ČR v rovnosti žen a mužů v rámci EU zaostáváČesko podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) nepatří v Evropské unii v zajišťování rovnosti žen a mužů k progresivním, moderním a kultivovaným zemím. Kvůli rozdílům v odměňování či podmínkám matek je "na chvostě". Na horší postavení žen pak doplácí celá společnost, a to i ekonomicky. Zaorálek to dnes řekl novinářům po zahájení konference "22 % k rovnosti". Zdroj: Pixabay
Akce se koná v Mezinárodní den žen (MDŽ). Upozorňuje na rozdíl ve výdělcích, ženy totiž dostávají v průměru právě o 22 procent méně než muži. Český rozdíl je tak jeden z nejvyšších v EU. ČR má také jednu z nejnižších zaměstnaností matek malých dětí. Podle údajů, které dnes zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat, Česko patří mezi státy s největšími nerovnostmi ve výši platů mezi muži a ženami v řídících funkcích. Největší rozdíl - 33,7 procenta - ve výši platů je v Maďarsku, uvádí Eurostat. Po něm následuje Itálie (33,5 procenta) a právě ČR s 29,7 procenta. V manažerských pozicích je málo žen
V Lotyšsku je žen v řídících pozicích 53 procent, následují ve statistice Bulharsko a Polsko (obě 44 procent), Irsko (43 pct.), Estonsko (42 pct.). Nejméně manažerek je na Kypru (24 pct.), Belgii a Rakousku (po 23 pct.) a v Lucembursku (24 pct.). Pro ČR uvádí Eurostat podíl žen v manažerských funkcích na 30 procentech. ČR podle Zaorálka v rovnosti žen a mužů nepatří k moderním zemím
Podle něj tak Česko kvůli svému přístupu progresivní, moderní a kultivované není. Nerovné podmínky žen a mužů označil ministr zahraničí za "projev zpozdilosti a omezenosti". "Je to ostuda, a já se za to stydím," řekl na konferenci.
Rozdíl ve výdělcích mužů a žen se nedaří snížit
Rozdíl ve výdělcích žen a mužů se v Česku nedaří srovnat. Loni v prvním pololetí v soukromém sektoru měly ženy o 24 procent nižší mzdy než muži. Méně zaměstnankyním než zaměstnancům platil i stát, a to v průměru o 17 procent. Projekt ministerstva práce zvyšuje povědomí o nerovnosti platů
"Nechceme bojovat drastickými opatřeními a pokutami, ale vysvětlovat zaměstnavatelům, zda jsou odměny spravedlivé. Může to být jen podvědomí, že muž má být živitel a vydělávat víc. Zaměstnavatelé jsou pak často sami překvapeni, když to zkontrolují," uvedla ministryně. Na rozdíly v odměňování se zaměří i inspekce práce. Podle Marksové k rovnějšímu postavení žen a mužů přispělo v Česku v posledních letech i zavedení dětských skupin či zřizování mikrojeslí. Pozici matek a otců malých dětí by mohlo zlepšit i opatření v projednávané novele zákoníku práce. Podle něj by zaměstnavatel musel písemně vysvětlit, proč nechce umožnit rodičům zkrácený úvazek. Na horší postavení žen doplácí celá společnost
Příčiny českého přístupu k rovnosti žen a mužů vidí v socialistickém období. Rovnoprávnost podle něj tehdy znamenala jen to, že "ženy mohly v brigádách socialistické práce makat stejně tvrdě jako muži" a jednou za rok k MDŽ dostaly karafiát.
Zdroj: Euroskop.cz |