Jak má ČR podle Komise mířit k vyšší konkurenceschopnosti?
Minulý týden představila Evropská komise letošní doporučení pro Českou republiku i ostatní členské státy k jejich hospodářské a fiskální politice. Co konkrétně Česku doporučuje? EurActiv přináší podrobnější pohled na všechna doporučení a také názor českých ministerstev i odborníků.
Úsporná opatření jsou za námi, nyní je na čase podpořit hospodářský růst. I tak by se dalo vyjádřit hlavní sdělení, které vyplývá z letošních doporučení pro členské státy EU ze strany Evropské komise (EurActiv 31.5.2013).
Také České republice Komise doporučuje, aby v rozpočtu pro příští rok upřednostnila výdaje podporující ekonomický růst. „Rychlému a trvalému oživení hospodářství brání v České republice opakované škrty ve veřejných investičních výdajích," píše se v dokumentu.
„K prosperitě se proškrtat nelze, tak se jen nutně dostaneme do bludného kruhu recesí uvnitř deprese," souhlasí makroekonomický poradce Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Jaroslav Šulc.
Odbory vládu za úspornou fiskální politiku dlouhodobě kritizují. „Její současné plány již naštěstí alespoň zčásti reflektují jak tvrdý tlak odborů, tak důsledek střetu s reálnými statistickými daty. Třeba tempo fiskální konsolidace je tak o něco málo přibrzděno," řekl Šulc EurActivu. Tvrdí však, že tato změna v uvažování přichází pozdě. Ztratil se prý nejen čas a velké množství financí, ale také důvěra lidí v politiku.
Jak ale připomíná analytik České spořitelny Jan Jedlička, Česko se musí stále soustředit i na snižování nadměrného schodku. „Komise sice Česku vytýká, že by se mělo vyvarovat opakovaných a plošných škrtů. Nicméně zároveň doporučuje, abychom napravili nadměrný schodek z loňského roku, který se vyšplhal na 4,4 %, a snížili ho pod referenční hranici 3 % vůči HDP," sdělil redakci.
„Ministerstvo je toho názoru, že po provedené fiskální konsolidaci je třeba zaměřit se na hospodářský růst, založený ovšem na zdravých veřejných financích, kdy schodek veřejných financí zůstane pod 3 % HDP," dodává k tomu také mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob.
Analytik Jedlička se tak nedomnívá, že by Evropská komise kritizovala Česko za nadměrnou fiskální restrikci. Oblasti veřejných financí se ostatně věnuje jen jedno ze sedmi doporučovaných opatření, připomněl.
Daně pro živnostníky a zaměstnance
Další doporučení se týkají především dlouhodobého posilování konkurenceschopnosti České republiky. Většina z nich se podobá tomu, co Komise České republice doporučovala již vloni (EurActiv 31.5.2012).
Podobný materiál předkládá evropská exekutiva již potřetí. Potřetí totiž běží tzv. Evropský semestr, v jehož rámci EU koordinuje fiskální a hospodářské politiky členských států. Letošní doporučení zveřejnila Komise před týdnem (EurActiv 29.5.2013). Jejich finální verzi musí ještě schválit Evropská rada, která se sejde na konci června.
Doporučení pro Českou republiku se zaměřují především na lepší fungování státní správy, udržitelnost veřejných financí a zlepšení situace na trhu práce. Podle Jedličky jsou správným receptem na posílení dlouhodobé konkurenceschopnosti České republiky. „Boj proti korupci, odpolitizování a profesionalizace státní správy přijetím služebního zákona, řešení dlouhodobé nerovnováhy na důchodovém účtu, efektivnější využívání peněz ze strukturálních fondů či snížení zdanění práce jsou rozhodně kroky správným směrem," řekl.
Vysoké úrovně zdanění práce se týká druhé doporučení od Evropské komise. Snížit by se měla přesunem do oblastí, které méně omezují růst. Je to například periodická daň z bydlení nebo daň z provozu motorových vozidel.
Komise také doporučuje, aby Česko zmenšilo rozdíly v daňovém zacházení se zaměstnanci a osobami samostatně výdělečně činnými. Současný systém zdanění OSVČ prý totiž vytváří pro zaměstnavatele pobídku, aby najímali de facto závislé zaměstnance jako OSVČ (tzv. švarcsystém).
S tím, že je daňová zátěž dlouhodobě nespravedlivě rozložena, souhlasí i odbory. „ČMKOS ale vidí nutnost nepaušalizovat, protože možná až třetina živnostníků je i při současných nízkých odvodových povinnostech už na hraně bankrotu, a ani tento skrytý daňový dumping jim moc nepomáhá," řekl redakci Šulc.
Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP) se zmenšením rozdílů v daňovém zatížení jednotlivých skupin plátců v ekonomice obecně souhlasí. „Odmítáme však nesmyslná srovnávání dvou zcela nesourodých skupin jako jsou živnostníci (OSVČ) a zaměstnanci," uvedla členka představenstva Pavla Břečková.
Mezi oběma skupinami prý existují nejen rozdíly v pojetí práce, jejím zajištění, ručení nebo v plnění nároků vůči státní správě, ale liší se také jejich společenská role. „Od každé z nich jsou v každodenní realitě různá očekávání, nesměšujme proto jablka s hruškami a nechtějme je nutně připodobnit," dodala.
Protože se blíží volby, úvahy o změnách v daňovém systému jsou v tuto chvíli podle Jaroslava Šulce nerealizovatelné. „Všechny politické strany dobře vědí, že živnostníci i s rodinami tvoří zhruba 20 % voličů," vysvětluje svou úvahu. Vláda již ostatně v minulosti dala najevo, že v rámci stability podnikatelského prostředí do konce svého mandátu žádné výraznější změny v nastavení daňové politiky nechystá.
Vyšší důchodový věk
K dlouhodobé udržitelnosti českých veřejných financí má dále Komise několik připomínek ohledně nastavení důchodového systému. Nelíbí se jí především pomalé tempo, jakým se zvyšuje zákonem stanovený věk odchodu do důchodu. Ve většině členských států dosáhne v roce 2020 zákonem stanovený věk odchodu do důchodu pro muže 65 let. V České republice to bude v roce 2020 pouze 63 let a 8 měsíců. U žen bude očekávaný věk pro odchod do důchodu také nižší.
Podle Komise by se tak měl zákonem stanovený věk odchodu do důchodu zvyšovat rychleji. Zároveň by měla Česká republika přijmout opatření, která zvýší zaměstnatelnost seniorů. Omezit by se také měly možnosti předčasného odchodu do důchodu.
Jak EurActivu sdělilo ministerstvo financí, před případnými změnami chce stát nejdříve vyhodnotit dopady reforem, které už v Česku proběhly. „K zaujetí konečného postoje bude nutné nejdříve analyzovat konkrétní dopady jednotlivých návrhů, zejména s ohledem na vybalancování principu udržitelnosti na jedné straně, a adekvátnosti důchodů na straně druhé," dodává k tomu tisková mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) Štěpánka Filipová.
Děti do jeslí a školek
Další doporučení se věnuje zlepšení situace na trhu práce. Zvýšit by se podle Komise měla efektivnost veřejných služeb zaměstnanosti. Na tom se podle MPSV pracuje. „Pokračuje stabilizace systému po provedené reformě služeb zaměstnanosti v roce 2011, využívají se projekty Evropského sociálního fondu k dalšímu zefektivnění činnosti úřadů práce," uvedla Filipová.
Problém České republiky pak v očích Komise spočívá především v nízké zaměstnanosti žen. Nedávné prognózy OECD prý ukazují, že pokud by se míra zaměstnanosti žen zcela vyrovnala zaměstnanosti mužů, zastavilo by se předpokládané snižování celkového počtu pracovních sil a do roku 2030 by se HDP na obyvatele zvýšil až o 16,5 %.
S touto problematikou úzce souvisí otázka předškolní péče o děti. Česká vláda letos předložila návrh zákona na zřízení soukromých „dětských skupin" pod vedením profesionálních chův, na něž by byla poskytovatelům péče a zúčastněným rodinám poskytována daňová podpora. Podle Komise se jedná se o krok správným směrem, ale problém se tím řeší jen částečně. „Přestože přetrvává nedostatek zařízení pro péči o děti, zejména pro děti mladší tří let, neexistují žádné plány na zvýšení rozpočtové podpory na veřejná zařízení péče o děti předškolního věku," píše Komise.
České republice proto doporučuje zvýšit dostupnost zařízení péče o děti se zaměřením na děti do tří let. Pomoci by k tomu měl zmíněný zákon o dětské skupině a také zvýšení kapacity veřejných zařízení péče o děti. Pozornost má být podle Komise věnována také začlenění romských dětí do tohoto systému.
„Požadavek na posílení zařízení pro děti do tří let je v tuto chvíli utopie. Děti jsou rády, když se dostanou do školky ve čtyřech nebo pěti letech," říká k tomu Tomáš Feřtek z nevládní organizace EDUin. Soukromým školkám pak podle něj v rozvoji nikdo nebrání - specializují se však na movitou klientelu.
Ministerstvo práce a sociálních věcí by prý výraznější zvyšování dotací na mateřské školky přivítalo, je prý ale potřeba brát v úvahu možnosti státního rozpočtu. Podle Filipové se tak zaměřuje právě na rozvoj alternativní péče o děti, kterou představuje například právě tzv. dětská skupina. „Tato nová služba péče o dítě mimo jiné zaplní mezeru po jeslích, které se už v roce 2014 nebudou provozovat podle zákona o zdravotnických zařízeních," dodala.
„Problém se samozřejmě dotýká i předškolního vzdělávání," dodal mluvčí ministerstva školství Hynek Jordán. S ohledem na to, že investice do dětí v raném věku jsou podle řady relevantních studií vůbec nejefektivněji vynaloženými prostředky na vzdělávání, je tato oblast také jednou z priorit připravované Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 (EurActiv 28.1.2013).
Pokud jde o požadavek na začleňování romských dětí, je podle Feřteka třeba vzít v úvahu současný stav. Při absolutním nedostatku jakýchkoli míst ve školkách prý totiž míru jejich inkluzivnosti nikdo neřeší. Navíc prý lze pochybovat o tom, že by romské rodiny dávaly jedno- nebo dvouleté děti do jeslí, i kdyby něco takového existovalo. „Smyslu opatření rozumím, ale z valné části je mimo zdejší realitu. Mělo by to tak být, v dohledné době to ale prakticky nelze realizovat," řekl redakci.
Hodnocení ve školách
Komise se pak zaměřuje také na oblast základního a vysokoškolského vzdělávání. Podle ministerstva školství její doporučení respektují text Národního programu reforem ČR pro rok 2013 (EurActiv 17.4.2013). Jako oblasti nezbytných reformních kroků pak prý identifikuje v zásadě stejná místa, která tímto způsobem označila sama Česká republika.
Česko má podle Komise například vytvořit „ucelený hodnotící rámec" vzdělávání na základních školách a podniknout kroky na podporu škol, které mají slabší výsledky. Podle Tomáše Feřteka je v českém školství oblast hodnocení mimořádně zanedbaná a je třeba se jí věnovat (EurActiv 29.3.2013). Důležité prý ale je, aby ze strany státu nevznikl diktát, jak mají učitelé ve školách hodnotit.
„Je podstatné se vůbec hodnocením na školách zabývat a nabízet školám nástroje, aby se hodnotit naučily. V našich podmínkách mi taková metodická podpora přijde vhodnější než státní direktiva," řekl.
Nefunkční státní správa
Výraznou slabinou je podle Evropské komise fungování české státní správy a boj s korupcí. Vláda sice v lednu letošního roku schválila novou protikorupční strategii pro roky 2013 a 2014, nyní je ale důležité zajistit její realizaci, upozorňuje Komise. Proto je třeba co nejdříve přijmout očekávané prioritní zákony, jako je například zákon o státních úřednících. Právě jeho schválení v České republice vázne (blíže viz EurActiv 29.5.2013).
Výrazně prý Česko pokročilo s realizací zákona o zadávání veřejných zakázek. Místní orgány však upozorňují na komplikace na regionální úrovni. Měla by se tak posílit kapacita pro správné provádění zákona. Česká republika by prý měla také zlepšit správu prostředků z fondů EU s ohledem na programové období 2014-2020.
Poslední doporučení se týká tzv. regulovaných povolání, tedy takových povolání, pro jejichž výkon jsou předepsány požadavky, bez jejichž splnění není možné práci vykonávat. Česká republika se řadí mezi členské státy EU s největším počtem těchto povolání. V roce 2012 proběhla veřejná konzultace o přezkumu předpisů pro povolání a její výsledky mají být předloženy v roce 2013. Podle Komise se jedná se o důležitý krok a Česko by mělo v tomto směru pokračovat. Jednodušší přístup k některým povoláním by totiž mohl umožnit vznik dalších pracovních míst a růst.
