> Eurocentrum > Aktuality z EU > Informace pro občany

Nelegální příspěvky musí z internetu pryč, říká Komise. Společnosti ale nevědí, jak je rozpoznat

Internetové společnosti mají za úkol odstranit nelegální obsah na svých stránkách. Nevědí si však rady s tím, jak určit hranici mezi porušováním zákona a právem na svobodu projevu. Požádaly proto Komisi o ujasnění.

Představitelé více než dvaceti internetových společností včetně velikánů, jako jsou Google, Facebook, Microsoft, Twitter a Amazon, přijeli včera do Bruselu, aby diskutovali s Evropskou komisí o nelegálním obsahu na internetu.

Komise totiž tlačí na podniky, aby ze svých webů rychleji odstraňovaly rasistické, xenofobní a nenávist podněcující příspěvky. Začalo to již v roce 2016 přijetím tzv. etického kodexu, podle kterého mají internetové společnosti nahlášené příspěvky co nejrychleji zkontrolovat a v případě potřeby smazat.

Dodržování kodexu je sice dobrovolné, internetoví giganti jako je Facebook, Twitter nebo YouTube se k němu ale zavázaly.

Od té doby Komise nepředstavila žádnou novou legislativu. Eurokomisaři však varují, že pokud nebudou firmy nelegální obsah rychle odstraňovat, bude muset k regulaci přikročit.

Rozhodnutí, zda návrh k regulaci vydá, či nikoli, má Komise prozradit letos na jaře. Tlak na omezování nenávistných příspěvků ale sílí.

Příkladem je německý zákon účinný od 1. ledna, který nutí firmy nelegální obsah okamžitě mazat pod hrozbou pokuty v řádu desítek milionů eur.

S nesprávným internetovým obsahem chce bojovat i Francie. Prezident Emmanuel Macron minulý týden uvedl, že připravuje návrh zákona, který by zakázal šíření falešných zpráv. S takzvanými fake news chce zatočit i Komise a na jaře chystá navrhnout strategii, jak by jim evropské společnosti mohly čelit.

Pokud nezakročí společnosti, zakročí Komise

Nová opatření ve dvou největších členských státech EU dávají Komisi příležitost, aby zvýšila tlak na společnosti.

„Pokud průmysl nezakročí, a to rychle, uděláme to my,“ prohlásili včera eurokomisaři.

Z poslední zprávy o pokroku v odstraňování nelegálního obsahu vyplývá, že Microsoft, Google, Facebook a Twitter odstranily 59 % nenávistných příspěvků, které jim uživatelé sítí nahlásili. Komisi to ale nestačí. Chce, aby firmy reagovaly rychleji.

Eurokomisařka Věra Jourová, která se úterní jednání účastnila, má příští týden v plánu prezentovat nejnovější statistiky týkající se odezvy společností na nelegální obsah. Následně se bude Komise rozhodovat, zda se vrhne do příprav nové legislativy.

„Necháváme všechny možnosti otevřené,“ doplnil eurokomisař pro vnitro Dimitris Avramopoulos.

Při setkání s podniky Avramopoulos mimo jiné připomenul teroristické útoky v Německu, Francii, Velké Británii, Švédsku, Španělsku a Finsku. Podle eurokomisaře byl při útocích internet zneužit, neboť teroristé skrze něj nacházeli spojence a mohli se lépe koordinovat.

Zapojit se mají všichni, ideálně dobrovolně

Podle Juliana Kinga, eurokomisaře pro bezpečnostní unii, by se do skupiny firem, které Komisi hlásí pokrok v odstraňování nelegálního obsahu, měly zapojit i malé a střední podniky.

Zdroje EurActiv.com navíc uvedly, že Komise v současné době hledá způsob, jak menším podnikům pomoci s kontrolováním a mazáním nebezpečného obsahu pomáhat. Ne všechny firmy si totiž mohou dovolit zaměstnance, který by výskyt nelegálního obsahu hlídal.

Dalším eurokomisařem, který s firmami včera jednal, je Andrus Ansip, šéf pro jednotný digitální trh. Ansip stejně jako jeho kolegové upozornil, že nelegální obsah nemizí dostatečně rychle, na druhou stranu ale požádal společnosti, aby odhalovaly a odstraňovaly nelegální obsah dobrovolně.

Společnosti chtějí mít jasno v tom, jaký obsah je nelegální

Společnosti se obávají, že zákony upravující nelegální obsah na internetu se mohou napříč Unií lišit. Zatímco některé státy uplatňují vysoké pokuty, jiné nedělají nic. Příkladem může být zmiňovaný německý zákon,

Firmy dále nemají jasno v tom, kdy je obsah nelegální, a kdy nikoli. Kvůli zákonům, které zavedlo Německo, je pak na jejich bedra kladena až příliš velká zodpovědnost.

„Pro Evropskou unii je to špatný příklad,“ kritizoval německý zákon Bernhard Rohleder, výkonný ředitel Bitkomu, asociace reprezentující v Německu firmu Google a Facebook.

„Interpretace základních práv na svobodu projevu a práva získávat informace by neměla zůstávat na soukromých firmách,“ pokračoval Rohleder.

Výkonní ředitelé firem také upozornili Komisi, že existují různé druhy nelegálního obsahu, přičemž některé z nich, například nenávistné projevy, jsou pro jejich zaměstnance jednodušší na rozpoznání.

Společnosti proto požádaly eurokomisaře, aby ujasnili, co všechno do nelegálního obsahu spadá. Zda to má být formou nové legislativy, zůstává otázkou.

Autor: Catherine Stupp, Aneta Zachová Zdroj: EurActiv