> Eurocentrum > Informace pro podnikatele

CETA: Ambiciózní dohoda s nejistým koncem

Obchodní dohoda mezi EU a Kanadou je v současné době jedním z nejdiskutovanějších témat v Bruselu. Její obsah budí nejen pozitivní ohlasy, ale také kritiku.

Zdroj: Byznysnoviny.cz

Jednání mezi EU a Kanadou o volném trhu byla oficiálně zahájena již v květnu 2009. První rozhovory se uskutečnily v Praze, a to v souvislosti s předsednictvím České republiky v Radě EU. Po několikaletém vyjednávání přišla na svět Komplexní hospodářská a obchodní dohoda (CETA) čítající celkem 1598 stránek včetně příloh.

Jedná se o nejambicióznější obchodní dohodu Kanady a je to také nejrozsáhlejší dohoda, kterou EU doposud uzavřela v oblasti služeb a investic. Dohoda má charakter tzv. smíšené smlouvy, kterou kromě zástupců EU musí podepsat a ratifikovat všech 28 členských států EU.

CETA omezuje cla a řeší konkurenční boj

Nejvýznamnější částí dohody je odstranění či omezení cel. Menší evropské společnosti by tak mohly výrazně ušetřit a získat lepší přístup ke kanadskému trhu. Očekává se, že Evropané by měli na výběr z širší nabídky výrobků za stejné či nižší ceny. Zboží dovezené z Kanady by přitom muselo splňovat všechna pravidla stanovená EU.

„Každá dohoda v oblasti volného obchodu může přinést více výhod těm sektorům ekonomiky, které mají z globálního hlediska větší konkurenční výhody a naopak. Zvýšení konkurenčního tlaku ze zahraničí může způsobit nesnáze v odvětvích méně perspektivních, které jsou drženy při životě protekcionistickými opatřeními,“ vysvětluje pro EurActiv.cz analytik Kryštof Kruliš z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).

CETA by však měla na možné potíže méně perspektivních odvětví pamatovat a ponechat jim čas na to, aby se přizpůsobily. „V dohodě mohou být stanovena i delší přechodná období pro odbourávání celních bariér. U dohody CETA to jsou například vybrané segmenty zemědělských komodit a přechodná období by se měla uplatňovat i u automobilů či lodí,“ dodal Kruliš.

CETA by také měla usnadnit schvalování investičních projektů v Kanadě. Dodavatelé veřejných zakázek z Evropy dokonce mohou těžit z větších výhod než USA či Mexiko. Kanada totiž poprvé souhlasila s tím, že zajistí přístup nejen na trh federální, ale také na úroveň provincií či obcí, které rozdělují největší objem financí skrze veřejné zakázky.

CETA by zavedla speciální tribunál pro urovnávání sporů

Strany se také dohodly na tom, že rozšiřování obchodu a investic by nemělo ohrožovat životní prostředí a práva pracujících. Podle europoslankyně Kateřiny Konečné (KSČM, GUE-NGL) to však CETA nezajišťuje.

„Smlouva klade důraz především na spolupráci v ekonomické oblasti. Téměř nezohledňuje lidská práva, možný negativní dopad na civilní obyvatelstvo a životní prostředí, či soulad se zásadami udržitelného rozvoje,“ argumentuje europoslankyně.

„Ve smlouvách musí být jasně stanoven způsob vyšetřování, sankce za případná porušení povinností a možnost pozastavení účinnosti smlouvy za situace, že v jejím důsledku dochází k závažnému poškozování práv občanů. Nic takového v dnešních smlouvách nenajdeme,“ vysvětluje.

Jedním z problematických bodů při vyjednávání smlouvy CETA byl také systém urovnávání investičních sporů, jehož cílem je najít rovnováhu mezi právem států na regulaci a potřebou chránit investory.

Zatímco předchozí kanadská vláda trvala na klasickém arbitrážním mechanismu, který je kritizovaný levicovými a environmentálními aktivisty, cílem EU bylo prosadit nový model rozhodování investičních sporů se stálým a odvolacím tribunálem.

S nástupem nového kanadského premiéra Justina Trudeaua na konci roku 2015 se nakonec podařilo tento nový mechanismus prosadit.

CETA chce ochránit České pivo a Žatecký chmel

CETA má dále za cíl vytvoření rovnějších podmínek v oblasti práv duševního vlastnictví a také zlepšení ochrany poskytované farmaceutickým výrobkům z EU. Kanada dokonce souhlasila s ochranou typických produktů se zeměpisným označením včetně „Českého piva“ a „Žateckého chmele“.

Podle europoslankyně Dity Charanzové (ANO, ALDE) provedla Kanada při vyjednávání řadu ústupků.

„Když jsme s Kanadou zasedli poprvé před sedmi lety k prvním kolům jednání, na straně EU byl tak obsáhlý soupis velmi konkrétních požadavků, že málokdo věřil, že se je podaří do smlouvy prosadit. Kanada se ale zachovala jako velkorysý partner, který naše požadavky akceptoval,“ komentovala Charanzová počátky jednání.

Dohoda CETA měla být podepsána 27. října na summitu EU s Kanadou. Valonský parlament však dohodu odmítl a její budoucnost je tak velmi nejistá. „Situace není jednoduchá, ale naděje stále je. Další debata v Evropském parlamentu nás s velkou pravděpodobností čeká někdy na přelomu roku,“ dodala Charanzová.

Zdroj: Euractiv.cz