> Eurocentrum > Aktuality z EU > Informace pro občany

Evropští politici jsou pod dohledem „factcheckerů“

Ověřování politických výroků, takzvaný factchecking, je v Evropě čím dál populárnější. Své kontrolory politiků má i Česká republika.

Zdroj: Pixabay

Politici se při svých projevech musí mít na pozoru. Jejich faktická tvrzení totiž kontrolují takzvaní factcheckeři, kterých v Evropě za posledních deset let výrazně přibylo.

Factchecking (složenina anglických výrazů fact a checking, tedy fakt a ověřování) spočívá v analýze faktických vyjádření politiků. Pokud například politik prohlásí, že v roce 2015 připutovalo do Evropy milion migrantů, factcheckeři na základě statistik z důvěryhodných zdrojů ověří, zda tomu tak skutečně bylo.

Kontrola faktických výroků, má dlouholetou tradici v USA. V roce 2005 se nápadu chopila britská stanice Channel 4 News, kterou následovalo Francie a Nizozemsko. V současné době lze v Evropě napočítat až padesát projektů, které se factcheckingu věnují. Nedávno o tom informoval Reuters Institute for the Study of Journalism.

Své factcheckery má i Česká republika

Od roku 2012 funguje factcheckový projekt i v České republice. Nazývá se Demagog.cz a byl inspirován nejen západními státy, ale zejména stejnojmennou slovenskou neziskovou organizací.

„Cílem ověřování je upozornit veřejnost a média na přešlapy, kterých se politici dopouštějí,“ vysvětlil EurActivu vedoucí projektu Demagog.cz Jan Tvrdoň. Výroky politiků jsou po kontrole hodnoceny jednou ze čtyř kategorií – „pravda“, „nepravda“, „zavádějící“ či „neověřitelný“. Pod každým hodnocením pak čtenář může najít odůvodnění včetně odkazů na důvěryhodné zdroje informací.

„Informací je příliš a je těžké se v nich vyznat. Lidé inklinují k těm zdrojům, které potvrzují jejich pravdu, a média často vycházejí této poptávce vstříc,“ prohlásil Tvrdoň. Těmto problémům podle něj čelit několika způsoby. „Klíčem je trpělivé ověřování, rozvoj kritického myšlení a podpora mediální a informační gramotnosti mladých lidí,“ dodal.

Média mohou výsledky ověřování zkreslovat

Čeští factcheckeři kontrolují pravidelné politické debaty vysílané veřejnoprávní televizí. Výsledky analýzy pak šíří skrze sociální sítě či média. Zpravodajské servery však mnohdy výstupy Demagogu příliš zjednodušují.

„Pro média je mnohem zajímavější, když napíšou že politici lžou. My ale něco takového netvrdíme, my pouze říkáme, že fakt, který politik prohlásil, není pravdivý,“ upřesnil projektový manažer Demagog.cz Zdeněk Jirsa.

Média však nejsou jediným prostředkem, jak s ověřováním politiků seznámit širší veřejnost. „Chceme intenzivněji a dlouhodobě rozjet projekt na podporu informační gramotnosti a kritického myšlení. Již přes půl roku objíždíme různé akce či školy,“ zmínil další ambice Demagogu Jan Tvrdoň.

Ve východní Evropě kontrolují politiky neziskové organizace

Zatímco někteří kontroloři se považují za novináře, jiní říkají, že factchecking je způsob, jak být politicky aktivní. „Úroveň factcheckingu ve Spojených státech je pro nás v podstatě nedosažitelná. Zatímco v Americe je ověřování součástí zavedených médií, my jsme jen skupina nadšených lidí,“ říká Tvrdoň.

Rozdílnost mezi factcheckery potvrzuje i Reuters Institute. Média kontrolující politické výroky jsou typická nejen pro USA, ale také pro západní Evropu. „Zjistili jsme, že v západní Evropě je zdrojem factcheckingu zpravodajství. Ve východní Evropě stojí za factcheckingem neziskové organizace,“ vysvětlil autor publikace o factcheckingu Lucas Graves.

Demagog.cz již dlouhodobě spolupracuje se slovenskými kolegy. „Příští rok se chceme společně zapojit do jednoho projektu programu Erasmus,“ řekla EurActivu projektová manažerka slovenského Demagogu Lenka Galetová.

Fact-checkeři spojili své síly také s kolegy z Polska a Maďarska. Společně se věnovali kontrole výroků politiků ze zemí Visegrádu při volbách do Evropského parlamentu v roce 2014.

Český i slovenský Demagog jsou finančně nenáročné projekty, a to zejména díky aktivní účasti studentů. Využívají proto grantů či příspěvků veřejnosti. Demagog.cz například zřídil transparentní účet, kam mohou podporovatelé zasílat libovolné částky. Slovenskému Demagogu zase finančně pomohla americká ambasáda.

Factcheckingem proti post-pravdivé společnosti

Factcheckeři se mimo jiné snaží bojovat s tím, že současná politika bývá často spojována s pojmem „post-pravdivá“ (z anglického post-truth). Znamená to, že fakta přestávají být důležitá pro utváření veřejného mínění. Politici pravdu nahrazují tím, že lidem tvrdí, co chtějí slyšet, a potvrzují jejich předsudky.

Pojem „post-truth“ se začal objevovat zejména v souvislosti s vyhrocenými politickými kampaněmi, které se vedly například kolem brexitu či prezidentských voleb v USA.  Oxford Dictionary označil „post-truth“ jako pojem roku 2016.

Podle Reuters Institute však politici výsledky práce factcheckerů příliš nerespektují. V některých případech s kontrolami výroků nesouhlasí a snaží se je rozporovat. Příkladem může být i český prezident Miloš Zeman. Demagog.cz totiž již dlouhodobě kontroluje jeho předvolební sliby a tvrdí, že již dvanáct z nich porušil. Mluvčí prezidenta ČR Jiří Ovčáček výsledky Demagogu.cz následně kritizoval a označil projekt za antizemanovský.

Zdroj: Euractiv.cz