Jak by měla fungovat dohoda EU-Turecko?

Na summitu 7. března se lídři EU dohodli, že k vyřešení uprchlické a migrační krize je zásadní přerušit pašerácký byznys mezi Tureckem a Řeckem.

Základem spolupráce EU-Turecko by mělo být šest zásad. Definovat jejich přesný právní, funkční i finanční obsah dostala za úkol Evropská komise. Ta jej předložila evropským lídrům na summitu 18. – 19. března spolu se zprávou o aktuálním stavu relokace a přesidlování uprchlíků jako součásti celkového řešení.

_{Zdroj: Pixabay}

Co přesně má být obsahem šesti zásad dohody EU - Turecko?

1. Právní záruky návratu všech nově příchozích nelegálních migrantů a uchazečů o azyl, kteří přijíždějí z Turecka na řecké ostrovy

Zpětné přebírání osob, které nepotřebují mezinárodní ochranu: Všichni nově příchozí nelegální migranti a uchazeči o azyl, kteří vstoupí do Řecka a u nichž je zjištěno, že nepotřebují mezinárodní ochranu, budou vráceni do Turecka na základědvoustranné dohody o zpětném přebíraní osob mezi Řeckem a Tureckem.

Navrácení osob, které potřebují mezinárodní ochranu: Podle právních předpisů EU (články 35 a 38 směrnice o azylovém řízení) může být žádost o azyl uzavřena a označena za nepřípustnou, pokud již dotčená osoba byla uznána za uprchlíka nebo pro ni již byla zajištěna dostatečná ochrana v „první zemi azylu“ anebo pokud osoba přišla do EU z „bezpečné třetí země“, která dokáže zajistit účinný přístup k ochraně, což je v tomto případě Turecko.

Návrat nelegálních migrantů a uchazečů o azyl, jejichž žádosti byly prohlášeny za nepřípustné nebo byly zamítnuty, lze provádět pouze v souladu s evropským a mezinárodním právem na ochranu uprchlíků. To znamená, že každá žádost o azyl musí být vyřizována individuálně a musí při tom být dodrženy jasné právní a procesní zásady.

Praktická opatření: Aby bylo možné tato ustanovení uplatňovat, bude třeba provést změny jak v řeckých, tak v tureckých právních předpisech – v Řecku proto, aby se zajistilo, že Turecko bude klasifikováno jako bezpečná třetí země, a v Turecku proto, aby byl zajištěn přístup k účinnému azylovému řízení pro všechny osoby, které potřebují mezinárodní ochranu. Bude třeba rovněž zavést urychleně přijatá operativní ustanovení mezi Řeckem a Tureckem, mezi které mj. patří zvýšení přijímací kapacity na řeckých ostrovech a úprava hotspotů tak, aby v nich mohly sídlit readmisní a azylové úřady.

2. Systém přesídlování 1:1

Za každého syrského státního příslušníka, jenž bude navrácen z řeckých ostrovů, bude jeden syrský státní příslušník přesídlen do EU přímo z Turecka. Aby systém fungoval, měly by členské státy vytvořit dostatečný počet míst pro přesídlení. Do stávajících závazků použitých k těmto účelům bude zahrnuto zbývajících 18 000 míst z programu EU pro přesídlení (celkově 22 504 míst), který byl dohodnut v červenci 2015, a pokud to bude nezbytné, mělo by se zvážit rovněž využití nepřidělených 54 000 míst v rámci stávajících relokačních rozhodnutí.

Logisticky by měla být využita odborná kapacita Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky s podporou úřadu EASO či Mezinárodní organizace pro uprchlíky, kteří programy přesídlování dlouhodobě provádějí.

Jakmile systém přesídlování 1:1 splní svůj účel, kterým je zastavit migrační toky, bude aktivováno přijímání v rámcidobrovolného programu přijímání osob z humanitárních důvodů, přičemž členské státy se na něm budou podílet na bázi dobrovolnosti.

3. Rychlejší uvolnění vízového režimu

Bude urychlena práce na uvolnění vízového režimu s Tureckem , aniž by bylo změněno 72 kritérií, které musí Turecko splnit (35 z nich již bylo splněno). Aby dosáhlo plánovaného zrušení vízové povinnosti do konce června, bude muset Turecko v přiměřené době přijmout příslušná opatření. Za předpokladu, že Turecko přijme nezbytná opatření ke splnění zbývajících požadavků, Komise na konci dubna 2016 předloží legislativní návrh na zrušení vízové povinnosti pro turecké občany.

4. Rychlejší vyplácení finančních prostředků v rámci nástroje pro uprchlíky v Turecku

Probíhá financování prvních projektů v rámci nástroje pro uprchlíky v Turecku, přičemž 55 milionů eur je vyhrazeno na uspokojení okamžitých potřeb syrských školáků, pokud jde o přístup k formálnímu vzdělávání, a 40 milionů eur bude použito na humanitární pomoc prostřednictvím Světového potravinového programu. Příští krok vedoucí k financování dalších projektů bude vyžadovat aktivní zapojení tureckých orgánů, aby byla analýza potřeb dokončena do poloviny dubna.

5. Urychlení přístupových jednání

Komise a členské státy pracují na urychlení přístupových jednání s Tureckem. V současné době probíhají přípravy na postupné otevření pěti kapitol. Komise usiluje o to, aby byly na jaře všechny související dokumenty dokončeny a připraveny k předání Radě, aniž by tím byly dotčeny postoje jednotlivých členských států a rámec pro vyjednávání.

6. Zlepšení humanitárních podmínek v Sýrii

EU je připravena s Tureckem spolupracovat na zlepšení humanitárních podmínek na území Sýrie, díky čemuž by uprchlíci mohli žít v oblastech, které budou bezpečnější. Pro dosažení úspěchu je nezbytné, aby všechny strany urychleně a beze zbytku splnily všechny závazky přijaté v rámci mezinárodní skupiny na podporu Sýrie, která se ve dnech 11.–12. ledna sešla v Mnichově.

Další informace:

Tisková zpráva z 16. března: Šest zásad pro další rozvoj spolupráce mezi EU a Tureckem při řešení migrační krize

Tisková zpráva z 16. března: Relokace a přesídlování - členské státy EU musí rychle splnit své sliby

Závěry summitu EU - Turecko ze 7. března

Jak se daří plnit relokační a přesidlovací plán pro uprchlíky v rámci EU?

Před jednáním evropských lídrů vydala Komise také zprávu o aktuálním stavu provádění relokačního a přesídlovacího plánu, na němž se země EU v roce 2015 dohodly.

Pravidla společného Schengenského prostoru a evropského azylového systému od svého počátku nerovnoměrně rozdělují odpovědnost mezi členské státy. Dlouhodobě tudíž největší břemeno za ochranu hranic a vyřizování azylových žádostí nese jen několik zemí. V roce 2014 např. vyřizovalo 72% žádostí o azyl čtyři země (DE 35%, SE 14%, IT 11%, FR 11%).

Slabiny systému obnažila právě loňská migrační a uprchlická krize. I proto poprvé v dějinách evropské migrační politiky Komise navrhla relokovat 160 000 osob, které jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu, z členských států vystavených mimořádnému tlaku (Řecko, Itálie) do jiných členských států Evropské unie. Jedná se o zjevný důkaz vzájemné solidarity mezi členskými státy EU.

Jelikož z Řecka a Itálie bylo dosud (k 15. březnu) relokováno pouhých 937 žadatelů o azyl, rychlost těchto transferů zjevně není uspokojivá, i když se již ukazují první náznaky pozitivnějšího vývoje. Zkušenosti z prvních březnových týdnů, kdy bylo rychle relokováno 287 osob (včetně 241 osob z Řecka), dokazují, že relokace může probíhat rychleji, pokud se členské státy skutečně angažují. Aktuální stav relokací zde:

Jelikož řada třetích zemí (Jordánsko, Turecko, Libanon) se stará o velké množství syrských uprchlíků prakticky od začátku konfliktu, považuje EU za odpovědné prokázat solidaritu a proto se dne 20. července členské státy dohodly přesídlit 22 504 osob, které jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu, což je v souladu s údaji předloženými vysokým komisařem OSN pro uprchlíky (UNHCR).

Na základě informací od členských států a přidružených států v rámci dublinského systému bylo do 15. března v 11 zemích přesídleno 4 555 vysídlených osob, které potřebují ochranu. Většina zúčastněných zemí přijala Syřany pobývající v Jordánsku, Libanonu a v Turecku. Aktuální stav přesídlení zde:

Další informace:

Tisková zpráva z 16. března: Relokace a přesídlování - členské státy EU musí rychle splnit své sliby

Zdroj: Zastoupení Evropské komise v ČR