Turecké nepokoje mohou poškodit vztahy země s EU
V Turecku již přes týden probíhají masové protivládní nepokoje. Postup turecké vlády přitom může mít vážné důsledky i pro vztah země s EU, a narušit tím již tak komplikovanou cestu Turecka ke členství v Unii. Na konci minulého týdne do Istanbulu zavítal komisař EU pro rozšíření Štefan Füle a situaci kritizoval.
Demonstrace v Turecku začaly na konci května, a to původně jako protest proti výstavbě nákupního centra v parku Gezi v centru Istanbulu. Protesty ale brzy získaly charakter obecného odporu s tureckou vládou a rozšířily se do celé země. Při potyčkách s policisty už byly od vypuknutí protestů zraněny tisíce lidí.
Koncem minulého týdne se na hlavním dějišti protestních demonstrací v parku Gezi objevil i komisař EU pro rozšíření Štefan Füle. Ten do Turecka zavítal, aby se i společně s tureckým premiérem Recepem Tayyipem Erdoğanem účastnil konference o vztazích Turecka a EU. Právě Erdoğanovu vládu demonstranti obviňují z potlačování demokracie a svobody slova. Požadují proto její odstoupení a předčasné volby.
Eurokomisař na konferenci kritizoval policejní násilí, které je užíváno proti demonstrantům. „Nepřiměřené užití policejní síly proti těmto demonstracím nemá v demokracii místo. Jsem rád, že to přiznává i turecká vláda. Teď je důležité zahájit nejen rychlé a transparentní vyšetřování, ale povolat k odpovědnosti i konkrétní osoby," uvedl Füle.
Komisař také vysvětlil, že podpora demokracie a základních práv a oživení přístupového procesu jsou dvěma stranami téže mince. Kritika se na tureckou vládu už snesla i ze strany Německa a Francie. Právo na protest prý musí být respektováno.
Erdoğan se ale na konferenci bránil a obvinil EU z použití "dvojího metru" a pokrytectví. Metody, které užívá turecká policie, jsou podle něj totiž podobné těm, které při podobných incidentech před časem použila třeba i Velká Británie nebo Francie. Erdoğan také připomněl, že jeho strana zvítězila v regulérních parlamentních volbách.
Už předtím zaznívaly z úst vládních představitelů na adresu demonstrantů označení jako „teroristé" a „zahraniční agenti". Turecký ministr pro záležitosti EU Egemen Bağış řekl, že protesty sice začaly mírumilovně, ale zapojily se do nich i „další skupiny". Konkrétně měl prý na mysli 11 teroristických skupin, které se snaží svrhnout vládu.
Podle Elif Tanverdiové, která se účastní protestů, jsou ale v ulicích normální lidé, ke kterým se postupně přidali i celebrity, novináři a hudebníci. Mezi požadavky demonstrantů podle ní od počátku patřilo i právní zakotvení rovnosti pohlaví, práv homosexuálů či regulace alkoholu.
Protestující by podle Tanverdiové chtěli vyjednávat s premiérem, ten ale prý není ochoten ani částečně ustoupit. Splnění všech cílů, za které demonstranti bojují v ulicích, se tak podle ní zatím zdá být utopií. Realistickým cílem je ale prý zavedení spravedlivějšího volebního systému.
