> Eurocentrum > Informace pro občany

Práva pacientů v oblasti přeshraniční zdravotní péče

Starší německý muž postižený cukrovkou si sebou na výlet do Itálie veze několik lékařských předpisů. Otázkou je, zda mu je v lékárně v zahraničí přijmou. Jedna Polka by ráda absolvovala operaci kyčle v zemi, kde žijí a pracují její vnuci. Jakým způsobem může formality potřebné k operaci vyřídit z Polska? Portugalec zase potřebuje operaci šedého zákalu od španělského specialisty, ale může počítat s tím, že mu budou vynaložené náklady vráceny? Toto je jenom několik případů, kdy pacient potřebuje mít jasno ohledně svých práv a pravidel platných v oblasti přeshraniční péče.

Nově přijatý právní předpis Evropské unie ujasňuje práva pacientů na přístup k bezpečné a kvalitní zdravotní péči a proplácení vynaložených nákladů v zemích EU. Pacienti cestující do jakékoli země EU z důvodu lékařské péče se mohou těšit ze stejných podmínek jako tamní občané. Zmiňovaný předpis přinese užitek pacientům EU hned v několika oblastech. Umožní národním zdravotnickým orgánům vzájemnou užší spolupráci a výměnu informací, pokud jde o kvalitativní a bezpečnostní standardy zdravotní péče. Zjednoduší se také situace pacientů, kteří potřebují speciální péči, jako je tomu například při diagnostice a léčbě vzácných chorob. Skutečnost že se vytvoří podmínky pro prohlubování dobrovolné spolupráce mezi evropskými specializovanými zdravotnickými centry, přispěje k rozvoji „evropských referenčních sítí". Zdravotní odborníci si budou moci vyměňovat osvědčené postupy týkající se zdravotní péče a poskytovat nevyšší standard služeb.

O jakém rozsahu služeb hovoříme?

Pacienti preferují čerpat zdravotní péči ve své zemi. To je důvod, proč poptávka po přeshraniční zdravotní péči reprezentuje pouze přibližně 1% celkových veřejných výdajů na zdravotní péči, což v současné době činí něco kolem 10 miliard eur. Tento odhad zahrnuje přeshraniční zdravotní péči, které nebyla pacienty dopředu plánována (jako je tomu u péče v akutních případech). Znamená to tedy, že méně než 1% objemu výdajů a počtu vycestování pacientů připadá na plánovanou přeshraniční zdravotní péči, jakou je operace kyčle nebo šedého zákalu.

Jaké jsou stávající právní předpisy v této oblasti (omezení sociálního zabezpečení)?

Občané, kteří potřebují péči (včetně péče v akutních případech) při svých dočasných pobytech v zahraničí budou i nadále moci využívat současného souboru nařízení a bude jim poskytnuta potřebná péče.

V případě plánované péče pacient již může požádat o předchozí povolení. Toto povolení nelze zamítnout, pokud pacientovi nemůže být poskytnuta potřebná péče v časovém horizontu, který je z lékařského hlediska únosný.

Proč jsou nové právní předpisy potřebné ?

Tato směrnice nebude mít žádný vliv na výhody, které občané využívají v rámci současných nařízení týkajících se sociálního zabezpečení. Ačkoli současná pravidla, která se zaměřují na dohody o sociálním zabezpečení, nikoli na práva pacientů, jsou platná již od roku 1971, hlubší objasnění práv občanů EU ohledně čerpání zdravotní péče v jiném členském státě bylo zapotřebí.

Jeden z největších úspěchů této směrnice je v případě nemocniční péče skutečnost, že pacienti si budou moci sami vybrat poskytovatele zdravotní péče.

Pokud jde o mimonemocniční péči, pacientům bude umožněno vyhledat zdravotní péči v cizině bez potřeby předchozího povolení nebo jiných formalit a následně budou moci po návratu nárokovat proplacení vynaloženích nákladů. Uvedená směrnice nezahrnuje pouze veřejné, ale i soukromé poskytovatele.

Jak v případě nemocniční, tak i mimonemocniční péče mají pacienti nárok na informace ohledně úrovně kvality a míry bezpečnosti péče, která jim je poskytována.

Směrnice si dále klade za cíl nalézt odpovědi i na další praktické otázky. Kde se mohu informovat na kvalitativní standardy, kterými se daná nemocnice řídí? Do jaké míry mi budou vynaložené náklady proplaceny? Evropský soudní dvůr potvrdil, právo vyhledávat přeshraniční zdravotní péči je již obsaženo ve Smlouvě1. Nicméně nově přijatá směrnice toto jasně stanoví v právním předpise EU a zároveň poskytuje jednotný a ucelený rámec pro všechny občany Evropy.

|Potřebuji povolení ze strany vnitrostátních orgánů před vycestováním za zdravotní péčí do zahraničí?

Vnitrostátní orgány mohou zavést systém „předchozího povolení" ve třech případech:

1) pokud se jedná o nemocniční zdravotní péče vyžadující alespoň jednodenní hospitalizaci.

2) pokud se jedná o vysoce specializovanou a finančně náročnou zdravotní péči,

3) pokud se jedná o obzvláště závažné a specifické případy, kdy jsou kladeny vysoké nároky na úroveň kvality a bezpečnosti péče poskytované zahraničí. V uvedených třech případech pacienti budou muset požádat o povolení, které vydává vnitrostátní zdravotní orgán zodpovědný za proplácení nákladů za ošetření, před vycestováním.

Může být toto povolení zamítnuto?

Vnitrostátní zdravotnické orgány mohou zamítnout povolení, pokud léčba či poskytovatel zdravotní péče by mohli představovat riziko pro pacienta. Povolení může být také zamítnuto v případě, že zdravotní péči je možné poskytnout v přiměřeném časovém horizontu v domácí zemi. Za této situace musí ovšem členský stát své rozhodnutí zdůvodnit.

Co když je mé povolení zamítnuto?

Pacienti mají právo požadovat přezkum každého administrativního rozhodnutí v jejich konkrétním případě, pokud jde o přeshraniční zdravotní péči.

V jaké výši mohu očekávat vrácení vynaloženích prostředků za léčbu v zahraničí?

Pacientům budou vynaložené prostředky vyplaceny zpět ve výši srovnatelné s částkou, která by jim byla vrácena za obdobný typ zdravotní péče v jejich domácí zemi. Členské státy, které poskytují péči zdarma budou muset informovat pacienty o svých tarifech za zdravotní péči.

Mohu vyhledat zdravotní péči v zahraničí v případě, že adekvátní léčba není v mé zemi k dispozici?

Ano, v případě, že adekvátní léčba není v členském státě k dispozici, vnitrostátní zdravotnické orgány nemohou pacientovi, který se hodlá obrátit na poskytovatele v jiné zemi EU, povolení zamítnout. Pacientovi budou nicméně vynaložené prostředky vráceny v souladu s nároky, které může uplatnit ve své zemi.

Soubory nároků jsou zpravidla definovány poměrně obecně, ale v případě, že existují přesné evidence (jako podrobné cenové kódy), musí se v rámci přeshraničního vracení vynaložených prostředků použít.

Musím platit za přeshraniční léčbu předem?

Ano, obecně vzato pacienti musí platit předem a teprve následně jim budou co nejdříve vynaložené prostředky vráceny zpět příslušným vnitrostátním orgánem. Uvedený právní předpis také předpokládá, že členské státy mohou zvolit způsob potvrzení vratné částky písemně předem na základě odhadu předloženým pacientem.

Kde mohu dohledat více informací ohledně mých práv týkajících se zdravotní péče v cizině?

Tento právní předpis předpokládá vznik kontaktních míst v každém členském státě, kde se budou poskytovat informace pacientům ohledně jejich práv na zdravotní péči v Evropě. Tato centra si budou navzájem vyměňovat informace a budou schopna poskytovat praktické informace týkající se podmínek vrácení prostředků a výše částek, možné léčbě, poskytovatelích, postupech nápravy, atd. V důsledku toho budou mít pacienti jasnější představu o kvalitě a bezpečnosti zdravotní péče poskytované v cizině, což jim umožní dělat kvalifikovaná rozhodnutí ohledně přeshraniční zdravotní péče.

Je možné zaslat lékařské údaje do členského státu, kde podstoupím léčbu?

Země původu zajistí, aby poskytovatel zdravotní péče v zemi, kde léčba bude probíhat, měl přístup k pacientovým zdravotním zprávám v písemné nebo elektronické podobě, a to v souladu s směrnicemi týkajícími se ochrany údajů. Zesílená spolupráce v oblasti elektronického zdravotnictví mezi členskými státy umožní, aby tyto údaje byly čitelné a pochopitelné. Jinými slovy, zdravotní IT systémy budou plně kompatibilní. Tato skutečnost neznamená pouze velký přínos pro bezpečnost pacienta, ale také přispívá k celkové udržitelnost zdravotního systému.

Jak si mám počínat v případě komplikací při čerpání léčby v zahraničí?

Uvedený předpis ukládá, jak zemi kde léčba probíhá, tak na zemi kde má dojít k vrácení prostředků, povinnosti týkající se stížností a zjednávání nápravy. Kontaktní místa v každé zemi v tomto ohledu poskytnou pacientovi relevantní informace.

Mám jistotu, že na mou léčbu v zahraničí bude v mé domovské zemi úspěšně navázáno?

Je k dispozici několik opatření, která mají zaručit kontinuitu léčby. Země, v níž je poskytována léčba zajistí, aby pacienti měli přístup ke svým písemným nebo elektronickým lékařským zprávám vztahujícím se k poskytované léčbě. Domovská země zajistí adekvátní pokračování léčby ve stejné kvalitě bez ohledu na to, v jaké evropské zemi bylo s léčbou započato.

Uznají můj lékařský předpis v jiném členském státě EU?

Lékařský předpis vydaný v jiné evropské zemi bude uznán v pacientově domovské zemi a toto je platné i obráceně. Tímto způsobem je zajištěno řádné pokračování zdravotní péče původně započaté v jiné zemi EU i po návratu pacienta domů. Pacient je oprávněn získat předepsaný lék v případě, že je řádně schválen a uveden do prodeje v zemi, kde pacient požaduje jeho vydání.

Lékařské předpisy by se již měly v zásadě uznávat v celé EU. Ovšem nemusí to být pravidlem. Nová směrnice vybaví farmaceuty nástroji, které jsou nezbytné k zpracovávání přeshraničních lékařských předpisů (lepší orientace v položkách jako jsou předepsané léky, lékaři a pacienti).

Jaký je přínos sítě hodnocení zdravotních technologií (HTA)?

Síť vnitrostátních orgánů nebo subjektů zodpovědných za hodnocení zdravotních technologií povede k soustavné spolupráci EU v této oblasti. Přidanou hodnotou HTA je pomoc řídícím pracovníkům dělat správná rozhodnutí, pokud jde o investice a vydávání prostředků v oblasti zdravotnictví. Smyslem spolupráce v HTA je poskytování objektivních a spolehlivých informací ohledně efektivity zdravotních technologií. Toto představuje konkrétní zlepšení, které dále usnadňuje zaujímání fundovaných stanovisek ze strany zdravotnických orgánů.

Co ještě zbývá učinit?

V každém členském státě EU vznikne alespoň jeden kontaktní bod, kde budou pacientům poskytovány všechny relevantní informace. Státy zajistí, že tato referenční centra budou aktivní součástí evropské referenční sítě.

Státy dále zajistí, že správní postupy týkající se přeshraniční zdravotní péče a vrácení prostředků včetně postupů při stížnostech a mechanismů na kalkulaci nákladů jsou řádně nastaveny a fungují.

Komise vytvoří sítě k posílení spolupráce týkající se hodnocení zdravotních technologií a elektronického zdravotnictví. Dále umožní uznávání přeshraničních lékařských předpisů.

Kdy tento právní předpis vstoupí v platnost?

Národní vlády mají 30 měsíců na včlenění těchto opatření do vnitrostátních právních předpisů

Další informace

http://ec.europa.eu/health/cross_border_care/policy/index_en.htm

1 :Kohll and Decker (1998); Ferlini (2000); Geraets-Smits and Peerbooms (2001); Vanbraekel (2001); Inizan (2003); Müller Fauré and Van Riet (2003); Leichtle (2004); Watts (2006); Stamatelaki (2007); Elchinov (2010).