Úředníci EU při roční úpravě platů ztratí 1,8 % své kupní síly
V době, kdy životní náklady v Belgii vzrostly o 3,6 % a o 3,6 % byly zvýšeny platy belgických státních zaměstnanců, se kupní síla úředníků EU snížila na základě vzorce pro výpočet roční úpravy jejich platů o 1,8 %.
Vzorec sleduje vývoj - tedy pohyb nahoru i dolů - kupní síly státních zaměstnanců v „koši" osmi členských států (Spojeném království, Německu, Francii, Itálii, Nizozemsku, Španělsku, Belgii a Lucembursku, které představují 76 % HDP EU). Jinými slovy, je založen na politických rozhodnutích přijatých vládami v těchto členských státech.
Letos vykazují dotyčné země značné rozdíly a z jejich kombinace vyplývá změna kupní síly státních zaměstnanců v této skupině členských států představující snížení o 1,8 %. Stejná ztráta se tedy navrhuje i pro státní zaměstnance EU, a to bez ohledu na to, kde jsou v EU zaměstnaní a pro jaký orgán či agenturu EU pracují. Tento výsledek by následně měl být upraven podle životních nákladů země, kde daný úředník pracuje.
Vysoká inflace v Belgii (3,6 %) znamená, že by nominální úprava mezd úředníků EU v Bruselu odpovídala 1,7 % (proti 3,6 % v případě belgických státních zaměstnanců). Mzdy úředníků EU pracujících v Německu by se zvýšily o 0,6 % (oproti 1,3% úpravě u německých státních zaměstnanců, kteří se ještě na konci roku dočkají dalšího zvýšení až o 2,4 %), v Nizozemsku o 0,4 % (oproti 2% zvýšení pro nizozemské státní zaměstnance) a ve Francii o 1,9 % (oproti 2% zvýšení pro francouzské státní zaměstnance).
Nominální mzdy mnoha úředníků EU, kteří pracují v ostatních členských státech, by byly kráceny: např. v Praze (o 2,7 %), Lublani (o 2,2 %), Sofii (o 1,7 %), Athénách (o 1,1 %) a v Římě (o 0,1 %).
Členské státy 4. listopadu vyzvaly Komisi, aby uplatnila ustanovení o výjimce, což v podstatě umožňuje pozastavit uplatňování „metody", pokud jsou splněna přísná právní kritéria týkající se závažného a náhlého zhoršení ekonomické a sociální situace, což s pomocí metody nelze posoudit. Analýza založená na evropské hospodářské prognóze z podzimu 2011, vydaná dne 10. listopadu, ukázala, že tyto podmínky splněny nebyly a že navrhované 1,8% snížení kupní síly plně odpovídá změněné situaci státních úředníků v členských zemích. Tento návrh byl předložen Radě, aby jej do konce roku schválila.
To však nevylučuje strukturální reformy evropské státní služby. Komise proto navrhuje 5% snížení počtu zaměstnanců ve všech orgánech a agenturách, prodloužení minimálního pracovního týdne na 40 hodin, aniž by došlo k úpravě mezd, zvýšení obvyklého věku pro odchod do důchodu z 63 na 65 let, významné omezení v pravidlech pro předčasný odchod do důchodu a také opatření týkající se kariérního postupu, jako je výrazné snížení platů u některých funkcí.
To je v souladu s opatřeními, která byla přijata nebo jsou projednávána v případě státních zaměstnanců členských států. Dosáhlo by se tak značných úspor: v průběhu příštího víceletého finančního rámce by se ušetřila více než miliarda eur a později až miliarda eur ročně. V reakci na nedávné finanční těžkosti a na trvající snahy o dosažení úspor ve správě členských států a o škrty ve státních rozpočtech Komise rozhodla nejen zachovat zvláštní daň, jejíž platnost měla skončit v roce 2013, ale také tuto solidární daň zvýšit (uplatňuje se navíc k dani z příjmu) z 5,5 % na 6 %.
Tyto navrhované strukturální reformy zahrnují změny „metody". Pokud budou návrhy přijaty, „metoda" se zjednoduší a její platnost se prodlouží na deset let. Reprezentativnost „koše" členských států by se zvýšila a zahrnula by všechny země EU. Nové ustanovení o výjimce dovolí vhodným způsobem reagovat na hospodářskou krizi při zvažování roční úpravy mezd.
Kontaktní osoba:
Antonio Gravili (+32 22954317)
