> Eurocentrum > Aktuality z EU > Informace pro občany

Krádeže údajů i vydírání. Evropa je pod palbou hackerů, musíme přitvrdit, varují europoslanci

Až osmdesát procent evropských firem má zkušenosti s útoky hackerů. Ti nejčastěji kradou citlivé údaje nebo vydírají a požadují vysoké výkupné. Europoslanci proto vyzývají země EU a evropské instituce, aby v boji proti kybernetickým útokům přitvrdily.

Zdroj: Pixabay

V Evropě razantně přibývá obětí kybernetických útoků. Ačkoliv hackeři často kradou i ta nejcitlivější data, stále chybí nástroje na efektivní ochranu. Evropský parlament chce proto přitvrdit.

Podle europoslanců je nutné investovat do vývoje nových technologií a do vzdělávání počítačových expertů.

Shodli se na tom v usnesení o boji proti kyberkriminalitě, které drtivou většinou odhlasovali toto úterý. Upozorňují v něm především na fakt, že s kybernetickým útokem má zkušenost až 80 procent evropských firem.

Jejich počítačové systémy nejčastěji infikoval ransomware, tedy program, který zablokuje počítač a požaduje zaplacení výkupného.

„Chybí nám vzdělaní odborníci i jasná pravidla, navíc nespolupracujeme při předávání informací přes hranice členských států,” je přesvědčena česká europoslankyně Dita Charanzová (ANO).

Značný počet kybernetických zločinů podle ní navíc firmy nenahlásí a útočníci tak zůstávají nepotrestáni. Evropě také schází společná právní definice, která by určovala, co je vlastně kybernetický trestný čin.

Hackeři cílí na banky i nemocnice

Termín kyberkriminalita může zahrnovat širokou škálu deliktů. Mezi nimi je narušování soukromí, ale i pohlavní zneužívání dětí on-line nebo veřejné podněcování k násilí a nenávisti.

Cílem hackerů se stávají jednotlivci, firmy i zdravotní služby. Příkladem je květnový útok viru WannaCry, který ochromil mimo jiné nemocnice ve Velké Británii.

Případ WannaCry podle ředitele Evropského policejního úřadu (Europol) Roba Wainwrighta posunul hrozbu kyberzločinů na jinou úroveň. „Banky a podniky jsou nyní v mnohem větším ohrožení než kdy předtím,” řekl Wainwright.

Europol a jeho partneři už dosáhli dílčích úspěchů ve snaze zmařit snahy kyberzločinců. Společná “evropská” odpověď ale podle europoslanců stále chybí.

Evropský parlament proto chce zlepšit výměnu informací mezi členskými zeměmi, a to prostřednictvím už fungujících evropských agentur. Mezi ně patří právě Europol nebo Evropská agentura pro bezpečnost sítí a informací (ENISA).

Evropské úřady však musí před přijetím nových pravidel konzultovat celý problém s členskými zeměmi EU.

Česko je lídrem, tvrdí Sobotka

O přibývajících hackerských útocích jednali lídři unijních států i minulý pátek v estonském Tallinnu.

„Lidé se musí v digitálním světě cítit bezpečně a jejich data musí být chráněna. Všechny země EU to vnímají jako prioritu,” upozornil český premiér Bohuslav Sobotka po schůzi.

Premiéři členských zemí hovořili také o novém legislativním balíčku Evropské komise, který se týká právě bezpečnosti na internetu. Brusel chce například zavést každoroční celoevropské kampaně a posílit zmíněnou agenturu ENISA, aby mohla více pomáhat jednotlivým členským zemím v boji s kyberkriminalitou.

Podle Sobotky se Česko v oblasti kybernetické obrany řadí na špičku EU.

Zřídilo třeba speciální úřad pro kybernetickou bezpečnost, který funguje od srpna letošního roku. A z Česka také pochází výrobce jednoho z nejrozšířenějších bezpečnostních softwarů na světě, firma Avast.

O úspěchu Česka v kybernetické bezpečnosti svědčí i statistiky z roku 2015, podle kterých internetové viry ublížily jen sedmi procentům českých uživatelů – což je o deset procent méně než průměr EU.

Zdroj: Aneta Zachová; EurActiv