> Eurocentrum > Aktuality z EU > Informace pro podnikatele

České podniky o dvourychlostní Evropě: bez jednotnější fiskální politiky to v eurozóně nepůjde

Na únorovém summitu Evropské rady předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker oživil myšlenku prohloubení spolupráce mezi zeměmi eurozóny. Jeho argumentem pro zahájení této diskuse je fakt, že se země eurozóny s následky hospodářské krize, která propukla v roce 2008, vypořádaly mnohem pomaleji než Spojené státy.

Ekonomické problémy států s jednotnou měnou navíc stále přetrvávají. Juncker zatím nestanovil žádný konkrétní plán, čím ještě užší spolupráci nastartovat. Konkrétní představa má být zveřejněna až v červnu na pravidelném zasedání Evropské rady. V souvislosti s myšlenkou tzv. 'dvourychlostní Evropy' se většinou hovoří o možnosti vybudování vlastních institucí eurozóny nebo o jednotném rozpočtu pro země platící eurem.

Přestože Česká republika zatím eurem neplatí, nerada by u jednání o prohlubování ekonomické a fiskální politiky zemí eurozóny chyběla. Vláda se obává, aby se státy se společnou měnou od těch, které nejsou členy eurozóny, příliš nevzdálily.

Zástupci českých podniků, které server EurActiv oslovil, dvourychlostní Evropu sice nepodporují, zároveň ale Junckerově myšlence rozumějí. Uvědomují si totiž, že aby mohla eurozóna fungovat a být odolnější vůči krizím, musejí být ekonomické a fiskální politiky členských států eurozóny více sladěny.

Dvourychlostní Evropu nechceme

„Pokud by se Česká republika a s ní čeští podnikatelé stali členy druhé kategorie v Evropské unii, členství v ní by ztratilo smysl,“ uvedl Miloš Křepelka z Unie malých a středních podniků ČR, který princip dvourychlostní Evropy kritizuje. Snahy vytvářet užší elitní klub v rámci Unie je podle něj nebezpečná tendence. 

Jako reálnou vnímá hrozbu dvourychlostní Evropy i konzultant odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory ČR a člen Hospodářského a sociálního výboru Ivan Voleš. „Abychom zabránili separaci eurozóny od zbytku EU, musíme hledat spojence mezi zeměmi, které eurem také neplatí,“ říká Voleš a zároveň dodává, že to může být velmi složité, protože jsou jejich zájmy států různorodé.

Dvourychlostní Evropa by České republice a ostatním státům stojícím mimo eurozónu mohla přinést řadu překážek, například vyšší transakční náklady pro investory a podnikatele. Tyto negativní dopady plynoucí z toho, že ČR není členem eurozóny, prý české podniky zatím nepociťují. Situace ale není podle Voleše dlouhodobě udržitelná.

Bez společného rozpočtu to nejde

„Eurozóna, má-li mít do budoucna nějaký smysl, nemůže stát pouze na pilíři měnovém, ale nebude jiné cesty než akceptovat i určité fiskální sjednocování. Netvrdím to nijak radostně, ale fiskální integrace spojená s rozpočtovou disciplínou eurozónu dříve nebo později nemine,“ uvedl Havlíček.

Pro efektivní fungování eurozóny je tak podle oslovených zástupců podnikatelů nezbytná rozpočtová kázeň, která musí být závazná pro všechny. K tomu by jednotnější řízení eurozóny mělo pomoci, vyskytují se však obavy, zda bude v praxi proveditelné a nezůstane pouze na papíře. „Otázkou je, zda případné zřízení vlastních institucí či společného rozpočtu efektivně posílí fiskální disciplínu jednotlivých zemí, zda nově nastavené procedury a povinnosti budou v praxi všeobecně vynucovány na každém jednom členovi, respektive zda budou vůbec vynutitelné,“ říká Voleš. 

Zdroj: EurActiv.cz