Eurobarometr: Podle většiny Čechů jejich hlas nemá v EU váhu
Na 69 % Čechů si myslí, že jejich hlas v Evropské unii nemá váhu. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu Eurobarometr, který byl zveřejněn rok před volbami do Evropského parlamentu v květnu 2019. K volebním urnám se v nich chystá zhruba čtvrtina respondentů z ČR. Za zásadní témata ve volbách považují Češi boj s terorismem a migraci.
Zdroj: Eurobarometr, Evropský parlament
Do příštích voleb do Evropského parlamentu zbývá už jen jeden rok, zájem o ně má ale pouze 21 % českých občanů. Ve všech 28 členských státech EU se podle průzkumu Eurobarometr o volby zajímá celkem téměř polovina respondentů.
Na celoevropské úrovni považuje účast ve volbách za zásadní téměř polovina lidí (49 %). Češi zaujímají k volbám o poznání vlažnější postoj. Pro čtvrtinu českých občanů (24 %) má účast ve volbách velký význam, třetina je naopak vnímá jako nepříliš důležité (33 %). Největší podíl Čechů (42 %) se pohybuje někde uprostřed.
Většina dotázaných Čechů (69 %) se domnívá, že jejich hlas nemá v EU váhu. Přesvědčení, že jejich hlas nic nezmění, je podle 63 % Čechů také hlavním důvodem, proč lidé nejdou volit. Příčinou je podle nich také nezájem o politiku a volby obecně (53 %). K volbám do Evropského parlamentu se v příštím roce pravděpodobně chystá jen 27 % dotázaných Čechů.
Zdroj: Eurobarometr, Evropský parlament
Pro Čechy je klíčovým tématem bezpečnost
Volební kampaň by se podle českých občanů měla zaměřit především na otázku bezpečnosti – za nejdůležitější označili v průzkumu téma boje s terorismem (55 %), přistěhovalectví (53 %), ochranu vnějších hranic EU (51 %) a bezpečnostní a obrannou politiku EU (39 %).
Boj s terorismem považuje za stěžejní téma také zhruba polovina Evropanů (49 %), téměř stejnou váhu má ale na celoevropské úrovni také otázka nezaměstnanosti mladých lidí (48 %). Kampaň by se podle občanů EU měla soustředit také na přistěhovalectví (45 %) a hospodářství a jeho růst (42 %).
Zdroj: Eurobarometr, Evropský parlament
Většina Evropanů podporuje myšlenku Spitzenkandidátů
Občané České republiky i dalších států EU jsou rozpolceni v názoru na fungování evropské demokracie. Spokojeno je s jejím fungováním 46 % Evropanů a 43 % Čechů. Přestože se jedná oproti podzimu 2017 o nárůst (o 3, respektive 4 procentní body), s demokracií v EU je stále nespokojeno 42 % Evropanů a téměř polovina Čechů (48 %).
Celkem 61 % Evropanů se domnívá, že k významnému zlepšení úrovně demokracie v EU přispívá proces výběru takzvaných Spitzenkandidátů. Předsedou Evropské komise je při tomto postupu zvolen šéf politické skupiny, která dostane ve volbách do Evropského parlamentu nejvíc hlasů. Evropané tak mohou volbu předsedy Komise svými hlasy přímo ovlivnit.
Celkem 45 % Čechů považuje tento postup za pozitivní vývoj pro evropskou demokracii a podle 43 % se tím zvýší šance, že k volbám přijdou. Dvě třetiny Čechů (66 %) si myslí, že by proces výběru vedoucích kandidátů měla doprovázet debata o evropských otázkách a budoucnosti EU. Víc než polovina Čechů (55 %) ale zůstává k procesu výběru Spitzenkandidátů skeptická a moc toho podle nich nezmění.
Protestní strany podle většiny Čechů neohrožují demokracii
Průzkum Eurobarometru zjišťoval také postoje lidí k nově vznikajícím politickým stranám a hnutím, které protestují proti tradičním politickým strukturám. Víc než dvě třetiny Čechů věří, že nové strany mohou přinést skutečnou změnu (68 %) a spíše najdou nová řešení (67 %). Většina respondentů v ČR si také nemyslí, že by tyto strany ohrožovaly demokracii (64 %). Zároveň ale velká část českých občanů (63 %) souhlasí s tvrzením, že „být pouze proti něčemu nic nezlepší“
V rámci celé Evropy se ohrožení demokracie protestními stranami obává 38 % respondentů. Méně lidí než v ČR se také domnívá, že tyto strany přinesou skutečnou změnu (56 %) a nová řešení (53 %).
Průzkum proběhnul v dubnu 2018 a zúčastnilo se jej 27 601 respondentů z 28 členských zemí EU.
Zdroj: Eurobarometr, Evropský parlament
