> Eurocentrum > Aktuality z EU > Informace pro podnikatele

Státní podpora: Komise prodlužuje dobu účinnosti krizových pravidel pro banky

Evropská komise aktualizovala a prodloužila dobu účinnosti souboru dočasných pravidel pro kontroly státní podpory pro finanční instituce v průběhu krize. V hlavních ustanoveních je vysvětlen způsob, jak zajistit, aby stát získal přiměřené protiplnění v případě, že se členské státy rozhodnou rekapitalizovat své banky za použití nástrojů, jako jsou například kmenové akcie, za něž není protiplnění předem stanoveno. Dá se očekávat, že takových případů bude v budoucnu stále více a více. Rovněž byla schválena revidovaná metodika týkající se protiplnění, jež se vztahuje na záruky za financování bank (což doposud představuje většinu poskytnutých podpor), aby se zaručilo, že poplatky placené bankami odrážejí spíše vnitřní riziko pro každou z těchto bank než riziko spojené s dotyčným členským státem nebo s trhem jako celkem. Tato pravidla se budou používat tak dlouho, dokud to budou vyžadovat tržní podmínky.

V letech 2008-2009 Evropská komise přijala zvláštní pravidla státní podpory. Cílem tohoto opatření bylo členským státům v průběhu finanční krize umožnit, aby v zájmu finanční stability poskytovaly podporu bankovnímu systému, aniž by tím nepatřičně narušily hospodářskou soutěž na jednotném trhu Evropské unie. Hodnota krizových pravidel se potvrdila tím, že tato pravidla zaručila restrukturalizaci bank v okamžiku, kdy jejich obchodní modely vyžadovaly provedení změn v zájmu zajištění jejich dlouhodobé životaschopnosti, například v případě, že jsou ve velké míře závislé na rizikových činnostech. Komise se rovněž postarala o to, aby akcionáři a držitelé hybridního kapitálu nesli tuto zátěž rovným dílem, a tak v konečném důsledku snížila podíl finančního příspěvku daňových poplatníků vyčleněného na podporu bank.

„Zvýšení napětí na trzích se státními dluhopisy znovu dostalo banky Unie pod tlak, což je důvodem prodloužení doby účinnosti krizových pravidel. Jde zejména o to, aby se přispělo k zavádění souboru opatření schváleného Evropskou radou v říjnu tohoto roku, obnovila se tak důvěra a pokračovalo se v nutné restrukturalizaci tohoto sektoru," uvedl místopředseda Komise odpovědný za politiku hospodářské soutěže Joaquín Almunia. „Nadále budeme v případě potřeby trvat na restrukturalizaci a čištění rozvah za účelem prolomení začarovaného kruhu státních dluhů a slabého finančního sektoru. Při uplatňování těchto pravidel Komise plně zohlední prvky, z nichž vyplývá, že banky mohou být dlouhodobě životaschopné, aniž by potřebovaly důkladnou restrukturalizaci."

Komise přijala sdělení o použití pravidel pro poskytování státní podpory ve prospěch bank v souvislosti s finanční krizí od 1. ledna 2011, jež zachovává čtyři sdělení stanovující podmínky slučitelnosti podpor - poskytovaných formou záruk za financování, formou rekapitalizace a opatření na záchranu aktiv - s pravidly Smlouvy pro státní podporu, jakož i požadavek plánu restrukturalizace a plánu na obnovení životaschopnosti (sdělení o restrukturalizaci).

Komise bude i nadále v co nejkratší lhůtě udělovat dočasná povolení, a to vždy, kdy to bude nutné pro zachování finanční stability, pokud budou podmínky takového zásahu v souladu s předloženými pokyny.

Další informace

Zvýšené napětí na trzích se státními dluhopisy zaznamenané od letošního léta dostalo bankovní sektor EU opět pod tlak. Bylo tudíž nutné prodloužit dobu účinnosti mimořádných krizových pravidel a usnadnit provádění souboru opatření v bankovním sektoru, který hlavy států a předsedové vlád EU schválili v říjnu. Cílem uvedeného souboru opatření bylo obnovit důvěru v tento sektor, a to prostřednictvím záruk za střednědobé financování a vytvořením dočasných kapitálových rezerv ve výši 9 % kapitálu nejvyšší kvality po zohlednění tržního ocenění expozic ze státních dluhopisů.

S ohledem na změny v regulaci a měnící se tržní prostředí Komise předpokládá, že státní kapitálové vklady mohou mít v budoucnosti častěji podobu akcií s variabilním protiplněním. Jelikož protiplnění za tyto akcie má podobu dividend a kapitálových zisků, které jsou svou povahou nejisté, předkládají se pokyny týkající se použití tržního ocenění, aby měl stát dostatečnou záruku přiměřeného protiplnění. Akcie by měly být státem upsány s vhodnou slevou z poslední ceny akcie, mimo jiné v závislosti na objemu kapitálových vkladů v porovnání se stávajícím bankovním kapitálem a na tom, zda se na dané akcie vztahuje hlasovací právo, či nikoliv. Nástroje hybridního kapitálu by zase měly pro případ, že by banky nebyly schopny zaplatit dohodnuté protiplnění v krátkodobém horizontu, zahrnovat „alternativní mechanismus výplaty kuponů", který by umožňoval, aby byly kupony, jež nemohou být vyplaceny hotově, vyplaceny státu v podobě akcií.

Komise rovněž provedla přezkum pokynů týkajících se poplatků, které banky musejí zaplatit za záruky, aby bylo zajištěno, že je podpora omezena na nutné minimum, a aby bylo zohledněno riziko pro veřejné finance. Revidovaná metodika stanoví minimální poplatky, které by se měly použít v případě, že se záruky udělují na vnitrostátním základě. Nová pravidla se použijí na záruky za dluhy se splatností od jednoho roku do pěti let (sedm let v případě krytých dluhopisů). Pravidla týkající se kratší splatnosti zůstávají stejná.

Plány restrukturalizace

Komise bude nadále požadovat, aby členské státy předložily plán restrukturalizace (nebo aktualizaci původně schváleného plánu) pro všechny banky, které obdrží veřejnou podporu ve formě rekapitalizace nebo opatření na záchranu znehodnocených aktiv, ať už se jedná o podporu z vnitrostátních zdrojů či zdrojů EU, bez ohledu na objem či důvod podpory. Komise stanoví nezbytnost restrukturalizace na základě přiměřeného posouzení dlouhodobé životaschopnosti bank, přičemž zcela zohlední všechny relevantní prvky: zda nedostatek kapitálu souvisí především s nedostatečnou důvěrou ve státní dluhopisy, zda jsou kapitálové vklady z veřejných prostředků omezeny na výši nutnou pro kompenzaci ztrát způsobených valorizací státních dluhopisů členských států EHP na tržní cenu v bankách, které by jinak byly životaschopné, a zda z analýzy vyplývá, že příslušná banka nepodstupovala při nákupu státních dluhopisů nepřiměřené riziko.

Banky, kterým nebyla poskytnuta veřejná podpora ve formě rekapitalizace nebo opatření na záchranu znehodnocených aktiv, ale využívají financování zaručeného státem, nemusejí plány restrukturalizace předkládat. Pouze banky využívající četných státních záruk za své peněžité závazky budou nadále povinny předkládat Komisi přezkum své životaschopnosti.

Souvislosti

Krizový režim byl poprvé přijat v letech 2008-2009 v důsledku finanční krize, která nastala po pádu banky Lehman Brothers. Zahrnuje sdělení o bankovnictví, sdělení o rekapitalizaci, sdělení o znehodnocených aktivech a sdělení o restrukturalizaci. Tato zvláštní pravidla byla zavedena podle čl. 107 odst. 3 písm. b) Smlouvy o fungování EU, který umožňuje, aby Komise schválila státní podporu s cílem napravit vážnou poruchu v hospodářství některého členského státu.

Tato pravidla již byla v minulosti dvakrát aktualizována. V červenci 2010 byly navýšeny poplatky za záruku, aby lépe odrážely rizikový profil jednotlivých příjemců a aby se zamezilo nadměrné závislosti na nástroji, který představuje zcela nepředvídané riziko pro veřejné finance. V prosinci 2010 byla platnost uvedeného režimu prodloužena o jeden rok, přičemž hlavní změna spočívala v tom, že všechny banky využívající podpory ve formě rekapitalizace či opatření na záchranu aktiv mají povinnost předložit plán restrukturalizace bez ohledu na objem podpory (viz IP/10/1636).

Seznam probíhajících šetření týkajících se individuálních státních podpor, jakož i rozhodnutí přijatých od začátku krize naleznete v MEMO/11/858..

Úplné znění sdělení je na adrese:

http://ec.europa.eu/competition/state_aid/legislation/temporary.html

Kontaktní osoby :

Amelia Torres (+32 22954629)

Maria Madrid Pina (+32 22954530)