> Eurocentrum > Informace pro podnikatele

Obchodní dohoda CETA vstupuje v platnost. Co obsahuje a jak se vyjednávala?

Dnešním dnem začíná předběžně platit dohoda o volném obchodu mezi EU a Kanadou známá jako CETA. Startuje tak nová éra vzájemných obchodních vztahů. CETA se totiž svým rozsahem řadí mezi ty nejrozsáhlejší smlouvy, které Unie kdy uzavřela. Nadále ale vzbuzuje kontroverze.

Zdroj: Flickr

Dohoda o volném obchodu mezi EU a Kanadou (CETA) dnes po letech jednání vstoupila v platnost. Zatím ale jen provizorně. Některá ustanovení smlouvy dále čekají na moment, až dohodu definitivně schválí všechny národní parlamenty členských zemí EU.

Většina dohodnutých pravidel – konkrétně ta, která spadají do výlučných pravomocí EU a nepodléhají ratifikaci všemi státy – už ale platí a občané EU i Kanady se jimi musejí řídit.

Dosavadní odhady předpokládají, že Komplexní hospodářská a obchodní dohoda – jak zní její oficiální název – by měla znamenat nárůst vzájemné roční obchodní výměny mezi EU a Kanadou až o 12 miliard eur, tedy přes 324 miliard korun.

Mezi její hlavní přínosy patří především odbourání 98 % cel. A právě odbourání celních poplatků je součástí už provizorní platnosti.

Uznávání certifikací, veřejné zakázky a mnoho dalšího

Obecně se jedná o nejambicióznější kanadskou obchodní dohodu, stejně tak jde o nejrozsáhlejší dohodu, jakou doposud v oblasti služeb a investic uzavřela EU. Jejím hlavním cílem je posílit vzájemné obchodní vazby a otevření nových a lepších obchodních příležitostí pro evropské firmy.

Kromě zmíněného odstranění velké části cel a průmyslových poplatků dohoda přináší i výrazné otevření trhu se zemědělskými komoditami, uznání některých evropských automobilových standardů ze strany Kanady, vzájemné uznávání certifikací a pravidel původu nebo možnost ucházet se o veřejné zakázky. Evropské firmy se tak nově mohou zapojit do veřejných tendrů v Kanadě, a to jak na vládní úrovni, tak na úrovni provincií, měst a obcí.

Do Kanady je nově možné vyvážet přes 90 % evropských zemědělských a potravinářských výrobků, stejně jako evropská vína a další alkoholické nápoje. Naproti tomu na evropském trhu zaznamenáme více kanadských výrobků, i ty však budou muset splňovat standardy určené unijním právem.

„Každá dohoda v oblasti volného obchodu může přinést více výhod těm sektorům ekonomiky, které mají z globálního hlediska větší konkurenční výhody a naopak. Zvýšení konkurenčního tlaku ze zahraničí může způsobit nesnáze v odvětvích méně perspektivních, které jsou drženy při životě protekcionistickými opatřeními,“ vysvětlil EurActivu analytik Kryštof Kruliš z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).

Osm let složitých jednání a pořád není konec

Samotné jednání o začalo již v roce 2009 v Praze. Finální politické dohody nad vznikem smlouvy bylo dosaženo v roce 2013. Doposud ji ale neratifikovaly parlamenty všech členských zemí EU. Ten český tak již učinil, Poslanecká sněmovna svůj finální souhlas dala minulý týden, Senát už v dubnu.

Ještě před necelým rokem ale byla budoucnost smlouvy nejistá. Dohoda CETA měla být nejprve podepsána 27. října 2016 na summitu EU s Kanadou. Belgický regionální parlament zastupující Valonsko však dohodu tehdy odmítl. Bez jeho souhlasu ovšem dohodě nemohla dát zelenou centrální belgická vláda. A v tom byl problém.

Z plánovaného summitu sešlo, valonský parlament se ale nakonec se zbytkem Unie dohodl na potřebném kompromisu a k oficiálnímu schválení mezi představiteli EU a Kanady na konci října skutečně došlo. A v polovině února letošního roku vyslovil potřebný souhlas i Evropský parlament.

Provizorní platnosti tak nebránilo téměř nic, parlamenty některých členských států mohou však i nadále bránit tomu, aby CETA byla platná v celém svém rozsahu. Do oblasti provizorní platnosti totiž spadají pouze části spadající do výlučné pravomoci EU. Zbytek smlouvy tak státy mohou teoreticky blokovat celé roky.

CETA sklízí i kritiku

Po celou dobu jednání CETA vzbuzovala i značné kontroverze, a to zejména mezi levicovými politiky. Jedním z nich je i český europoslanec Pavel Poc (ČSSD, S&D), který přijetí dohody považuje za velkou chybu, která se negativně projeví v české ekonomice.

„Nejoptimističtější odhady mluví o tom, že CETA pracovní místa v EU neubere,“ říká.  Jako největší problém ale Poc vidí snížení kvót pro dovoz kanadského masa. „Pro dovoz vepřového se kvóta navyšuje na 65 tisíc tun ročně. Na náš trh tak budou Kanaďané moci vyvézt o 50 tisíc tun vepřového více. Pokud se někdo domnívá, že to s trhem vepřového řádně neotřese, tak musí být blázen,“ míní europoslanec.

Pokud jde o české podnikatele, těm podle něj dohoda moc výhod nepřinese. „Pro malé a střední podnikatele je ten trh příliš daleko. A ti velcí, kteří na něm chtěli být, už na něm jsou,“ dodává.

Kritická je k dohodě i česká europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM, GUE-NGL). „Smlouva klade důraz především na spolupráci v ekonomické oblasti. Téměř nezohledňuje lidská práva, možný negativní dopad na civilní obyvatelstvo a životní prostředí, či soulad se zásadami udržitelného rozvoje,“ argumentuje.

„Ve smlouvách musí být jasně stanoven způsob vyšetřování, sankce za případná porušení povinností a možnost pozastavení účinnosti smlouvy za situace, že v jejím důsledku dochází k závažnému poškozování práv občanů. Nic takového v dnešních smlouvách nenajdeme,“ dodává.

Jestli bude CETA pro evropskou ekonomiku skutečně přínosem a jestli se naplní odhady jejích příznivců, ukáže teprve čas. Už nyní je ale jasné, že vyjednáním této dohody ambice EU v oblasti společné obchodní politiky ani zdaleka nekončí.

Nyní probíhají jednání o dohodě o volném obchodu například s jihoamerickým sdružením Mercosur, se Singapurem, Vietnamem nebo s Japonskem. Stejně tak se pracuje na modernizaci dohody s Mexikem. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker pak ve svém nedávném projevu o stavu Unie nabádal, aby se o liberalizaci vzájemného obchodu začalo jednat i s Austrálií a Novým Zélandem.

Zdroj: Lukáš Hendrych, EurActiv.cz