> Eurocentrum > Aktuality z EU > Informace pro občany

Plán Komise na řešení rizik spojených se stínovým bankovnictvím

Komise dnes přijala sdělení o stínovém bankovnictví a navrhla nová pravidla pro fondy peněžního trhu.

Sdělení navazuje na loňskou zelenou knihu o stínovém bankovnictví (IP/12/253). Shrnuje kroky, které Komise dosud podnikla, a představuje další možná opatření v této důležité oblasti.

Dnes bude předloženo první z těchto dalších opatření: návrh nových pravidel pro fondy peněžního trhu. Tato pravidla mají fondům peněžního trhu umožnit, aby v případě ztížené situace na trhu lépe odolávaly zvýšenému počtu žádostí o zpětný odkup, a to díky vyšší likviditě a stabilitě.

Komisař pro vnitřní trh a služby Michel Barnier k tomu řekl: „Zavedli jsme celistvý regulační rámec pro banky a trhy. Nyní se musíme zaměřit na řešení rizik, které představuje stínový bankovní systém. Ten zastává ve financování reálné ekonomiky důležitou roli a my se musíme postarat o to, aby byl transparentní a aby přínos vyplývající z posílení některých finančních subjektů a trhů nebyl vykoupen přesunem rizik do sektorů, které jsou regulovány méně.“

Souvislosti

Stínové bankovnictví je systém zprostředkování úvěrů, který zahrnuje subjekty a činnosti odehrávající se mimo standardní bankovní systém. Stínové banky nejsou regulovány jako tradiční banky, i když vykonávají bankovní činnosti. Podle odhadu Rady pro finanční stabilitu (FSB) činil v roce 2011 objem celosvětového stínového bankovnictví přibližně 51 bilionů eur. To představuje 25–30 % objemu celého finančního systému a polovinu objemu bankovních aktiv. Z hlediska systému je proto stínové bankovnictví pro evropský finanční sektor významné.

Ihned po propuknutí finanční krize v roce 2007 začala Evropská komise provádět komplexní reformu sektoru finančních služeb v Evropě. Jejím cílem je vytvořit spolehlivý a stabilní finanční sektor, který je pro reálnou ekonomiku nezbytný, řešením nedostatků a slabin, jež krize vynesla na světlo. Nesmíme však dopustit, aby se rizika hromadila v odvětví stínového bankovnictví, a to částečně proto, že nová bankovní pravidla by mohla vytěsnit některé bankovní činnosti do méně regulovaného stínového bankovnictví.

Fondy peněžního trhu jsou pro finanční instituce, obchodní společnosti a vlády důležitým zdrojem krátkodobého financování. Přibližně 22 % krátkodobých dluhových cenných papírů emitovaných státy nebo podnikovou sférou drží v Evropě právě fondy peněžního trhu. Tyto fondy drží také 38 % krátkodobých dluhových nástrojů emitovaných bankovním odvětvím. Kvůli systémové propojenosti fondů peněžního trhu s bankovním odvětvím a podnikovými a vládními financemi je fungování fondů peněžního trhu v centru pozornosti mezinárodní činnosti v oblasti stínového bankovnictví.

Hlavní prvky dnešního sdělení o stínovém bankovnictví a návrh nařízení o fondech peněžního trhu:

Ve sdělení se poukazuje na problémy související se stínovým bankovním systémem. Zároveň se uvádějí opatření, která již byla v zájmu řešení rizik stínového bankovnictví přijata, například pravidla upravující činnost hedgeových fondů (vizMEMO/10/572) nebo pravidla posilující vztahy mezi bankami a neregulovanými aktéry (ustanovení týkající se sekuritizace expozic v revidovaných kapitálových požadavcích – MEMO/13/272).

Sdělení nastiňuje prioritní oblasti, v nichž Komise hodlá vyvinout iniciativu, např.:

• Vytvoření nového rámce pro fondy peněžního trhu. Nová pravidla, která Komise dnes představí (MEMO/13/764), se vztahují na fondy peněžního trhu domicilované nebo prodávané v Evropě a mají zlepšit likvidní profil těchto fondů a upevnit jejich stabilitu:
• Řízení likvidity: Fondy peněžního trhu by musely ve svém portfoliu držet alespoň 10 % aktiv splatných do jednoho dne a nejméně 20 % aktiv splatných do jednoho týdne. Tento požadavek by měl fondům peněžního trhu umožnit vyplatit investory, kteří chtějí zpět své peněžní prostředky v krátké lhůtě. Aby se předešlo situaci, kdy má jeden emitent příliš významnou váhu v čisté hodnotě aktiv fondu peněžního trhu, je expozice na jednoho emitenta omezena horní hranicí 5 % portfolia fondu peněžního trhu (v hodnotě). U standardních fondů peněžního trhu může na jednoho emitenta připadat 10 % portfolia.
• Stabilita: s ohledem na fondy s konstantní čistou hodnotou aktiv, které mohou vyžadovat sponzorskou podporu na stabilizaci vyplácení v nominální hodnotě, budou nová pravidla pro tento typ fondů peněžního trhu požadovat, aby si vybudovaly předem definované kapitálové rezervy. Tyto rezervy budou využity na zajištění stability vyplácení vkladů v době poklesu hodnoty investičních aktiv fondu peněžního trhu.
• Transparentnost stínového bankovnictví: Aby bylo možné účinným způsobem sledovat rizika a v případě nutnosti zasáhnout, je nezbytné shromažďovat o tomto odvětví podrobné, spolehlivé a komplexní údaje.
• Právo cenných papírů a rizika spojená s repo obchody (hlavně půjčování cenných papírů a transakce zpětného odkupu). Tyto transakce mohou přispět k navyšování pákového efektu a zesílit procyklický charakter finančního systému, jenž se následně stává citlivým na hromadné vybírání vkladů bank a náhlý pokles pákového efektu. Kromě toho nedostatečná transparentnost těchto trhů znesnadňuje identifikaci majetkových práv (kdo co vlastní), sledování koncentrace rizik a identifikaci protistran (kdo komu plní).
• Vytvoření rámce pro interakci s bankami. Vysoký stupeň vzájemné propojenosti stínového bankovnictví se zbytkem finančního sektoru, zejména bankovního systému, představuje hlavní zdroj rizika nákazy. Tato rizika by mohla být vyřešena zejména zpřísněním obezřetnostních pravidel uplatňovaných u bank v případě, že provádějí operace s neregulovanými finančními subjekty.

Kromě toho bude zvláštní pozornost věnována opatřením dohledu nad činnostmi a subjekty stínového bankovnictví, což umožní náležitě zohlednit specifická rizika. Některé oblasti, jako například vytvoření nástrojů k řešení problémů pro nebankovní finanční instituce a strukturální reformy bankovního systému, vyžadují podrobnější analýzu a budou ujasněny později.

Cílem je zajistit, aby byla v zájmu posílení integrity trhu a zvýšení důvěry střadatelů a spotřebitelů ošetřena možná systémová rizika ohrožující finanční sektor a dále omezena možnost vzniku regulatorní arbitráže.

Sdělení Komise je v souladu s doporučeními Rady pro finanční stabilitu, jež budou přijata vedoucími představiteli skupiny G20 na zasedání v Petrohradě ve dnech 5. – 6. září 2013.

Viz také MEMO/13/763 (stínové bankovnictví) a MEMO/13/764  (fondy peněžního trhu).

Další informace

http://ec.europa.eu/internal_market/finances/shadow-banking/index_en.htm

http://ec.europa.eu/internal_market/investment/money-market-funds/index_en.htm