Komise zjistila nedostatky ve stávajících společných normách pro azylová řízení
Procesní záruky v azylovém řízení se v zemích EU stále značně liší. Vyplývá to ze zprávy Evropské komise o uplatňování směrnice o minimálních normách pro postupy pro přiznávání a odnímání postavení uprchlíka. Nejednoznačnost norem stanovených směrnicí a nedostatky v jejím zapracování do práva členských států navíc mohou být příčinou vzniku administrativních chyb. Komise 21. října 2009 schválila návrh na přepracování této směrnice s cílem nedostatky odstranit.
„Stále existují velké rozdíly mezi vnitrostátními azylovými řízeními a platná pravidla nezabraňují vzniku administrativních chyb. Apeluji tímto na Evropský parlament a Radu, aby přijaly změny, jež k nápravě této situace navrhla Komise v roce 2009," řekla evropská komisařka pro vnitřní věci Cecilia Malmströmová. „Komise bude i nadále prověřovat a řešit všechny případy, u nichž byly zjištěny problémy při provádění směrnice do vnitrostátního práva. Chce totiž zajistit její náležité uplatňování, zejména s ohledem na zásadu nenavracení a na další práva vyplývající z Listiny základních práv EU, a omezit prostor pro rozdíly v právní úpravě," dodala.
Směrnice o azylových řízeních byla navržena tak, aby upravovala minimální normy pro spravedlivá a účinná řízení o přiznání nebo odnětí postavení uprchlíka.
Zpráva Komise o provádění této směrnice zdůrazňuje, že cíle směrnice, tj. vytvoření rovných podmínek v azylových řízeních, nebylo zcela dosaženo. Na rozšíření odlišných úprav v EU měla svůj podíl i nepovinná ustanovení této směrnice, jakož i ustanovení o výjimkách. V důsledku toho se procesní záruky mezi jednotlivými členskými státy značně liší. Příkladem toho jsou zejména ustanovení o zrychlených řízeních, „bezpečné zemi původu", „bezpečné třetí zemi", osobních pohovorech, právní pomoci a přístupu k účinným opravným prostředkům.
Byly rovněž zjištěny případy nedostatečného a/nebo nesprávného promítnutí směrnice do vnitrostátního práva nebo nedostatky při jejím provádění.
V důsledku toho může v rámci řízení docházet k administrativním chybám. Značná část rozhodnutí, která byla přijata v individuálních případech, je na základě odvolání zrušena, protože vychází z nejasných a nepřesných kritérií.
Komise důkladně zhodnotila provádění směrnice o azylových řízeních a na základě toho přijala 21. října 2009 návrh na její přepracování. Nová směrnice by měla odstranit nedostatky, racionalizovat a sjednotit řízení a zlepšit kvalitu rozhodnutí přijatých v prvním stupni a celkovou účinnost azylového řízení v celé EU. Kvalita a účinnost azylového řízení bude hlavním tématem ministerské konference konané ve dnech 13. a 14. září v Bruselu. Podkladem k diskusi bude i výše uvedená zpráva.
Souvislosti
V období mezi 1. lednem 2008 [1] a 31. prosincem 2009 zaevidovalo 26 členských států, na něž se vztahuje směrnice o azylových řízeních, celkem 492 995 žádostí o azyl. Ve stejném období tyto členské státy přijaly celkem 444 165 rozhodnutí v prvním stupni a 125 785 rozhodnutí ve druhém stupni [2].
Konečný termín pro provedení velké části směrnice do vnitrostátních právních řádů byl stanovena na 1. prosinec 2007 a v případě článku 15, který se týká právní pomoci, lhůta končila 1. prosince 2008.
Po uplynutí těchto lhůt byla vůči všem státům, které neoznámily veškerá prováděcí opatření, zahájena řízení pro porušení povinnosti. Komise zaslala 17 výzev a 5 odůvodněných stanovisek.
V současné době všechny členské státy, s výjimkou Irska, oznámily úplná prováděcí opatření. Komise rozhodla o postoupení věci Belgie a Irska Soudnímu dvoru ( IP/10/808), protože tyto země nesplnily povinnost oznámit úplná prováděcí opatření. Zahájila také řízení pro porušení povinnosti vůči Řecku, které do vnitrostátního práva řádně nepromítlo několik ustanovení této směrnice. Belgie však v těchto dnech oznámila Komisi opatření, která pokládá za úplné promítnutí směrnice do svého právního řádu. Po přezkumu těchto opatření Komise rozhodne, zda lze považovat provedení směrnice do belgického práva za ukončené.
Komise 21. října 2009 přijala návrh na změnu směrnice o azylovém řízení ( IP/09/1552), jehož cílem je:
- zajistit jednodušší a racionálnější azylová řízení a snížit administrativní zátěž členských států prostřednictvím ustanovení o jednotném řízení,
- usnadnit přístup k posuzovacím řízením. Osobám, které hodlají požádat o mezinárodní ochranu, by měly být zpřístupněny již od samého počátku jejich přítomnosti na území relevantní informace a poradenství. Pohraniční stráž, policie a další orgány, které jako první přicházejí do kontaktu s osobami žádajícími o ochranu, budou mít jasnější představu o tom, jak s nimi jednat,
- zvýšit účinnost postupu posuzování žádostí. Jedním z nejdůležitějších opatření je zavedení obecné lhůty šesti měsíců pro ukončení řízení v prvním stupni. Návrh stanovuje přechodné období tří let, aby se mohl členský stát této lhůtě přizpůsobit. Rovněž zjednodušuje a ujasňuje procesní pojmy a prostředky jako pojem „bezpečné země původu", povinnost žadatelů o azyl spolupracovat s vnitrostátními orgány nebo zrychlená řízení,
- zlepšit kvalitu rozhodnutí o přiznání azylu. Návrh posiluje procesní záruky, zejména pokud jde ohrožené osoby, jako jsou oběti mučení či děti bez doprovodu. Zaměstnanci, kteří budou jednat s žadateli o azyl, budou muset mít odpovídající odborné znalosti,
- zajistit přístup žadatelů o azyl k účinnému opravnému prostředku v souladu s mezinárodními závazky členských států či závazky těchto států vyplývajícími z jejich členství ve Společenství. Návrh jasně uvádí, že by soudy měly přezkoumat rozhodnutí prvního stupně jak po skutkové, tak právní stránce, a stanovuje jasná pravidla týkající se odkladného účinku odvolání. Změny zajišťují soulad s vývojem judikatury týkající se práva na obhajobu, zásady rovných podmínek a práva na účinnou soudní ochranu.
[1] Směrnice se nevztahovala na rozhodnutí uvedená v tomto odstavci, která se týkala žádostí podaných před 1. prosincem 2007.
[2] Údaje o rozhodnutích o odvolání však nejsou úplná, protože 3 členské státy neposkytly údaje za rok 2008 a v případě 9 států chybí údaje týkající se roku 2009.
