Předseda vlády chce zlepšit spolupráci s europoslanci

Lepší komunikace, pravidelná výměna názorů a dostatečný přísun aktuálních informací. Vláda Bohuslava Sobotky chce ovlivňovat legislativní proces v EU a pomocnou ruku by ji v tom měli podat i čeští zástupci v Evropském parlamentu. EurActiv má k dispozici dokument, který popisuje strategii, jak toho dosáhnout.

Význam jediné přímo volené instituce EU zejména v poslední době roste. Pod vedením Němce Martina Schulze Evropský parlament upevnil svůj vliv a mnohdy do dění v EU zasahuje i nad rámec svých formálních kompetencí. Projevuje se to například narůstajícím počtem vydaných zpráv z vlastního podnětu, které představují 60 % jeho činnosti, často užívanou zdržovací taktikou při konzultacích vznikající legislativy, vyžadovanou účastí šéfa Parlamentu na vrcholných summitech EU či prosazováním tzv. Spitzenkandidáta do čela Evropské komise.

Podle dokumentu, který má EurActiv k dispozici, si česká vláda důležitost Evropského parlamentu uvědomuje a snaží se tomu přizpůsobit strategii, jak s institucí efektivně spolupracovat. Nejlogičtější cestou se jeví intenzivnější komunikace s českými zástupci v instituci, tedy europoslanci.

Inspiraci Sobotkův kabinet hledá v jiných státech, které jsou členy EU delší dobu než Česká republika. Patři k nim země, jako je Francie, Německo či některé skandinávské státy.

Vliv na přijímání legislativy

„Cílem nově nastavené spolupráce vlády se členy Evropského parlamentu je informovat poslance o pozicích České republiky, a vytvořit tak prostor pro ovlivnění průběhu legislativního procesu i na úrovni Evropského parlamentu,“ píše se v textu.

Sobotkův kabinet chce proto sledovat unijní legislativní návrhy již v době jejich projednávání v jednotlivých parlamentních výborech a právě v tento moment podávat českým europoslancům informace o konkrétní rámcové pozici vlády. Bude pak na nich, zda ji třeba při hlasování zohlední.

Podle inforamcí EurActivu sami europoslanci v minulosti projevili zájem především o pozice k zahraničně-politickým otázkám, které jsou projednávány na pravidelném plenárním zasedání ve Štrasburku. Po vzoru Francie si vyžádali i přehled pozic k předlohám, o kterých se bude na plénu hlasovat. V minulosti sice tyto informace k dispozici měli, ale pozice k návrhům nebyly vždy nejaktuálnější.

„Doposud byly poslancům zasílány rámcové pozice České republiky reagující na původní návrh Evropské komise, který se v naprosté většině případů během několikaletého projednávání Radou a Parlamentem mění,“ uvádí se v dokumentu.

Cíl: Štrasburk

Nejideálnějším místem, kde by bylo možné stanoviska vlády pravidelně diskutovat, je podle Sobotkova kabinetu Štrasburk, kam se vždy jednou měsíčně sjíždějí všichni europoslanci. „Vzájemná komunikace se tak bude moci soustředit na právě probíhající agendu a otevřené problémy v EU,“ stojí v dokumentu.

Myšlenka není nová. Pravidelná setkávání s „vlastními“ europoslanci pořádají i jiné členské země EU. Italští a francouzští poslanci diskutují se svými premiéry a europoslanci z Velké Británie mají možnost si vyměnit informace s ministrem pro evropské záležitosti. Pravidelné konzultace s europoslanci vede i německá kancléřka Angela Merkelová. Jejich schůzky probíhají v Berlíně.

Setkávání českého státního tajemníka Tomáše Prouzy by podle dokumentu mělo probíhat minimálně jednou za tři měsíce. „Cesty do Štrasburku může být také využito k setkávání s poslanci z jiných členských států za účelem konzultací a pro setkávání s občany České republiky pracujících v Evropském parlamentu,“ stojí dále v textu.

Inspirace ve Skandinávii

Pravidelnými diskusemi ve Štrasburku to nekončí. Vláda zamýšlí vytvořit i úzce profilované konzultační pracovní skupiny, tentokrát po vzoru skandinávských zemí.

Skupiny by měly být složeny nejen ze zástupců Evropského, ale i „domácího“ parlamentu. Účast v nich by měli mít zajištěnou i zástupci exekutivy, tj. Úřadu vlády, Ministerstva zahraničních věci, Stálého zastoupení ČR při EU a příslušných ministerských rezortů.

Předmětem jejich jednání by měly být důležité legislativní návrhy, které budou považovány za národní prioritu.

Zdroj. EurActiv.cz