> Eurocentrum > Informace pro občany

Komise představila možné další kroky k prohloubení evropské hospodářské a měnové unie

Komise vydala třetí diskuzní dokument v rámci bílé knihy o budoucnosti Evropy, který mapuje možné cesty, jak posílit hospodářskou a měnovou unii (HMU).

Cílem je vyvolat debatu o budoucí podobě HMU a najít společnou vizi.

Tři klíčové oblasti:

1. Dokončit finanční unii (např. dokončení bankovní unie)
2. Dosáhnout integrovanější hospodářské a fiskální unie  (např. posílení elementu koordinace hospodářských politik, navázání finanční podpory z rozpočtu EU na strukturální reformy)
3. Posílit demokratickou odpovědnost a instituce eurozóny (např. stálý předseda Euroskupiny, vlastní rozpočet eurozóny)

Komise představila možné další kroky k prohloubení evropské hospodářské a měnové unie

V návaznosti na bílou knihu Komise o budoucnosti Evropy zveřejněnou 1. března nyní Komise představila možné cesty k prohloubení evropské hospodářské a měnové unie.

Dnešní diskusní dokument navazuje na zprávu pěti předsedů z června 2015 a měl by podnítit debatu o hospodářské a měnové unii a zároveň napomoci dosažení společného pohledu na její budoucí podobu. Při jeho přípravě byla věnována náležitá pozornost diskusím v členských státech i názorům ostatních orgánů EU. Dokument předkládá konkrétní kroky, které by bylo možné provést ještě před volbami do Evropského parlamentu v roce 2019, a také řadu možností pro následující roky, kdy by měla být architektura hospodářské a měnové unie dokončena.

Místopředseda pro euro a sociální dialog, finanční stabilitu, finanční služby a unii kapitálových trhů Valdis Dombrovskis k tomu uvedl: „Euro je jedním z nejvýznamnějších evropských úspěchů. Je mnohem víc než jen měna. Bylo zamýšleno jako příslib prosperity. Abychom tento slib dodrželi i pro budoucí generace, musíme nalézt politickou odvahu a již nyní pracovat na posílení a dokončení evropské hospodářské a měnové unie. Dnešní diskusní dokument přináší různé návrhy, jež by měly pomoci vytvořit společnou vizi pro euro, a také konkrétní kroky k její realizaci.“

Komisař pro hospodářské a finanční záležitosti, daně a cla Pierre Moscovici dodal: „Euro se již pro Evropany stalo symbolem jednoty a zárukou stability. Teď z něj chceme udělat prostředek k dosažení společné prosperity. Musíme zvrátit trend rozdílného hospodářského a sociálního vývoje v eurozóně, jinak nepřekonáme nebezpečný populismus, který tyto rozdíly podporují. Nastal čas dokončit cestu, na niž jsme nastoupili v Maastrichtu: cestu ke skutečné hospodářské a měnové unii se silnými institucemi a demokratickou odpovědností.“

Euro je úspěchem v mnoha oblastech: v současnosti jím platí celých 340 milionů Evropanů v 19 členských státech. Přijalo jej již sedm členských států, které do EU vstoupily v roce 2004. Přitom uplynulo teprve 25 let od podpisu Maastrichtské smlouvy, která vznik jednotné měny umožnila, a jen 15 let od chvíle, kdy začaly obíhat první mince. Euro je druhou nejpoužívanější měnou na světě, přineslo stabilní ceny a stalo se součástí každodenního života většiny Evropanů.

Avšak vzhledem k problémům, jimiž si eurozóna v posledních letech prošla, tak euro není vždy vnímáno, i když se dnes podpora pro společnou měnu vrátila na nejvyšší úroveň od roku 2004 (72 % občanů eurozóny). Celosvětová finanční a hospodářská krize, která vypukla v USA v letech 2007–2008, vedla k nejhorší recesi v šedesátileté historii Evropské unie. Členské státy a orgány EU přijaly důrazná politická rozhodnutí s cílem zachovat celistvost eurozóny a zabránit nejhoršímu a tyto reformy již přinášejí výsledky. Dokud ovšem přetrvává vysoká nezaměstnanost, krize ještě neskončila. Správa eurozóny potřebuje další reformu, aby dosahovala ještě lepších výsledků ve prospěch všech občanů.

Možnosti navržené v tomto diskusním dokumentu mají pomoci dosáhnout širokého konsenzu o tom, jak reagovat na nadcházející výzvy, a dát této důležité debatě nový impuls.

Dokončení hospodářské a měnové unie není cílem samo o sobě – je nezbytné pro vytváření pracovních míst, hospodářský růst, sociální spravedlnost, hospodářskou konvergenci a finanční stabilitu. Odpovědnost a solidarita, snižování a sdílení rizik musí jít ruku v ruce. Hospodářská a měnová unie by měla zůstat otevřená všem členským státům EU a musí mít transparentnější rozhodovací postupy s demokratickou odpovědností. To jsou hlavní zásady našeho budoucího úsilí. Zásadní význam pro dosažení úspěchu bude mít nalezení široké politické shody ohledně směru, kterým se chceme vydat, a vypracování celkového plánu s jasným pořadím kroků.

Další postup by zahrnoval opatření ve třech klíčových oblastech:

1) Dokončení skutečné finanční unie

Pro efektivní a stabilní hospodářskou a měnovou unii má zásadní význam integrovaný a dobře fungující finanční systém. S využitím dynamiky úspěchů dosažených v nedávných letech je třeba najít konsensus ohledně cesty vpřed. To znamená pokročit v tématech, která jsou již na stole, a dohodnout se na tom, jaké další kroky přijmout do roku 2025. Sem se řadí dokončení bankovní unie a dosažení pokroku, pokud jde o snižování a sdílení rizik v bankovním sektoru, díky čemuž by se dále zvýšila odolnost evropských bank. Pro zajištění rozmanitějších a inovativních možností financování reálné ekonomiky, mimo jiné prostřednictvím kapitálových trhů, je rovněž mimořádně důležitá realizace unie kapitálových trhů.

2) Dosažení integrovanější hospodářské a fiskální unie

Již zpráva pěti předsedů označila konvergenci směrem k odolnějším ekonomickým a sociálním strukturám v členských státech za zásadní prvek pro úspěšné fungování hospodářské a měnové unie v dlouhodobém horizontu. Členské státy by mohly posílit již existující prvky, jako je například evropský semestr koordinace hospodářských politik nebo navázání finanční podpory z rozpočtu EU na strukturální reformy. Ale mohly by se rovněž rozhodnout, že zvýší kapacitu pro makroekonomickou stabilizaci eurozóny. Diskusní dokument zde nastiňuje několik různých možností, kterými se Komise bude zabývat.

3) Zakotvení demokratické odpovědnosti a posílení institucí eurozóny

Aby byla hospodářská a měnová unie silnější, musí členské státy akceptovat větší sdílení odpovědnosti a rozhodování o záležitostech eurozóny ve společném právním rámci. Toho by bylo možné dosáhnout prostřednictvím smluv a orgánů EU, díky mezivládnímu přístupu nebo kombinací obou možností, jako je tomu dnes. Další politická integrace by se mohla týkat přehodnocení rovnováhy mezi Komisí a Euroskupinou a mohla by vyústit ve jmenování stálého předsedy Euroskupiny, jakož i sjednocení vnějšího zastoupení eurozóny. Probíhá také veřejná debata o možném zřízení subjektu pro správu finančních prostředků eurozóny – případně i s rozpočtem eurozóny – a Evropského měnového fondu, o nichž by se mohlo uvažovat v pozdější fázi prohlubování hospodářské a měnové unie v rámci EU.

Souvislosti

Tento diskusní dokument je třetím ze série pěti dokumentů oznámených v bílé knize o budoucnosti Evropy, v nichž jsou stanoveny hlavní výzvy a příležitosti pro Evropu v nadcházejícím desetiletí. Bílou knihou byl zahájen proces, v jehož rámci 27 členských států EU rozhodne o budoucnosti Unie. Evropská komise společně s Evropským parlamentem a zainteresovanými členskými státy pořádá v evropských městech a regionech řadu diskusí nazvaných „Budoucnost Evropy“, aby tuto rozpravu podpořila.

Dnešní diskusní dokument v rámci širší debaty o budoucnosti Evropy vybízí k vyjádření názorů na budoucnost hospodářské a měnové unie. Budoucí postup musí být založen na širokém konsenzu a zohledňovat globální výzvy, které před námi stojí. V tomto ohledu přispějí k debatě o budoucnosti hospodářské a měnové unie rovněž diskusní dokumenty o využití globalizace a sociálním rozměru Evropy, stejně jako připravovaný dokument o budoucnosti financí EU.

Komise dále zveřejní diskusní dokument o budoucnosti evropské obrany.

Zdroj: Zastoupení Evropské komise v ČR