> Eurocentrum > Aktuality z EU > Informace pro podnikatele

Evropský semestr 2014: výraznější oživení ekonomiky

Největší aktuální výzvou pro evropské hospodářství bude zachovat tempo probíhajícího oživení. To je hlavní závěr letošní roční analýzy růstu, kterou dnes přijala Evropská komise a která znamená začátek nového evropského semestru. Čtvrtý evropský semestr koordinace hospodářských politik se tak zahajuje v době, kdy pociťujeme návrat hospodářského růstu a kdy se členským státům daří napravovat nerovnováhy, které vznikly před krizí.

Z tohoto důvodu Komise bude i příští rok pokračovat v prosazování vyrovnané strategie pro růst a zaměstnanost a i nadále se bude zaměřovat na pět hlavních priorit:

- provádění diferencované fiskální konsolidace podporující růst

- obnova běžného úvěrování ekonomiky

- podpora růstu a konkurenceschopnosti dnes i do budoucna

- řešení nezaměstnanosti a sociálních dopadů krize

- modernizace veřejné správy

Předseda Komise José Manuel Barroso k tomu uvedl: „Pro hospodářství EU jde o zlomový bod. Naše tvrdá práce začíná přinášet ovoce a hospodářský růst se začíná pomalu vracet. V roční analýze růstu na rok 2014 se poukazuje na to, kde je třeba ještě většího nasazení a odhodlání, aby se nám podařilo realizovat reformy potřebné k zachování dlouhodobého oživení podporujícího tvorbu pracovních míst.“

Roční analýza růstu rovněž ukazuje, jak se členské země přizpůsobují nedávno posílenému postupu koordinace politik v rámci evropského semestru a že nová společná pravidla zlepšila jejich spolupráci.

Rozpočtová koordinace v eurozóně letos dosáhla nebývalé úrovně: poprvé totiž Komise zhodnotí návrhy rozpočtových plánů členů eurozóny na rok 2014, a to ještě před jejich přijetím parlamenty samotných členských zemí, a zároveň představí přehled orientace fiskální politiky v eurozóně jako celku. Výsledek tohoto hodnocení bude zveřejněn 15. listopadu.

Roční analýza růstu: Zpráva o pokroku

Členské státy dosáhly pokroku v každé z pěti priorit stanovených Komisí v roce 2013. Stejné priority jsou navrženy i na rok 2014, avšak s důrazem na jiné oblasti, jimž je třeba se věnovat, aby odrážely měnící se hospodářskou prostředí v EU i na mezinárodní scéně.

Fiskální konsolidace: Bylo dosaženo významného pokroku, přičemž průměrný rozpočtový schodek v EU se snížil o přibližně polovinu oproti roku 2009, kdy dosahoval téměř rekordních 7 %. Nicméně úroveň zadlužení je stále vysoká a vrcholu ve výši téměř 90 % HDP dosáhne v roce 2014. Včasné přijetí určitých opatření dalo členským státům prostor k tomu, aby zmírnily tempo konsolidace a více se zaměřily na zlepšování kvality veřejných výdajů a modernizaci veřejné správy na všech úrovních. Ty země, které mají větší manévrovací prostor ve fiskálních otázkách, by měly stimulovat soukromé investice a spotřebu, přičemž dlouhodobé investice do vzdělávání, výzkumu a inovací, energetiky a opatření v oblasti klimatu by měly být chráněny před rozpočtovými škrty. Zdanění by se mělo orientovat více na spotřební daň, majetek či ekologické daně, než na daňové zatížení práce.

Dostupnost úvěrů a půjček: Určitého pokroku se dosáhlo i v ozdravení finančního sektoru a napětí na trhu od poloviny roku 2012 značně polevuje. Snaha EU vytvořit bankovní unii zvýší schopnost bank vypořádat se s riziky v budoucnu. Nicméně v zájmu snížení soukromého zadlužení je třeba více jednat v krátkodobém horizontu (např. zavést nebo zefektivnit úpadkové řízení proti fyzickým a právnickým osobám), připravit banky na nové kapitálové požadavky a zátěžové testy a usnadnit podnikům přístup k finančním prostředkům.

Růst a konkurenceschopnost: V důsledku krize dochází v celé Evropě k významným změnám s důrazem na posun směrem k růstu založeném na vývozu. Nedostatečný pokrok je však zatím vidět u míry otevřenosti trhů výrobků a služeb konkurenci, především u energetického trhu a regulovaných profesí. Zároveň je třeba provést modernizaci výzkumu.

Nezaměstnanost a sociální otázky: Členské státy dosáhly v modernizaci svých pracovních trhů určitého pokroku, což by časem mělo přispět k zařazení většího počtu osob do pracovního procesu. Důraz by měl být kladen na zvýšení aktivní podpory nezaměstnaným a zajištění vzdělávacích možností –včetně zlepšení veřejných služeb zaměstnanosti a zavedení záruk pro mladé lidi– jakož i na modernizaci vzdělávacích systémů. Členské státy by měly rovněž sledovat úroveň mezd a zajistit, aby podporovaly konkurenceschopnost i domácí poptávku, a dále by se měly zaměřit na to, aby systém sociální ochrany pomáhal těm nezranitelnějším skupinám osob.

Veřejná správa: Několik členských zemí se snaží zefektivnit fungování veřejného sektoru, například zlepšováním spolupráce mezi různými správními úrovněmi. Do středu zájmu by se měla dostat digitalizace veřejných služeb a snižování administrativní zátěže.

V roční analýze růstu jsou rovněž obsažena doporučení k prohloubení evropského semestru. Je potřeba posílit zájem a pocit odpovědnosti v členských zemích řídit se doporučeními pro jednotlivé země vydávanými na úrovni EU. Členské státy by proto do tohoto procesu měly více zapojit vnitrostátní parlamenty, sociální partnery i občany, aby se zajistilo, že společnost klíčovým reformám a důvodům k jejich realizaci rozumí a přijímá je. Členské státy eurozóny by měly věnovat více času koordinaci hlavních reforem, především reformy trhu práce a výrobkového trhu, a to ještě předtím, než jsou tyto reformy odsouhlaseny na vnitrostátní úrovni. A všechny členské státy musejí zlepšit provádění specifických doporučení, která pravidelně na jaře dostávají. Komise poskytne k těmto otázkám další informace pro Evropskou radu v prosinci.

Zpráva mechanismu varování: Směrem k vyrovnané obnovy

Zpráva mechanismu varování pro rok 2014, která zahajuje následující roční cyklus postupu při makroekonomické nerovnováze, poskytuje objektivní analýzu hospodářství členských států na základě srovnávacího přehledu ukazatelů pro měření vnitřní a vnější konkurenceschopnosti.

Uvedená zpráva mechanismu varování shledává, že některým členským státům se daří snižovat schodek běžného účtu a získávat na konkurenceschopnosti. Zpráva však rovněž hovoří o tom, že je zapotřebí dalšího pokroku k řešení vysokého dluhu a čisté investiční pozice nejzadluženějších ekonomik vůči zahraničí, přičemž vysoké přebytky běžného účtu v některých zemích i nadále přetrvávají, což naznačuje neefektivnost výše úspor a investic a potřebu posílit domácí poptávku.

Zpráva mechanismu varování doporučuje provedení hloubkového přezkumu hospodářského vývoje v 16 členských státech, které čelí různým problémům a potenciálním rizikům, která by se mohla přenést na zbytek eurozóny i další části EU. Zpráva nepředjímá výsledky těchto přezkumů, jejichž cílem je posoudit, zda nerovnováhy existují a zda dříve zjištěné nerovnováhy přetrvávají nebo se úspěšně řeší.

Španělsko a Slovinsko: u těchto zemí byly při posledních hloubkových přezkumech vloni v dubnu zjištěny nadměrné nerovnováhy. Z tohoto důvodu budou příští hloubkové přezkumy hodnotit, do jaké míry nadměrné nerovnováhy přetrvávají a do jaké míry se je daří odstraňovat, a dále míru, do jaké politiky prováděné v jednotlivých zemích k překonání těchto nerovnováh přispěly.

U Francie, Itálie a Maďarska byly v předchozím kole hloubkových přezkumů zjištěny nerovnováhy, které vyžadují rozhodná politická opatření. Chystaná hloubková analýza vyhodnotí přetrvávání nerovnováh.

U ostatních členských zemí, které byly dříve považovány za země trpící nerovnováhami (Belgie, Bulharsko, Dánsko, Malta, Nizozemsko, Finsko, Švédsko a Spojené království), poslouží hloubkový přezkum k posouzení toho, do jaké míry nerovnováhy přetrvávají a do jaké míry byly odstraněny. Stejně jako se zjišťují nerovnováhy na základě podrobné analýzy v rámci hloubkových přezkumů, by se k závěru, že byla nerovnováha vyřešena, mělo rovněž dojít po řádném zvážení všech relevantních faktorů v jiném hloubkovém přezkumu.

Hloubkové přezkumy budou rovněž vypracovány pro Německo a Lucembursko, aby se zajistila lepší kontrola jejich vnější pozice a zanalyzovala se vnitřní situace, a dále aby se zjistilo, zda se v některé z těchto zemí projevují nerovnováhy.

V neposlední řadě proběhne rovněž hloubkový přezkum nové členské země EU Chorvatska, a to vzhledem k nutnosti lépe porozumět dané situaci a potenciálním rizikům, jež se vztahují k vnější pozici této země, jejím obchodním výsledkům a konkurenceschopnosti, jakož i k vnitřní situaci.

Návrh společné zprávy o zaměstnanosti: Zaměření na zaměstnanost a sociální vývoj

Návrh společné zprávy o zaměstnanosti, který je připojena k roční analýze růstu, ukazuje, že existují určité povzbudivé známky toho, že míra nezaměstnanosti přestala stoupat a že členské státy dosáhly za uplynulý rok v reformování trhu práce určitého pokroku. Nezaměstnanost je však stále nepřijatelně vysoká – zejména nezaměstnanost mladých lidí a dlouhodobá nezaměstnanost – a podle údajů z nového srovnávacího přehledu zaměstnanosti a sociálních ukazatelů, které zpráva poprvé uvádí, se mezi členskými zeměmi, a to zejména v rámci eurozóny, vznikly přetrvávající rozdíly v nezaměstnanosti, nezaměstnanosti mladých lidí, příjmů domácností, nerovností a chudoby.

Je proto důležité vynakládat i nadále dostatečné úsilí na zlepšení odolnosti trhů práce. Rovněž bude třeba podporovat vytváření pracovních míst v rychle rostoucích odvětvích, čímž se během určité doby přispěje ke snížení nerovností a chudoby, a dále posilovat sociální ochranu a vynakládat cílené sociální investice.

Zpráva o integraci jednotného trhu: Lepší fungování vnitřního trhu

Druhá výroční zpráva Komise o integraci jednotného trhu analyzuje míru začlenění jednotného trhu v oblastech s největším potenciálem růstu. Zpráva uvádí, že ačkoli bylo dosaženo pokroku v reformě finančního, digitálního a dopravního odvětví, je stále třeba pracovat na získání investic, vytváření pracovních míst, zvýšení spokojenosti spotřebitelů v těchto oblastech. Zpráva dále poukazuje na nedostatečný pokrok při otevírání trhů s energií, u nichž ještě 14 členských států řádně neprovedlo třetí energetický balíček EU do vnitrostátního práva — dva roky po termínu. Kromě toho zpráva uvádí, že členské země ještě zcela do vnitrostátního práva neprovedly směrnici EU o službách. Její řádné provedení by v příštích 5 až 10 letech totiž mohlo stimulovat celkový růst až o 2,6 % HDP.

Další postup

V pátek 15. listopadu Komise přijme stanovisko k návrhům rozpočtových plánů předložených 13 členskými státy eurozóny (kromě 4 zemí, které čerpají z programů makroekonomické pomoci) a navrhne Radě stanoviska k programům hospodářského partnerství předloženým 5 členskými státy eurozóny v rámci postupu při nadměrném schodku. Komise také vydá přehled rozpočtového výhledu eurozóny jako celku a podá zprávu o učiněných opatřeních zemí, které nejsou členy eurozóny a vůči nimž se uplatňuje postup při nadměrném schodku.

Roční analýza růstu bude projednána ministry členských států (v Radě) a schválena vedoucími představiteli EU na březnovém summitu v roce 2014. Komise rovněž uvítá na příspěvek Evropského parlamentu.

V prosinci bude ministry financí a vedoucími představiteli zemí EU projednána zpráva mechanismu varování, přičemž během tohoto zasedání budou rovněž určeny hlavní oblasti pro další koordinaci hospodářských politik a reforem. Mezitím bude Komise připravovat hloubkové přezkumy 16 států určených ve zprávě mechanismu varování. Přezkumy budou zveřejněny na jaře roku 2014.

Souvislosti

Evropský semestr byl zaveden v roce 2010 a umožňuje členským státům diskutovat s ostatními zeměmi EU o jejich rozpočtových a hospodářských plánech vždy v přesně stanoveném období roku. Díky tomu si mohou členské země plány vzájemně komentovat a Komise může včas poskytnout politické vedení, tedy ještě před přijetím rozhodnutí na vnitrostátní úrovni.

Komise rovněž sleduje, zda se členské země věnují otázkám zaměstnanosti, vzdělávání, inovací, klimatu a snížení chudoby, aby se Unii podařilo dosáhnout cílů její dlouhodobé strategie růstu, tedy strategie Evropa 2020.

Evropský semestr začíná každý rok vždy v listopadu (viz tabulka níže) – tehdy Komise vydává svou roční analýzu růstu (tj. všeobecné hospodářské priority pro EU), z níž členské státy získávají představu o nasměrování svých politik v dalším roce Na jaře jsou vydávána doporučení pro jednotlivé země ohledně hlubších strukturálních reforem, jejichž realizace často trvá déle než jeden rok.

Rozpočtový dohled nad zeměmi eurozóny je ke konci roku intenzivnější a členské země předkládají návrhy rozpočtového plánu, které Komise zhodnotí a poté o nich diskutují ministři financí států eurozóny. Komise rovněž přezkoumává fiskální situaci eurozóny jako celku.

V průběhu roku sleduje provádění priorit a reforem, přičemž se soustředí na státy eurozóny a členské státy EU, jež mají rozpočtové či finanční potíže.

Další informace

Internetová stránka strategie Evropa 2020: http://ec.europa.eu/europe2020/index_en.htm

MEMO/13/970 Třetí zpráva mechanismu varování, která se týká makroekonomické nerovnováhy v členských státech EU

MEMO/13/976 Návrh Společné zprávy o zaměstnanosti – časté otázky

MEMO/13/979 Základní fakta o správě ekonomických záležitostí EU