Europoslanci navrhují zavést sankce proti Bělorusku
Evropská unie musí zakázat běloruským představitelům, soudcům a příslušníkům bezpečnostních sil, kteří se podíleli na násilném potlačení povolebních nepokojů loni 19. prosince, cestovat do zemí EU a zmrazit jejich majetek. Podle usnesení, které dnes schválil Evropský parlament, by se o zrušení těchto opatření dalo uvažovat pouze v tom případě, že vůdci běloruské opozice budou propuštěni na svobodu.
Europoslanci ve svém dnešním unesení ostře odsuzují brutální zásah policie a členů KGB v den voleb a požadují "nezávislé a nestranné mezinárodní vyšetření těchto událostí" pod záštitou OBSE. Zároveň vyzývají k uspořádání nových voleb, které by proběhly podle mezinárodních standardů.
Přísné sankce
V návaznosti na společné prohlášení, které ve středu 12. ledna vydal předseda EP Jerzy Buzek s předsedy několika parlamentních výborů a delegací, dnes poslanci opět vyzvali, aby EU okamžitě obnovila zákaz udělování víz pro běloruské představitele a rozšířila ho i na státní úředníky, soudce a příslušníky bezpečnostních sil zodpovědné za povolební brutální represe. Zároveň by EU měla zmrazit i jejich aktiva. Tyto sankce by měly zůstat v platnosti alespoň do té doby, než budou všichni političtí vězni a zadržované osoby propuštěni a zbaveni obvinění.
Kromě toho by podle poslanců měly být zváženy také další, ekonomické sankce vůči Bělorusku, jako například zmrazení veškeré finanční pomoci od Mezinárodního měnového fondu (MMF), Evropské investiční banky (EIB) i Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBOR).
Podpora opozičního hnutí
Evropská unie musí zjednodušit postup udělování víz pro běloruské občany a zvýšit svou finanční pomoc určenou jak na podporu nezávislých sdělovacích prostředků (včetně televizní stanice Belsat, Evropského rádia pro Bělorusko nebo rozhlasové stanice Radio Racyja), tak i nevládních organizací, které v Bělorusku prosazují demokracii a vystupují proti režimu. Kromě toho by Evropská komise měla podle poslanců také zastavit pomoc, kterou poskytuje běloruským médiím vlastněným státem, registrovat ty nevládní organizace, které byly v Bělorusku z politických důvodů zakázány a umožnit jim využívat programy EU.
Případ malého Daniela
S velkými obavami pak poslanci sledují případ Daniela Sannikova, tříletého syna prezidentského kandidáta Andreje Sannikova a investigativní novinářky Iriny Khalipové. Důvodem jejich znepokojení jsou pokusy běloruských orgánů převzít jej do státního opatrovnictví poté, co oba jeho rodiče byli za účast na protestech 19. prosince uvězněni. O malého Daniela se v současné době stará jeho babička.
Zdroj: Evropský parlament