Jak je to se seznamem invazivních nepůvodních druhů?

V současné době se v Evropě vyskytuje přes 12 000 druhů, které jsou v přírodním prostředí nepůvodní. Přibližně 15 % z nich je invazních a rychle se množí. Účelem návrhu je reagovat na narůstající problémy, které tyto invazní nepůvodní druhy způsobují. Jedná se zejména o tyto problémy:

1. Ekologický problém: invazní nepůvodní druhy mohou vážně poškodit ekosystémy a způsobit vymření druhů, které jsou potřebné k udržení rovnováhy našeho přirozeného životní prostředí. Střemcha pozdní například vážně narušuje lesní ekosystémy a veverka popelavá vytlačuje veverku obecnou. Invazní nepůvodní druhy představují po ztrátě přírodních stanovišť druhou největší příčinu úbytku biologické rozmanitosti ve světě
2. Ekonomický problém: invazní nepůvodní druhy způsobují v Evropě každoročně škody ve výši nejméně 12 miliard EUR – ohrožují lidské zdraví (například sršeň asijská a komár tygrovaný, jejichž bodnutí může mít za následek i smrt), poškozují infrastrukturu (např. křídlatka japonská, která poškozuje budovy) a snižují výnosy v zemědělství (např. nutrie říční, která ničí úrodu).

3. Politický problém: mnoho členských států již nyní musí na řešení tohoto problému vynakládat značné prostředky, ale jejich úsilí není účinné, pokud má pouze vnitrostátní rozměr. Například eradikační kampaň proti bolševníku velkolepému v Belgii bude zmařena, pokud se tento druh znovu rozšíří z Francie.

Jádrem návrhu je seznam invazních nepůvodních druhů, které jsou v Unii hrozbou. Tento seznam vstupuje v platnost 3. srpna 2016 v rámci nařízení 2016/1141.

Na tomto nařízení a ochraně před invazivními nepůvodními druhy se shodly všechny členské země EU, včetně ČR. Nyní české Ministerstvo životního prostředí nařízení aplikuje do českého práva. Je však na každém členském státě, aby vytvořilo svůj plán, jak ze svého území odstranit druhy identifikované na schváleném seznamu invazivních druhů. Jeho plnění je tedy v rukou jednotlivých zemí. V tisku se v těchto dnech poukazuje na příklady v ZOO. Zoologické zahrady mohou i nadále identifikované druhy mít, pokud bude zamezeno jejich další reprodukci či úniku do volné přírody.

Možné typy intervence:

1. Prevence: členské státy budou provádět kontroly s cílem zabránit úmyslnému zavlečení dotčených druhů. Mnoho druhů je však do EU zavlečeno neúmyslně – jako kontaminant ve zboží nebo jako „černí pasažéři“ v kontejnerech. Členské státy budou muset učinit patřičné kroky, aby takové cesty objevily a provedly nápravná opatření.

2. Včasné varování a rychlá reakce: pokud členské státy zjistí šíření druhu, který je v Unii hrozbou, okamžitě podniknou kroky k jeho eradikaci.

3. Regulace dotčených invazních nepůvodních druhů, které se již zabydlely: pokud se druhy, které jsou v Unii hrozbou, již rozšířily, budou členské státy muset zavést opatření k minimalizaci páchaných škod.

Další informace:

Internetové stránky MŽP

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (odborné informace k problematice nepůvodních, invazních druhů včetně literatury a odkazů na relevantní zdroje)

Internetové stránky Komise

Zdroj: Zastoupení Evropské komise v ČR