Evropská rada: poslanci EP jednali s prezidentem Sarkozym o evropské reakci na světovou krizi
V rozpravě s poslanci EP o závěrech zasedání Evropské rady prezident Nicolas Sarkozy zdůraznil, že rusko-gruzínský konflikt a finanční krize dokládají schopnost EU rychle a jednotně reagovat na světové problémy. V otázce klimaticko-energetického balíčku uvedl, že EU nesmí pod záminkou krize ustoupit od přijatých závazků. Většina politických skupin v EP jej plně podpořila, někteří řečníci však upozornili, že kořeny krize sahají daleko do minulosti a spočívají v nedostatečně regulovaných trzích.
Předseda Evropského parlamentu Hans-Gert PÖTTERING přivítal před zahájením samotné rozpravy v plénu EP úřadujícího předsedu Rady Nicolase Sarkozyho a předsedu Evropské komise José Manuela Barrosa a poblahopřál jim k dosaženým úspěchům. Připomněl, že Evropská unie za francouzského předsednictví prokázala svou schopnost reagovat na nesmírně obtížnou situaci, v níž se Evropa již několik týdnů nachází. „Pokud by evropské státy nedospěly ke společné odpovědi, pokud bychom nenalezli dohodu s evropskými partnery a pokud by neexistovalo euro, byli bychom nyní v katastrofické situaci", zdůraznil.
Skutečnou koordinaci činností směřujících k zavedení nezbytných reforem, jež umožní zvládnout globální krizi, podle jeho slov dokládají úspěšná jednání Euroskupiny, závěry Evropské rady a závazky přijaté na summitu v Camp Davidu. „Evropská rada pod Vaším vedením a v úzké spolupráci s Komisí a Parlamentem dosáhla toho, že Unie hraje klíčovou úlohu při ochraně našich občanů, kterým se zodpovídáme", dodal.
Rozpravu zahájil francouzský prezident a úřadující předseda Rady Nicolas SARKOZY, který poslance seznámil s výsledky zasedání Evropské rady. Na úvod vyjádřil své uspokojení nad skutečností, že Evropa a evropské instituce prokázaly svou schopnost postupovat jednotně a hledat společná řešení.
Pokud jde o gruzínsko-ruskou krizi, připomněl, že díky EU se podařilo vyřešit konflikt, dosáhnout příměří a stažení ruských ozbrojených sil. Zdůraznil současně, že i přes názor některých stran, že na vojenskou akci lze reagovat pouze vojensky, se Evropa vydala cestou vyjednávání, která přinesla očekávané výsledky. Nový spor s Ruskem by byl podle jeho slov velmi nežádoucí a nezodpovědný, neboť by mohl vést k nové studené válce. „Přijali jsem celou řadu kompromisů, ale dosáhli jsme možného maxima, které odvrátilo katastrofu", dodal.
V otázce finanční krize uvedl klíčové datum, 15. srpna, kdy došlo k pádu banky a tím se nastartovala krize, jež se během několika dní stala krizí systematickou, celosvětovou. Rada se společně s Komisí snažila nalézt evropskou odpověď. Jednou z aktivit byla schůzka čtyř zemí G8, která si kladla za cíl využít zkušenosti těchto států ve prospěch celé EU. Představitelé států a vlád na evropském summitu schválili společnou strategii, jež má krizi zastavit a zvrátit. Otázkou však podle jeho slov zůstává, jak takovým krizím předcházet do budoucna. Navrhl proto uspořádat celosvětový summit zaměřený na konsolidaci základů a stanovení nových pravidel. Evropa na tomto summitu musí předložit základy pro novou regulaci tak, aby v budoucnu žádná finanční instituce nemohla způsobit krizi takového rozsahu, a stanovit taková pravidla, jež by zabránila bankám brát na sebe nepřiměřená rizika. V této souvislosti zmínil také nutnost modernizovat veřejnou správu tak, aby odpovídala požadavkům 21. století.
Finanční krize však není krizí izolovanou, ale vedla k nastartování hospodářské krize, na níž by Evropa měla rovněž hledat společnou odpověď a vypracovat stejně jako u finanční krize společnou cestovní mapu. Jedno z možných řešení spatřuje ve vytvoření národních investičních fondů, které by vzájemně koordinovaly svou činnost, a v podpoře evropského sektorového průmyslu, zejména pak automobilového.
Co se týče energeticko-klimatického balíčku, zdůraznil, že tento balíček vychází z přesvědčení, že bez zásadních změn svět brzy dospěje ke katastrofě. Evropa má podle jeho slov odpovědnost vůči dalším generacím a nesmí proto tuto politiku pod záminkou finanční krize opustit. Domnívá se, že to by bylo nezodpovědné a vyslalo by negativní signál vůči zbytku světa, že Evropa není schopna dodržet své závazky. Nyní je třeba stanovit přesný harmonogram a přesvědčit všechny partnery, aby jej dodržely.
Za příklad dobré evropské spolupráce označil Pakt o přistěhovalectví, který vychází z myšlenky, že státy, které nemají vzájemný vízový režim, by měly mít společnou imigrační politiku.
Prezident dále hovořil o nutnosti reformy evropských institucí. Ta by měla být provedena tak, aby Evropa byla schopna poskytnout efektivní odpověď na takové otázky, jako jsou mezinárodní politické krize či finanční a hospodářské krize. Je proto nutné hledat odpověď na irskou otázku a vypracovat cestovní mapu, jež navrhne další možné kroky.
Celý článek čtěte zde.
Zdroj: Evropský parlament
