výzkumu a subjekty financující výzkum. Návrhy jsou reakcí na lhůty stanovené vedoucími představiteli EU, aby se Evropský výzkumný prostor realizoval do roku 2014.
„Nemůžeme se smířit se situací, kdy se finanční prostředky na výzkum ne vždy přidělují na základě konkurenčních kritérií, kdy místa nejsou vždy obsazována podle kvalifikace, kdy výzkumní pracovníci mohou jen zřídka převádět granty do zahraničí nebo jsou pouze ojediněle zapojeni do mezinárodních výzkumných programů a kdy velká část Evropy dokonce ani není ve hře," uvedla evropská komisařka pro výzkum, inovace a vědu Máire Geoghegan-Quinnová. „Zeptejte se kteréhokoli podnikatele a všichni vám odpoví, že kvalita výzkumné základny je hlavním faktorem ovlivňujícím jejich investiční rozhodnutí. V současné ekonomice si žádný členský stát nebo region nemůže dovolit zanedbávat svou znalostní základnu."
V průběhu dotazování téměř 80 % výzkumných pracovníků naznačilo, že málo otevřené a netransparentní přijímání pracovníků brání mezinárodní mobilitě. Členské státy by proto měly odstranit překážky, které brání kariéře na poli mezinárodního výzkumu v Evropě, posílit aktivity ve společných výzkumných programech, navýšit konkurenční financování institucí a projektů a efektivně investovat do zařízení na světové úrovni.
Zainteresované výzkumné organizace se vyzývají, aby definovaly a realizovaly zásady vedoucí k dostupnosti a přenositelnosti vnitrostátních grantů, zveřejňovaly volná pracovní místa na společném internetovém portálu, obsadily místa ve výzkumu na základě transparentních a otevřených a na dosažených výsledcích založených výběrových řízeních a posílily vazby mezi průmyslem a akademickou obcí.
Spolu s dnešními návrhy týkajícími se Evropského výzkumného prostoru Komise rovněž představila iniciativu, jejímž účelem je usnadnit přístup k vědeckým informacím a jejich uchovávání. Cílem je podporovat otevřený přístup k výzkumným publikacím, které vznikly v rámci projektů financovaných z EU i v rámci výzkumu financovaného členskými státy (viz IP/12/790 a MEMO/12/565).
Souvislosti Vedoucí představitelé EU opakovaně zdůraznili význam dobudování Evropského výzkumného prostoru, přičemž v závěrech Evropské rady z února 2011 a března 2012 stanovili lhůtu do roku 2014. Úloha Evropského výzkumného prostoru v úsilí Evropy o dosažení konkurenceschopnosti je zdůrazněna také v Paktu pro růst a zaměstnanost, přijatém na zasedání Evropské rady 28.-29. června.
Návrhy Komise na vytvoření Evropského výzkumného prostoru se zaměřují na pět hlavních priorit, v nichž musí být dosaženo pokroku:
Pro každou prioritu uvádí sdělení konkrétní kroky, které mají učinit členské státy, zainteresované organizace a Evropská komise na základě spolupráce v posíleném partnerství.
Evropský výzkumný prostor je nedílnou součástí snahy o proměnu Evropské unie na opravdovou Unii inovací. Zvýšení investic do výzkumu, vědecká kvalita a důležitost mají zásadní význam pro rozvoj nových produktů a služeb založených na znalostech, které jsou klíčem k růstu a zaměstnanosti.
Viz MEMO/12/564 Unie inovací: http://ec.europa.eu/innovation-union
|