Lisabonská smlouva představuje pro EU nový začátek

Dne 1. prosince vstoupila Lisabonská smluva v platnost.

Novou smlouvu EU uvítali v místě jejího zrodu velkolepým ohňostrojem.

Její zrod trval dlouho. Dne 1. prosince 2009 však Lisabonská smlouva konečně vstoupila v platnost. Zavádí řadu institucionálních změn, jejichž cílem je zjednodušit rozhodovací postupy a posílit roli EU na celosvětové scéně.

Smlouva představuje základ pro demokratičtější, efektivnější a transparentnější Unii. Je završením dlouhodobé snahy upravit pravidla fungování EU, která se stala naléhavější poté, co v roce 2004 vstoupilo do Unie dalších 10 států.

„Díky Lisabonské smlouvě stojí občané v centru evropského projektu," uvedl předseda Komise José Manuel Barroso. „Jsem rád, že je nyní před námi období stability s odpovídajícími a dostatečně akceschopnými institucemi."

Vstup smlouvy v platnost byl slavnostně uvítán v Lisabonu, kde byla před dvěma lety podepsána.

Smlouvu musely ratifikovat všechny členské státy, čehož se dosáhlo teprve nedávno. V říjnu 2009 schválili irští voliči Lisabonskou smlouvu ve druhém referendu. Poté ji podepsal i český prezident Václav Klaus, čímž byla odstraněna poslední překážka k její úplné ratifikaci.

V listopadu se pak sešli vedoucí představitelé členských států, aby obsadili dva nové posty, jež smlouva vytváří.

Belgický premiér Herman Van Rompuy byl jmenován prvním stálým předsedou Evropské rady a vysokou představitelkou Unie pro zahraniční věci se stala komisařka Catherine Ashtonová.

Díky vstupu Lisabonské smlouvy v platnost mohl předseda Evropské komise José Manuel Barroso minulý týden oznámit kandidáty na místa nových komisařů a komisařek. Také 18 poslanců Evropského parlamentu, kteří byli v červnu zvoleni podle pravidel Lisabonské smlouvy, může konečně usednout na svá místa.

To vše je však jen začátek.

Smlouva také přerozděluje hlasovací váhu jednotlivých členských států a v řadě oblastí odstraňuje možnost veta jednoho státu. Rozšiřuje rovněž pravomoce Komise a významnou měrou zvyšuje účast Evropského parlamentu na legislativním procesu.

Občané zase mohou díky peticím přímo ovlivňovat politiku EU. Charta lidských práv je ve většině členských států právně závazná.

Lisabonská smlouva novelizuje Římskou a Maastrichtskou smlouvu a dává EU nový právní rámec a nástroje k tomu, aby se mohla vypořádat s problémy ve stále více propojeném světě.

Další informace:

Smlouva v kostce

Evropský parlament a Lisabonská smlouva

Jsou známa jména politiků, kteří obsadí nové nejvyšší funkce EU

Předseda Barroso představil svůj nový tým

Zdroj: Zastoupení Evropské komise v ČR