Komisařka Vassiliou oznámila zvýšení evropské podpory kulturního dědictví
Podle nové zprávy Evropské komise by se měly organizace zabývající se kulturním dědictvím chopit příležitostí, které nabízejí evropské programy a politiky financování, a pomoci tak vyřešit problémy, se kterými se tato oblast potýká. V politickém dokumentu nazvaném Cesta k integrovanému přístupu ke kulturnímu dědictví v Evropě se uvádí, že se toto odvětví nachází na „rozcestí“, za což mohou omezené veřejné rozpočty, klesající účast na tradičních kulturních aktivitách a diverzifikace tradičního publika způsobená urbanizací, globalizací a technologickými změnami. Zpráva však také zdůrazňuje příležitosti, které se členským státům a zúčastněným stranám naskýtají v oblasti bližší přeshraniční spolupráce, díky nimž mohou zajistit, aby kulturní dědictví přispívalo k udržitelnějšímu růstu a vytváření pracovních míst.
Androulla Vassiliou, evropská komisařka pro vzdělávání, kulturu, mnohojazyčnost a mládež, prohlásila: „Evropa musí maximalizovat vnitřní, hospodářskou a společenskou hodnotu kulturního dědictví. To by mělo být ústředním bodem inovací vycházejících z kulturního dědictví – chopit se možností, které nabízí digitalizace, a propagovat naše odborné znalosti v oblasti kulturního dědictví po celém světě. Musíme vybízet k tomu, aby byly muzea a významné pamětihodnosti v celé Evropě zajímavější pro návštěvníky, využívaly k jejich oslovení nové techniky a technologie a obracely se zejména na mladé lidi. Stručně řečeno – potřebujeme, aby historie ožila. Jsem nesmírně potěšena tím, že evropská podpora kulturního dědictví v příštích sedmi letech ještě posílí.“
Zpráva vyzývá k posílení spolupráce na úrovni EU, ke sdílení nápadů a osvědčených postupů, což může být přínosné pro jednotlivé vnitrostátní politiky a správu kulturního dědictví. Zpráva dále vítá přístup stanovený ve směrnici EU o posuzování vlivů na životní prostředí, který vyžaduje, aby byl zvážen také dopad projektů na kulturní dědictví, a obecné nařízení o blokových výjimkách, které umožňuje, aby byla odvětví kulturního dědictví poskytována státní pomoc. Zpráva vybízí k přijetí obdobného přístupu, jež by spočíval v podpoře kulturního dědictví, při vytváření šíře pojatých politik na úrovni EU, na vnitrostátní i na regionální úrovni.
Odvětví kulturního dědictví již od EU obdrželo nezanedbatelné finanční prostředky, včetně 3,2 miliardy eur z Evropského fondu pro regionální rozvoj v období 2007–2013. Mezi projekty, které obdržely podporu, patřily rozsáhlé konzervační práce na Parthenónu a v Pompejích. Z programů EU byly poskytnuty další 1,2 miliardy eur na venkovské kulturní dědictví a přibližně 100 milionů eur na výzkum související s kulturním dědictvím. Očekává se, že v letech 2014–2020 poplynou z EU do kulturního dědictví ještě větší investice, na příklad prostřednictvím Evropských strukturálních a investičních fondů (s celkovým rozpočtem na regionální politiku ve výši 351 miliard eur), programu Horizont 2020 (80 milionů eur na výzkum) a programu Kreativní Evropa (1,5 miliardy eur na kulturní a tvůrčí odvětví).
Značné příležitosti, pokud jde o financování a politiky, existují také v řadě oblastí souvisejících s kulturním dědictvím, jako je místní a regionální rozvoj, vzdělávání, podpora malých a středních podniků a cestovní ruch. Vždyť cestovní ruch v EU každoročně přináší 415 miliard eur a vytváří 15 milionů pracovních míst, z nichž mnohé přímo či nepřímo souvisejí s kulturním dědictvím. Přibližně 27 % osob cestujících v EU dotázaných v rámci průzkumu Eurobarometr týkajícího se cestovního ruchu (květen 2011) uvedlo, že si cíl cesty vybírali zejména s ohledem na kulturní dědictví.
Obecné souvislosti
V květnu tohoto roku vyzvali ministři kultury EU Komisi, aby „pokračovala v analýze ekonomického a sociálního dopadu kulturního dědictví v EU a přispěla k rozvoji strategického přístupu k problematice kulturního dědictví“.
Zpráva, kterou dnes Komise přijala, je odpovědí na tuto výzvu. Jejím cílem je pomoci členským státům a zúčastněným stranám, aby v co největší míře využívaly rozsáhlou podporu pro kulturní dědictví, která je k dispozici v rámci nástrojů EU, přiblížily se k integrovanějšímu přístupu na národní úrovni a na úrovni EU a učinily z Evropy laboratoř pro inovace založené na kulturním dědictví.
Podpora kulturního dědictví na úrovni EU je zakotvena v čl. 3 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii, který stanoví, že Unie „dbá na zachování a rozvoj evropského kulturního dědictví“. V článku 167 Smlouvy o fungování Evropské unie se uvádí, že „Unie přispívá k rozkvětu kultur členských států a přitom respektuje jejich národní a regionální různorodosti a zároveň zdůrazňuje společné kulturní dědictví.“
Komise rovněž vypracovala doprovodnou zprávu, která podrobněji mapuje politiky a financování EU související s odvětvím kulturního dědictví.
