ECB: Země eurozóny se k sobě ekonomicky nepřiblížily, spíše naopak

Zakládající členové eurozóny se k sobě zatím ekonomicky nepřiblížili, v některých případech se situace dokonce zhoršila. Uvedla to Evropská centrální banka (ECB). Je to podle ní "zklamání" a zároveň výsledek, který je v rozporu s předpokladem, že společná evropská měna umožní, aby zaostalejší členské země pomalu dostihly země vyspělejší.

Zatímco v Evropské unii jako celku docházelo k ekonomickému sbližování v posledních 15 letech v souvislosti s tím, jak se země střední a východní Evropy dotahovaly na unijní průměr, „mezi 12 zeměmi, které v letech 1999 a 2001 přijaly euro, k žádnému procesu reálné konvergence nedošlo,“ uvedla ECB v ekonomickém bulletinu.

ECB se v bulletinu věnovala právě otázce konvergence, tedy sbližování. Zaměřila se přitom na reálnou konvergenci, měřenou podle reálného hrubého domácího produktu na obyvatele.

11 zakladatelů

Eurozóna byla vytvořena v lednu 1999, kdy 11 států Evropské unie začalo v bezhotovostním platebním styku používat novou měnu euro. Byla to Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko a Španělsko. V roce 2001 se eurozóna rozšířila o Řecko, které o rok později začalo s ostatními 11 členy bloku používat také euro.

Nyní měnovou unii tvoří 19 států. Některé z nich, například Irsko či Portugalsko, obdržely v průběhu dluhové krize v Evropě peníze z mezinárodních záchranných programů. Dva takové programy přijalo v posledních pěti letech také Řecko. Země, která nedávno opět stála na pokraji bankrotu a hrozil jí odchod z eurozóny, se s ostatními členy eurozóny v polovině měsíce předběžně dohodla na nové finanční pomoci v objemu až 86 miliard eur (2,3 bilionu korun).

Větší spokojenost u nových členů

„Posun směrem k reálné konvergenci mezi 12 státy, které v prvních letech tvořily eurozónu, je neuspokojivý,“ konstatovala ECB ve své zprávě. První ze zemí s eurem prý brzy ukončily snahy o prosazení reforem, takže jejich ekonomiky nedokázaly podpořit růst produktivity. Nedostatečná konkurence pak přispěla k nesprávnému rozdělování kapitálu. Prudký pokles reálných úrokových sazeb navíc napomohl prudkému růstu úvěrů, což zvýšilo poptávku a upevnilo chybná očekávání ohledně budoucích příjmů.

Nejvyššího stupně konvergence ze zemí EU zaznamenalo Estonsko, Litva, Lotyšsko, Rumunsko a Slovensko, uvedla ECB. Z těchto zmíněných zemí stojí mimo eurozónu jen Rumunsko.

Zdroj: E15.cz