> Eurocentrum > Aktuality z EU > Informace pro občany

Eurozóně dochází s Řeckem trpělivost

Euroskupině zřejmě dochází s řeckou vládou a jejím přístupem k jednáním nervy. Ministři financí eurozóny žádají od svého helénského protějšku mimo jiné důraznější reformy, než jaké tamní vláda navrhuje. Řekové na druhou stranu odmítají jednat s takzvanou Troikou, která je pro ně symbolem útlaku a krize. Času na další jednání již však mnoho nezbývá.

„Mluvili jsme o tom dostatečně dlouho.“ Těmito slovy okomentoval předseda euroskupiny Jeroen Dijsselbloem první jednání ministrů financí eurozóny od 20. února, kdy si Řecko zajistilo prodloužení finanční pomoci. Dijsselbloem, který je zároveň šéfem nizozemské státní kasy, tak naznačil netrpělivost eurozóny s  protahováním jednání a neochotou spustit vážnou a detailní diskuzi s odborníky.

Řecká vláda zkoušela trpělivost svých unijních kolegů, když diskutovala nad formou a místem konání příštího jednání o další pomoci. Výsledkem je kompromis a nejbližší jednání se bude konat ve středu 11. března v Bruselu. Zúčastní se jej jak řečtí finanční experti, tak věřitelské instituce (Evropská komise, Evropská centrální banka a Mezinárodní měnový fond) často nazývané jako Troika.

Právě Troika má mezi řeckými obyvateli velmi špatné jméno, jelikož je vnímána jako strůjce současných problémů v zemi. Tamní vláda z tohoto důvodu odmítá s Troikou jednat. S názvem se potýkalo i uskupení ministrů financí eurozóny, a tak nyní nazývají trojici institucí pouze „institucemi“.

Řecký ministr financí Janis Varufakis trvá na tom, že „nastal konec Troiky“. Varufakis, marxistický akademik a ekonom, tvrdí, že to byla Troika, která řecké voliče odcizila ostatním zemím měnové unie a také přispěla k odporu vůči reformám nadiktovaným z unijních struktur.

Řecko je pod tlakem

Je však otázkou, jak rychlá následující jednání budou. Podle poslední dohody euroskupiny z minulého měsíce budou Řecku vyplaceny další finanční prostředky. Ovšem jen pod podmínkou, že země uspěje v poslední sadě testů, které mají ověřit tamní reformovanou ekonomiku a její schopnost zvládnout obrovský dluh.

Předseda euroskupiny Dijsselbloem uznal, že Řecko je pod silným tlakem, aby nalezlo dostatek peněz k zaplacení svých dluhových závazků. Tento tlak má podle jeho slov spíše sloužit jako podnět k dosažení dohody s věřiteli. Nizozemský ministr financí dodal, že pokud Helénská republika ukáže, že uskutečňuje dílčí opatření, mohou být některé prostředky uvolněny dříve než před koncem měsíce, jak bylo původně plánováno.

Řecký ministr financí Varufakis předložil seznam reforem, které je jeho vláda připravena učinit. Důraz klade na rozsáhlé daňové úniky, díky jejichž potlačení bude schopna vybírat více daní. Avšak podle ostatních kolegů z eurozóny jsou navrhované reformy nedostatečné. Výnosy z daní se ve skutečnosti od voleb v lednu podle posledních údajů snížily, a to proto, že daňoví poplatníci čekají se zaplacením a doufají ve snížení sazeb.

Jelikož je Řecko odříznuto od kapitálových trhů, má zmražené půjčky a snižující se jeho daňové výnosy, můžou zemi ke konci měsíce dojít peníze. Podle tamních představitelů mají Athény dostatek peněz ke splacení druhé ze čtyř půjček v hodnotě 310 milionů eur, kterou mají splatit k 13. březnu.

Termíny následujících splátek jsou 16. a 20. března. I tak ale řecká vláda věří, že za pomoci věřitelů zůstane země solventní.

Zdroj: EurActiv.cz