> Eurocentrum > Informace pro podnikatele

Klimatický balíček nestojí jen na cílech. EU chystá opatření, které zdraží vypouštění CO2

Na konci měsíce v Bruselu zasednou prezidenti a premiéři členských zemí k jednání, ze kterého má vzejít podoba klimaticko-energetického balíčku pro další desetiletí. Nepůjde ale jenom o často skloňované klimatické cíle. Řešit budou i fungování systému ETS, v rámci kterého musí znečišťovatelé v některých sektorech nakupovat povolenky pro vypouštění emisí CO2.

V dnešní době je v systému převtyek povolenek, ve výši dvou miliard. Zároveň je jejich cena velice nízká. Tato skutečnost, tedy nenutí znečišťovatele k investicím do opatření, která by emise CO2 snižovala.

Už na konci minulého roku se Unie dohodla, že ze systému dočasně stáhne 900 milionů povolenek, což by mělo krátkodobě pomoci. Zastánci ETS se ale shodují, že systém potřebuje dlouhodobější reformu. Tu Evropská komise po poradě se stakeholdery navrhla v lednu a její představu by nyní měly členské země schválit nebo upravit.

Základem reformy by měla být zásobárna na povolenky, tedy rezerva, do které by se podle předem daného vzorce při určitém přebytku povolenky automaticky ukládaly a při nedostatku povolenek na trhu by se z rezervy naopak uvolňovaly.Systém by tak mohl lépe reagovat na situaci na trhu.

Členské země mají na tento návrh různé názory a podle jednoho ze zdrojů blízkých Komisi evropská exekutiva očekává, že její návrh možná dozná v rukou národních lídrů některých změn.  

Komise například navrhuje, aby změna vstoupila v platnost kvůli stabilitě a předvídatelnosti systému až s novým obchodovacím obdobím od roku 2021. Nechává ale na státech, aby se dohodly, pokud budou chtít rezervu zavést už dříve. To žádá například Německo. Berlín by také chtěl, aby se 900 milionů odložených povolenek po roce 2018 nevracelo podle plánu na trh, ale aby zamířily rovnou do nové rezervy.

Už v lednu se návrh Komise setkal s kritikou. Například zelené nevládní organizace tvrdí, že dvoumilionový přebytek povolenek by bylo nejlepší z trhu trvale odstranit. Se zavedením rezervy pak souhlasí. Podle zdroje EurActivu Komise s takovou možností počítala, mezi členskými zeměmi se prý ale pro trvalé stažení povolenek nenašla politická vůle.

Své připomínky k plánu na reformu měla i česká skupina ČEZ, která už dříve přišla s vlastním návrhem na změny v systému. Podle její představy by bylo možné množství povolenek na trhu upravovat měsíčně, a to na základě výpočtu, který by bral v úvahu aktuální objem výroby a vycházel z předem stanoveného limitu pro emisní náročnost.  

Na návrhu Komise se ČEZ nezamlouvá, že je schopen na změny na trhu reagovat až s dvouletým zpožděním. Ve svém plánu vychází z toho, že měsíční údaje o výrobě by bylo možné jednoduše získávat z veřejně dostupných databází. Podle zdroje z Evropské komise by to ovšem v některých sektorech tak snadné nebylo a potřebná data by mohla scházet.

ČEZ patří spolu se skupinou dalších velkých energetických firem k zastáncům silného ETS. Považují ho za základ evropské klimatické politiky. Jenže kvůli jeho dlouhodobé nefunkčnosti se naopak ozývají i hlasy, které tvrdí, že pro snižování emisí by se EU měla spíše zaměřit na trojici ambiciózních klimatických cílů. Takový postup naopak skupina velkých energetik odmítá.  

S klimatickými cíli každopádně reforma ETS úzce souvisí. Jak například uvádí Financial Times, vyšší cena uhlíku by se mohla hodit těm, kdo chtějí neochotné státy střední Evropy přesvědčit, aby kývly na ambicióznější klimatické závazky. Měly by totiž vzniknout speciální fondy, které by chudším členským zemím pomáhaly s investicemi do zelených opatření. Něco takového ovšem bude mít smysl ovšem jen tehdy, když bude cena uhlíku vysoko. 

Zdroj:http://www.euractiv.cz/