Čtyři hranice, čtyři problémy, čtyři řešení – aneb jak vypadá úspěšná evropská územní spolupráce
Evropská Komise pořádá setkání s cílem ukázat, jak regionální politika EU pomáhá občanům, kteří bydlí a pracují v příhraničních oblastech a kteří tvoří celou třetinu obyvatel EU, tím, že nalézá řešení v rámci Evropské územní spolupráce. V průběhu setkání budou zdůrazněny konkrétní problémy, se kterými se občané v těchto oblastech potýkají.
Mezi lety 2007 a 2013 bylo v evropských regionech podpořeno více než 8 000 projektů Evropské územní spolupráce, a to jak v členských státech EU, tak i mimo ně. Většina těchto projektů se zaměřovala na 60 vnitřních hranic EU a na občany, kteří zde žijí. Ačkoli projekty disponovaly relativně malými rozpočty, přinesly mnoho konkrétních výsledků a odstranily překážky v bezpečnosti, dopravě, vzdělávání, energetice, zdravotnictví, odborné přípravě a vytváření pracovních míst.
Ve dnech 19. a 20. května se uskuteční každoroční schůze řídících orgánů programů evropské územní spolupráce, které na tyto projekty dohlíží. Schůze se také budou účastnit lidé, již se podíleli na čtyřech vlajkových přeshraničních regionálních projektech a pro které byly projekty přínosné. Tito doktoři, policisté, řemeslníci a studenti, kteří pocházejí z různých částí EU a často dojíždějí nebo se jinak pohybují po EU, se setkají se zástupci hraničních regionů, včetně Sdružení evropských příhraničních regionů, a povypráví si o svých zkušenostech – jak jim přeshraniční projekty EU pomohly vypořádat se s problémy „odlivu mozků“, bezpečnosti, zdravotnictví, nezaměstnanosti a nedostatku kvalifikací.
Evropská územní spolupráce známá též pod názvem Interreg, která příští rok slaví 25. výročí založení, se stala základním kamenem evropské regionální politiky.
„Územní spolupráce ztělesňuje jádro evropského ideálu. Tento typ projektů ukazuje Evropu v akci: spolupráce probíhá na těch nejnižších místních úrovních, a nikoli pouze mezi vládami. Právě na to bychom neměli zapomínat v době, kdy se blíží Evropské volby. Na tomto konkrétním příkladu vidíme, co Evropa dává svým občanům – ať už ve zdravotnictví, bezpečnosti, vzdělávání či uchovávání našich tradic a kultury. Podstatou Evropské územní spolupráce je získávání důvěry, někdy mezi sousedy, kteří byli v minulosti nepřáteli, sbližování lidí za všedního dne a společné řešení sdílených problémů,“ řekl Johannes Hahn, komisař pro regionální politiku.
„Dalším důležitým aspektem těchto projektů je role, kterou sehrávají v začleňování nově přistoupivších členských států do EU. Protože se vnější hranice Unie neustále vyvíjejí, spolupráce se třetími zeměmi sousedícími s EU plnila a neustále plní klíčovou úlohu v procesu rozšíření a utváření silnějších pout pro další integraci, jako v případě zemí Balkánu,“ dodal.
Pro období 2014–2020 je na Evropskou územní spolupráci vyčleněno téměř 10 mld. eur, z čehož půjde zhruba 6,6 mld. eur na přeshraniční projekty. Ačkoli bylo v minulosti v rámci programů Interreg dosaženo působivých výsledků, podle nově přepracované politiky EU v oblasti soudržnosti se v novém období 91 programů bude muset více zaměřit na výsledky a priority. Takto se maximalizuje jejich dopad a zefektivní využití investic.
Během schůze pořádané ve dnech 19. a 20. května bude vyhlášena videosoutěž „Příhraniční problémy, příhraniční řešení“, která má za cíl přenést do popředí výsledky a výhody regionální spolupráce. Vítězové budou oznámeni během Evropských dnů spolupráce v italském Miláně v půlce září. Účastníci projektu a místní zastupitelé budou během setkání k dispozici novinářům. Čtyři ukázkové projekty
Projekt „Univerzita velkého regionu“ – BE/DE/FR/LUX
V řadě členských států se veřejné výdaje na vyšší vzdělání snižují. Šestice univerzit (Universität des Saarlandes, Université de Liège, Université du Luxembourg, Technische Universität Kaiserslautern, Universität Trier, Université de Lorraine) ze čtyř sousedících zemí spojila síly, aby zachovala špičkovou úroveň akademických a výzkumných standardů pro svých více než 125 000 studentů a 6 500 výzkumných pracovníků a přednášejících. Tato spolupráce stimulovala přeshraniční mobilitu, a sblížila tak studenty a výzkumné pracovníky. Rovněž posunuje kupředu proces, v rámci kterého se velký region stává hnací silou hospodářského růstu.
V roce 2011 byly podél hranice mezi Chorvatskem a Maďarskem objeveny životu nebezpečné nášlapné miny z devadesátých let, doby válečného konfliktu v bývalé Jugoslávii. Maďarské orgány území prohlásily za zakázanou nebezpečnou oblast. Odstranění min, které přispělo k bezpečnosti občanů a umožnilo vytvořit řadu přeshraničních chráněných oblastí „NATURA 2000“, jež podporují udržitelný cestovní ruch, bylo financováno EU. Tento projekt je součástí strategie EU pro Podunají (EUSDR).
S podporou investic EU jsou zdravotnická zařízení v Rumunsku a Srbsku jedněmi z nejlepších na světě, co se týče telemedicíny. V rámci projektu sdílejí lékaři jedinečný telemedicínský systém, který jim umožňuje používat inovativní technologii e-informací, a poskytnout tak pacientům lékařskou pomoc na dálku. Projekt snížil náklady na zdravotní péči, umožnil lepší, rychlejší a bezpečnější diagnózu, a citelně tak vylepšil zdravotnické služby na rumunsko-srbské hranici.
Projekt „Řemeslnická akademie“ – SI/HU
Tento projekt vznikl jako reakce na hrozbu zániku řemeslné tradice s hlubokými kořeny v částech Slovinska a Maďarska. Čím dál méně lidí se hlásilo do učení, některé umělecké školy a řemeslnická učiliště tak musely zavřít. „Řemeslnická akademie“ pomohla tuto tendenci zvrátit, neboť vytvořila nové příležitosti pro mladé lidi a zachovala kulturní dědictví. Do projektu se zapojilo na 1 000 podnikatelů.
Souvislosti Evropská územní spolupráce je hlavním cílem regionální politiky EU. Evropské regiony a města jsou pobízeny ke spolupráci a předávání zkušeností prostřednictvím společných programů, projektů a sítí. Mezi hlavní druhy programů spolupráce patří:
Další informace
|