Jak dopadlo soudnictví ČR v porovnání se všemi členy EU?

V říjnu loňského roku uspěla Česká republika v hodnocení úspěšnosti implementace směrnic v rámci členských států. Tehdy Češi raketově vystřelili z 23. na 10. místo, a to během půl roku. Teď si Evropská komise posvítila na soudnictví jednotlivých zemí a stejně jako v případě hodnocení implementace na tom česká justice v některých ohledech není vůbec špatně. Vyplývá to z historicky prvního srovnání členského soudnictví, které Komise provedla prostřednictvím tzv. EU Justice Scoreboards za rok 2010.

Česká republika si podle výsledků zveřejněných Komisí vede velmi dobře v délce řešení soudních pří. Komise rozlišuje, zda se jedná o nesporná řízení (např. zápis do obchodního rejstříku), či sporná řízení (kde proti sobě stojí žalobce a žalovaný). Sporná řízení jsou logicky delší, i tak se ale v rámci evropského průměru Česko umístilo na druhém místě, kdy řešení sporných řízení zabere soudům průměrně 127 dní, zatímco v roce 2008 takové případy trvaly 154 dnů. V hodnocení Komise nás přeskočila jen Litva, kde tamní justice ukončí případ za 55dnů.

Černá ovce Malta
Na opačném pólu tabulky je Malta, kde soudy řeší neshody mezi znesvářenými stranami neuvěřitelných 849 dnů. Právě středomořský ostrov byl výsledky z minulého týdne zaskočen. Tamní vláda si dokonce ihned po zveřejnění sáhla do svědomí a uvedla, že urychlí reformu maltské justice prostřednictvím speciální komise pro revizi justičního systému.

Prvenství si může Česko připsat v oblasti výkonu soudních rozhodnutí, které v naší kotlině trvá průměrně 17 dnů, zatímco v Portugalsku čekají strany na plnění závazků vyplývajících ze soudních rozhodnutí až 2185 dnů.

Ačkoliv Češi patří v otázce nezávislosti domácí justice k nejskeptičtějším Evropanům, Česká republika má podle analýzy poměrně vysokou míru vyřešení soudních sporů. V sedmadvacítce je třetí za Lucemburskem a Itálií. Výtky v efektivním řešení případů ale směřují na jih Evropy, do Řecka a na Kypr.

Spíš třešničkou na dortu jsou pak údaje o počtu právníků v jednotlivých členských státech, kdy se ČR umístila na 17. místě s necelou stovkou vykladačů práva na 100 tisíc Čechů. Nejvíce právníků pak eviduje Lucembursko a Řecko, a to více než 350.

Jak dopadlo Maďarsko?
Idea nového mechanismu, který by porovnával stav vnitrostátních justičních systémů, vznikla loni v září. „My jako Evropská unie musíme pevně stát na hodnotách a zásadách právního státu, proto si myslím, že musíme zavést objektivní mechanismus posuzující soudní systém ve všech 27 členských státech," uvedla tehdy během rozpravy komisařka pro spravedlnost Viviane Redingová.

Její slova zazněla v době, kdy se vnitropolitická krize v Rumunsku přenesla až na půdu Bruselu, který vyslovil vážné znepokojení nad ústavní krizí v zemi, kde mezi sebou ostře bojovali prezident a premiér. Vrásky v té době přidělávalo představitelům sedmadvacítky také Maďarsko.

Jak ale upozorňuje server EUobserver, právě často skloňované Maďarsko se v rámci analýzy umístilo spíš v horní polovině jednotlivých žebříčků, a to ať už jde o rychlost řešení soudních sporů, či o důvěru občanů v maďarskou justici.

Komise se přitom ještě loni zabývala nezávislostí maďarského soudnictví v souvislosti s reformou justice, kterou prosadila vládní strana Fidesz v čele s premiérem Viktorem Orbánem. Komise Budapešti vytýkala, že uzákonila nucený odchod soudců do důchodu ze 70 na 62 let. Spor se dostal až k Evropskému soudnímu dvoru, který označil náhlý postup maďarských zákonodárců za diskriminaci na základě věku.

„Předpokládám, že pokud bychom měřili data za minulý rok, bude se trend dramaticky zhoršovat a vnímání soudní nezávislosti by dost možná i kleslo," uvedla po zveřejnění zprávy komisařka Redingová na adresu důvěry Maďarů v domácí justici.

Více informací naleznete zde.

Zdroj: Euroskop.