Konec geo-blockingu v EU: Nařízení nesmí nutit firmy prodávat povinně i přes hranice, tvrdí byznys
Rozvoj online obchodu v EU mimo jiné brzdí praktiky zeměpisného blokování, ale i vysoké ceny za dopravu balíků. S tím mají skoncovat návrhy, které na jaře vydala Evropská komise. Jak se na ně tváří Česko?
Zdroj: Pixabay
V květnu Komise představila legislativní balíček, který má usnadnit online obchod napříč všemi zeměmi EU. Jedním z jeho návrhů je nařízení o takzvaném neoprávněném geo-blockingu, kdy je spotřebitelům blokován online nákup zboží či služeb z ostatních zemí EU podle jejich IP adresy. Tato forma diskriminace, kterou chce Komise odstranit, má mnoho podob. Zákazníkovi je například znemožněn přístup na zahraniční webové stránky, kde si chce objednat zboží nebo služby, jako je sledování předplacených seriálů či filmů. Evropané se také mohou setkat s tím, že je výrobek nebo služba nabízena za různých podmínek podle toho, z jaké země pochází. Příkladem je nedávná kauza, kdy se ukázalo, že Disneyland v Paříži nabízí různě drahé balíčky podle toho, z jakého státu je vstup do zábavního parku objednáván. Návrh má od počátku silnou podporu české vlády, která Komisi vyzývala, aby co možná nejpřesněji interpretoval zákaz diskriminace dle směrnice o službách. Na nedávné mezinárodní konferenci o online obchodu v EU to uvedl ředitel odboru pro evropské záležitosti a vnitřní trh ministerstva průmyslu a obchodu Jan Havlík. „Pokud se dokážeme vypořádat s neopodstatněným geo-blockingem jako jasnou formou diskriminace, můžeme občanům ukázat, k čemu evropský projekt slouží,“ dodal s tím, že považuje návrh za praktický a hmatatelný pro spotřebitele. Nařízení o geo-blockingu nemá jít proti byznysuJak Havlík také přiznal, debata se zástupci byznysu o ukončení neoprávněného geo-blockingu byla před zveřejněním návrhu náročná. Firmy totiž neskrývaly obavy, co pro ně bude nové nařízení v praxi znamenat. Námitky byznysu se během svého vystoupení na konferenci snažil vyvrátit Enrico Camili z Generálního ředitelství Evropské komise pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky. Základní ideou návrhu je podle Camilliho skutečně jen zabránit neoprávněné diskriminaci na základě země původu příjemce. Komise totiž bere v potaz, že existují některé bariéry, kvůli kterým e-shop nemůže nabídnout stejné podmínky pro všechny Evropany. Za oprávněný geo-blocking může být považována rozdílná cena. Ta nemůže být v řadě případů po celé EU stejná, protože například nákup licencí, marže či poplatky za autorská práva jsou v každém státě jinak vysoké. Záměrem komisního návrhu je proto mimo jiné vyjasnit, co je opodstatněný geo-blocking a jaké praktiky se už dají označit na neoprávněnou diskriminaci. Podle manažerky pro digitální ekonomiku ze Svazu průmyslu a dopravy ČR Terezy Šamanové byznys nemá s květnovým návrhem zásadní problém. Potenciální nebezpečí však podle ní hrozí od Rady EU, která může návrh přepracovat a promítnout do něj nové povinnosti pro evropské podniky prodávající online. „Máme obavy, že ve výsledku nařízení zhorší svobodu poskytování služeb na vnitřním trhu a mohlo by vést k uložení povinnosti prodávat přeshraničně, což by si firmy nepřály. Myslím si, že by to paradoxně mohlo vést k dalšímu omezení eCommerce,“ uvedla na konferenci Šamanová. Jak v rámci debaty upozornil ředitel Nizozemské organizace pro digitální infrastrukturu (DINL) Michiel Steltman, omezení geo-blockingu by se mělo týkat nejen online obchodu se zbožím, ale i volného toku dat. „Existují bariéry, kvůli kterým nemohou data volně cestovat přes hranice. V řadě zemí například platí, že data nemohou daný stát opustit. Ve skutečnosti tak má geo-blocking mnohem větší ekonomický dopad kvůli tomu, že země zakazují volný tok dat, spíše než kvůli omezování přeshraničního nákupu,“ tvrdí Steltman.
Od květnového balíčku si Komise slibuje především zvýšení přeshraničního online obchodu v EU, který současné bariéry brzdí. Internetový obchod se totiž každým dnem rozvíjí, a online si tak dnes lze koupit cokoliv přes potraviny až po léky. Právě Česká asociace provozovatelů internetových lékáren (ČAPIL) upozorňuje, že je potřeba se nejprve zaměřit na překážky na domácím trhu.
„Pokud se bavíme o tom, jak obchodovat evropsky, je důležité se nejdříve podívat na to, zda jsme vůbec schopni obchodovat na lokální úrovni. Například naši kolegové lékárníci v Holandsku nebo Německu mohou díky tamní vnitrostátní legislativě velmi jednoduše expandovat do jakékoliv jiné země EU,“ uvedl předseda představenstva ČAPIL Vladimír Finsterle s tím, že podobné změny jsou možné i v Česku
Zdroj: EurActiv.cz |