ČR dostatečně nevyužívá potenciál evropských fondů, tvrdí ekonom NERV
Čistá pozice vůči rozpočtu EU je jednou z největších výhod, které České republice přineslo členství v evropské sedmadvacítce. I přesto, že v loňském roce byla tato pozice v ČR historicky nejvyšší, země zdaleka nevyužívá veškerého potenciálu, který ji prostředky přicházející sem z EU nabízejí. V nedávno zveřejněné studii to uvedl ekonom NERV Petr Zahradník.
Česká republika je od vstupu do EU v roce 2004 čistým příjemcem prostředků z evropského rozpočtu. Jasnou převahu mezi příjmy v rámci tzv. čisté pozice má kohezní politika (71,5 %) a více než čtvrtinu pak v loňském roce tvořily prostředky Společné zemědělské politiky.
Podle analytika a ekonoma Petra Zahradníka představuje čistá pozice jednu z největších výhod, které Česku plynou ze členství v evropské sedmadvacítce.
„Existence čisté pozice, především ve stávající situaci ekonomiky EU i České republiky, představuje jednu z nejpodstatnějších výhod, které našemu hospodářství členství v EU přináší," uvádí Zahradník v nedávno zveřejněné studii Analýzy čerpání fondů EU v České republice, která vznikla ve spolupráci s Friedrich-Ebert-Stiftung e.V., zastoupením v České republice.
I přesto, že země přes všechny problémy spojenými s čerpáním evropských prostředků dosáhla v loňském roce nejvyšší čisté pozice ve své historii (73,8 miliard korun), její postavení vůči rozpočtu EU mohlo být bývalo podle Zahradníka výrazně lepší.
„Jsme nějakých 28 miliard pod potenciálem," řekl v rozhovoru pro EurActiv ekonom. Celková alokace České republiky se totiž v tomto programovém období (2007-2013) pohybuje kolem 740 miliard korun (v závislosti na aktuálním měnovém kurzu) a aby ji Česká republika vyčerpala do posledního eura, musela by každý rok z evropských fondů získat něco málo přes sto miliard korun, vysvětluje Zahradník.
„Naše příspěvky do evropského rozpočtu se v poslední době vyšplhaly nad 40 miliard, na začátku programovacího období to bylo kolem 30 miliard korun. Jinými slovy naše čistá pozice by měla být za předpokladu optimálního využití částky soustavně někde mezi 65 až 70 miliardami korun ročně, s prostředky z programu rozvoje venkova, případně ze sedmého rámcového programu apod., bychom se měli přibližovat sto miliardám korun," dodává.
I když mají členské země na vyčerpání celé národní obálky ještě tři roky, aby Česko předešlo ztrátě, musela by se jeho čistá pozice každý jednotlivý rok pohybovat někde mezi 130 až 140 miliardami korun, zdůrazňuje Zahradník.
Zájem by byl
„Nemáme problém v počtu předkládaných projektů, nebo ve spolufinancování ze strany státu. Naše potíže spočívají v tom, že některé programy nedokáží dostat projekty do poslední fáze, tj. předložit je k úspěšné certifikaci (proplacení) Evropské komisi," vysvětlil na semináři Čerpání evropských fondů v České republice, který se konal u příležitosti představení Zahradníkovy studie, jeden z možných důvodů první náměstek ministra pro místní rozvoj Daniel Braun.
S jeho slovy souhlasí i ekonom Zahradník. Situace, kdy Evropská komise rok před koncem současného programového období certifikovala necelou třetinu objemu alokace, je podle něj pro Česko nešťastná. „Není příznivé, když Evropská komise v takto významném rozsahu vyslovuje pochybnosti o kvalitě projektů realizovaných v České republice," říká Zahradník.
Pomalé tempo certifikace podle něj i neúměrně zatěžuje státní rozpočet, z něhož jsou schválené projekty předfinancovány a až posléze proplaceny (pokud není objeveno vážné pochybení) unijními institucemi. Komplikace také podle Zahradníka vyvstávají zodpovědným autoritám, jejichž pozornost namísto příprav na příští období 2014-2020 zaměstnává řešení aktuálních problémů, které jsou spojeny s tzv. korekcemi a realokacemi, tedy přesunem peněz na kvalitnější programy v jiných operačních programech.
Podle stínového ministra financí Jana Mládka (ČSSD) k aktuální situaci v České republice přispívá i poměrně komplikovaná implementační struktura 26 operačních programů. „Nesu částečnou zodpovědnost. Seděl jsem tenkrát ve vládě, která těch priorit udělala příliš, což není dobré," uvedl na zmíněném semináři.
„Situace není lehká. Evropská komise permanentně mění svůj pohled na věc a zpřísňuje pravidla, což se v začátcích příprav stávajícího programového období dalo jen těžko odhadnout," uvedl Tomáš Novotný, ředitel Regionálního operačního programu Střední Čechy.
Aby předešla ztrátám, vláda tento týden schválila materiál analyzující české rizikové operační programy. U trojice z nich, OP Životní prostředí, OP Technická pomoc a ROP Severozápad navrhla přesun prostředků, kterým hrozí nevyčerpání, do jiných programů (více EurActiv 23.5.2013).
