> Eurocentrum > Aktuality z EU > Informace pro podnikatele

Poslanci v USA a EU mají v rukou osud TTIP, mohou zhatit dlouholetá vyjednávání

Šest let už jednají USA s dalšími jedenácti státy na březích Pacifiku o obří obchodní dohodě, která omezí bariéry obchodu. Dva roky se scházejí američtí a evropští vyjednávači, aby se dohodli na podobném uvolnění obchodu v takzvaném Transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP). V příštích týdnech se rozhodne, jestli jejich dosavadní práce nebyla zbytečná. Trumfy mají v rukou poslanci a senátoři amerického Kongresu a do určité míry i poslanci Evropského parlamentu.

V červnu začnou jednat američtí poslanci ve Sněmovně reprezentantů o zákonu o podpoře obchodu. Ten umožní vládě prezidenta Baracka Obamy dokončit pacifická a transatlantická jednání o snižování cel a dalších obchodních bariér. Senátem už zákon po bouřlivé názorové přestřelce prošel. Bez zákona nemá smysl v jednáních pokračovat. Podporu mezi republikány a demokraty ale nemá zdaleka jistou.

V Bruselu budou 10. června europoslanci hlasovat o doporučeních pro Evropskou komisi, která o obchodu s americkou vládou jedná jménem členských států. Evropský parlament bude muset konečný text dohody s USA schválit. Už teď proto poslanci chtějí komisi jasně říct, pro jakou dohodu by ruku nezvedli. Unijní právo komisi nenutí, aby se názorem poslanců řídila. „Pokud poslanci řeknou, že ve smlouvě nějakou pasáž nechtějí, upravíme naši vyjednávací pozici,“ říká jeden z členů evropského vyjednávacího týmu.

Evropské obavy o standarty

Dnes bude schvalovat návrh parlamentní pozice výbor Evropského parlamentu pro mezinárodní obchod. Bude to první náznak, jak by parlament, který je v názoru na TTIP rozpolcený, nakonec mohl hlasovat. „Od posledního návrhu je nynější vyznění textu pozitivnější. Rozumnější je postoj k ochraně investic prostřednictvím arbitráží. Přijatelná by pro poslance nyní mohla být i širší liberalizace obchodu se službami,“ tvrdí česká europoslankyně Dita Charanzová. K textu je nicméně podáno několik set pozměňovacích návrhů.

„Celé jednání je od začátku špatně. Měli jsme si vybrat oblasti, o nichž chceme jednat, a ne otevřít vše. Smlouva nemá jen chránit obchod, ale také podporovat rozvoj, růst životní úrovně a práva lidí,“ zarputile kritizuje jednání sociálnědemokratický europoslanec Dietmar Köster. Zdaleka není sám. Sekundují mu nejen kolegové z jeho politické frakce, ale i komunisté a Zelení.

Umírněnější kritici jednání s Amerikou chtějí zajistit, aby dohoda neohrozila evropská pravidla pro ochranu zdraví, životního prostředí či práv pracujících a spotřebitelů. Z pohledu USA často jde o bariéry, které brání většímu exportu amerického zboží do Evropy. Nejkonkrétnější zatím byli europoslanci výboru pro životní prostředí, kteří ve svém stanovisku například uvádějí, že USA mají zastaralou ochranu před chemickými látkami a výrazně odlišná je také americká regulace bezpečnosti potravin.

Po Evropské komisi chtějí, aby se s Američany nebavila o zmírňování evropských standardů pro používání látek, které narušují funkci hormonálního systému člověka, či o zvyšování tolerance k některým chemickým látkám. Tabu mají být také evropská pravidla pro energetické štítkování a ekodesign výrobků či pro využívání obnovitelných zdrojů energie.

„Evropská komise ujišťuje, že do evropských standardů se sahat nebude a evropská regulace se nezmění. Jenže my se bojíme, že komise nakonec ve jménu obchodní dohody tyto standardy bude měnit na úrovni prováděcích vyhlášek,“ říká český člen výboru Pavel Poc. Jako příklad uvádí povolení oplachování hovězího masa kyselinou mléčnou. Tato praxe sice není škodlivá, ale dosud se v Evropě nepoužívala.

Amerika se bojí o pracovní místa

V USA se jako největší hrozba na rozdíl od Evropy prezentuje ztráta pracovních míst kvůli volnějšímu obchodu. Nebojí se jí zdaleka jen členové Demokratické strany, kteří větší uvolnění obchodu nechtějí, a proto nehodlají dát Obamovi mandát k dokončení obou dohod.

„Zastánci dohody tvrdí, že díky obchodu vzrostou mzdy v exportních odvětvích. Víme, že export se podílí na americkém hrubém domácím produktu 13 procenty. Pokud díky dohodě budeme vyvážet více, možná část mezd opravdu vzroste, ale pokud budeme také více dovážet, utrpí firmy zodpovědné za zbývajících 87 procent hrubého domácího produktu. Může to znamenat pokles mezd a úbytek pracovních míst,“ prohlásil v Senátu republikánský senátor za stát Alabama Jeff Sessions.

Celý článek zde.

Zdroj: EurActiv.cz