Drahá úřední razítka na veřejných listinách končí
Evropská komise dnes předložila návrh, kterým chce radikálně snížit byrokracii, jež komplikuje život firmám i jednotlivcům. Podle nového návrhu Komise by se už nemusely některé veřejné listiny opatřovat úředním razítkem k prokázání jejich pravosti v jiném členském státě EU, než ve kterém byly vydány. V současnosti musejí lidé, kteří se stěhují v rámci EU do některého ze členských států, vynaložit značné množství času a peněz, aby prokázali pravost dokladů (například rodného nebo oddacího listu) vydaných v členském státě, ze kterého pocházejí. Je totiž nutná tzv. apostilace, jejíž pomocí orgány veřejné správy dalších států prokazují, že veřejné listiny nebo podpisy státních úředníků na listinách jsou pravé.
„Při překročení hranic vašeho státu také nemusíte pokaždé žádat na ministerstvu zahraničí o potvrzení, že váš cestovní pas je skutečně cestovním pasem. Tak proč by tomu tak mělo být u rodného listu," argumentuje místopředsedkyně Evropské komise Viviane Redingová, komisařka EU pro spravedlnost. „Když kvůli stěhování do zahraničí musíte splnit všechny ty nákladné formality, protože musíte dokázat, že váš rodný list je skutečně rodným listem nebo protože prostě potřebujete použít osvědčení o založení vaší firmy, stane se z toho všeho jedno velké ověřovací martyrium. Slyšela jsem nespočet příběhů o tom, kolik úsilí museli lidé vynaložit, aby splnili všechny požadavky, o jejichž smyslu měli pochybnosti. Komise chce svým dnešním návrhem usnadnit firmám i jednotlivcům život v situacích, kdy chtějí využít svého práva na volný pohyb v EU."
Podle dnes přijatého návrhu Komise si již jednotlivci a firmy nebudou muset pořizovat nákladné „legalizované" verze nebo „ověřené" překlady úředních dokladů, pokud budou například chtít zaregistrovat svou firmu, uzavřít sňatek nebo požádat o povolení k pobytu. Dvanáct kategorií veřejných listin* bude automaticky osvobozeno od některých formalit, např. „apostilace" a „legalizace", které jsou v současnosti každoročně vyžadovány u 1,4 milionu dokumentů v EU. Zrušením těchto požadavků ušetří občané a podniky v EU na 330 milionů eur, o úspoře času a nepříjemností spojených s obíháním úřadů ani nemluvě. Nová pravidla však nebudou mít žádný dopad na uznávání obsahu či účinků těchto listin. Pomohou pouze prokazovat pravost veřejných listin, např. pravost podpisu a způsobilost osoby zastávající veřejný úřad listinu podepsat. To budou muset členské státy vzájemně akceptovat bez dalších požadavků na ověření.
Komise rovněž navrhuje nástroj, který by mohl tuto situaci zjednodušit ještě více: nepovinné vícejazyčné standardizované formuláře ve všech úředních jazycích EU, které by mohli občané a podniky požadovat namísto vnitrostátních veřejných listin o narození, úmrtí, sňatku, registrovaném partnerství a právním postavení a zastoupení společnosti nebo podniku (viz příklady v příloze). Tím by se značně ušetřily náklady na pořízení ověřených překladů, neboť přitažlivost tohoto řešení spočívá v tom, že si jednotlivci a podniky nebudou muset s překladem dělat starosti. Podoba těchto formulářů vychází z formulářů existujících na základě specifických mezinárodních úmluv**.
Návrh rovněž poskytuje ochranu proti podvodům. Jestliže bude mít vnitrostátní orgán odůvodněné pochybnosti o určité listině, budou členské státy moci ověřit její pravost u vydávajícího orgánu prostřednictvím stávajícího systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI).
Podle průzkumu Eurobarometru z října 2010 se 73 % Evropanů domnívá, že by měly být podniknuty kroky ke zlepšení oběhu veřejných listin mezi zeměmi EU.
Evropská komise proto v roce 2010 zveřejnila zelenou knihu o podpoře volného pohybu veřejných listin a uspořádala veřejnou konzultaci o možnostech, jak usnadnit používání a přijímání veřejných listin.
Evropská komise usilovně pracuje na tom, aby byly odstraněny všechny překážky, které lidem znepříjemňují život. Zpráva o občanství EU 2010 (viz IP/10/1390 a MEMO/10/525) navrhuje 25 konkrétních opatření k odstranění přetrvávajících překážek, jež evropským občanů brání v plném využívání práva volného pohybu v EU. Dnešním návrhem Komise svůj slib plní.
V roce 2012 uspořádala rozsáhlou veřejnou konzultaci, ve které se občanů ptala, s jakými problémy se setkávají, když chtějí uplatňovat svá práva, jež jako občané EU mají (viz IP/12/461). Jedním z problémů, na něž lidé upozorňovali, byly právě obtíže s prokazováním pravosti listin v jiných členských státech.
Konkrétní příklad problému, se kterým se občané EU setkávají
„Nedávno jsem se oženil v Lucembursku, ale postup pro uznání mého rodného listu byl velmi zdlouhavý a nákladný. Je založen na drahém systému „apostilace". Možná je to systém užitečný ve světě, ale v EU spíš funguje jako trapný důkaz nedůvěry a neochoty veřejné správy jednotlivých členských států ke spolupráci."
- příspěvek rumunského občana, který se v roce 2012 zúčastnil veřejné konzultace o právech občanů EU .
Nová pravidla zjednoduší formality tím, že:
Další postup: Aby se navrhované nařízení stalo platným právním předpisem, bude jej nyní muset „řádným legislativním postupem" (spolurozhodování) přijmout Evropský parlament a Rada ministrů. Komise kromě toho (v rámci Evropského roku občanů 2013) 8. května 2013 zveřejní druhou zprávu o občanství EU, která stanoví dalších dvanáct konkrétních opatření, jež vyřeší zbývající problémy, s nimiž se občané EU stále setkávají při výkonu svého práva na volný pohyb.
Informace pro tisk: http://ec.europa.eu/justice/newsroom/civil/news/130424_en.htm
MEMO/13/370
Evropská komise - politika civilního soudnictví: http://ec.europa.eu/justice/civil/index_cs.htm
Internetové stránky místopředsedkyně Komise a evropské komisařky pro spravedlnost Viviane Redingové:
Místopředsedkyně Komise na Twitteru: @VivianeRedingEU |