> Eurocentrum > Informace pro občany

Zimní prognóza 2016: Hospodářské oživení v EU přes sílící rizika pokračuje. I české ekonomice se bude dařit.

Začátek nového roku se v Evropě již počtvrté v řadě nese ve znamení hospodářského oživení.

Evropská ekonomika stále mírně roste, přičemž kupředu ji pohání především spotřeba.

Mnohé ekonomiky světa se však v tuto chvíli potýkají s velkými výzvami, a evropský růst je proto vystaven zvyšujícím se rizikům.

_{Zdroj: Zastoupení Evropské komise v ČR}

Česká ekonomika podle odhadů Evropské komise zaznamenala v roce 2015 čtvrtý nejvyšší růst v Evropské unii: 4,5 %.  V letošním roce by měla česká ekonomika výrazně zpomalit, a to zejména v důsledku propadu veřejných investic, které byly v roce 2015 abnormálně vysoké kvůli dočerpávání evropských fondů pro končící období 2007–13. I bez tohoto faktoru ovšem domácí poptávka zůstává silným hnacím faktorem růstu.  Česká ekonomika by si tak nadále měla udržet vyšší dynamiku než Evropská unie nebo eurozóna jako celek. Tempo růstu by podle prognózy Komise mělo dosáhnout 2,3 % v roce 2016 a 2,7% v roce 2017. 

Vzhledem k pokračujícímu slušnému růstu české ekonomiky Komise očekává i další pokles nezaměstnanosti, a to z 5,1 % v roce 2015 na 4,7 % v roce 2017. Míra nezaměstnanosti je již v současnosti druhá nejnižší v EU (po Německu). Zaměstnanost by se ovšem již měla zvyšovat pomaleji, neboť  potenciál volné pracovní síly se postupně vyčerpává.  Míra spotřebitelské inflace má i přes  dynamiku ekonomiky a narůstající tlak na mzdy zůstat velmi nízká a do konce roku 2017 by neměla přesáhnout inflační cíl ČNB ve výši 2 %. Výhled pro oblast veřejných financí je podle predikce Komise příznivý: deficit vládního sektoru by měl v příštích letech klesnout z 1,6 % v roce 2015 až na 1 % v roce 2017 a u vládního dluhu Komise očekává mírný pokles na 40,1 % HDP v roce 2017.

Pokud jde o EU jako celek, zimní prognóza Komise ukazuje, že celkové vyhlídky na růst se od podzimu příliš nezměnily, nicméně nebezpečí, že by se růst nemusel vyvíjet tak dobře, jak se očekává, vzrostlo, a to zejména vlivem vnějších faktorů. V eurozóně by mělo letos tempo růstu zrychlit na 1,7 % (oproti loňským 1,6 %) a pro rok 2017 je prognózován růst o 1,9 %. Hospodářský růst EU by měl v letošním roce zůstat stabilní na úrovni 1,9 % a v příštím roce by měl zrychlit na 2,0 %.

Některé faktory, které napomáhají růstu, budou mít zřejmě silnější účinek a budou přetrvávat déle, než se původně předpokládalo. Jedná se například o nízké ceny ropy, o příznivé podmínky financování a o nízký směnný kurz eura. Na obzoru se ale současně rýsují zřetelnější rizika a hospodářství čelí novým výzvám: Čína a další rozvíjející se ekonomiky rostou pomaleji, celosvětový obchod je slabý a ve světě panuje nejistota, co se týče geopolitické situace a budoucích opatření.

„V Evropě pokračuje oživení a růst je víceméně v souladu s naší předchozí, podzimní prognózou,“ konstatuje místopředseda pro euro a sociální dialog Valdis Dombrovskis, ale zároveň upozorňuje: „Musíme se však mít na pozoru. Mírný růst evropského hospodářství totiž čelí sílícím rizikům, ať už jde o pomalejší růst na rozvíjejících se trzích (například v Číně), nebo o slabý celosvětový obchod a geopolitické napětí v evropském sousedství. Důležité je pokračovat ve strukturálních reformách, které mohou našim ekonomikám pomoci růst, ustát budoucí otřesy a zlepšit pracovní příležitosti pro občany.“

V podobném duchu se vyjadřuje i komisař pro hospodářské a finanční záležitosti, daně a cla Pierre Moscovici: „Evropské hospodářství tuto zimu úspěšně zvládá nové výzvy. Pomáhá mu k tomu levná ropa, směnný kurz eura a nízké úrokové sazby. Méně příznivé poměry ve světě však představují určité riziko, a proto musíme být dvakrát tak ostražití. Čeká nás více práce, abychom posílili investice, zvýšili správným způsobem konkurenceschopnost a dokončili nápravu našich veřejných financí.“

Plošné oživení napříč členskými státy

V roce 2015 se hospodářská produkce v každém z členských států buď zvýšila, nebo byla stabilní. Do roku 2017 by se měla ekonomika všech členských států rozvíjet. Míra růstu HDP se ale bude i nadále dosti různit, a to jak vlivem strukturálních aspektů, tak vlivem odlišných cyklických pozic.

Očekává se, že hlavním motorem růstu zůstane pro letošní i příští rok soukromá spotřeba, které budou napomáhat lepší podmínky na trhu práce a zvyšující se reálné disponibilní příjmy. K postupnému zlepšení by mělo dojít i v případě investic, které se budou odvíjet od větší poptávky, vyšších ziskových marží, příznivých podmínek pro financování a pozvolně klesajícího tlaku na snižování pákového efektu.

Podmínky na trhu práce se i nadále zlepšují

Zaměstnanost by se měla stále mírně zvyšovat. Míry nezaměstnanosti budou podle prognózy dále klesat, i když pomaleji než v uplynulém roce. Pokles by měl být výraznější v těch členských státech, které provedly reformy trhu práce. V eurozóně se očekává, že se míra nezaměstnanosti sníží z 11 % v roce 2015 na 10,5 % v roce 2016 a na 10,2 % v roce 2017. V EU jako celku by měla nezaměstnanost klesnout z 9,5 % v roce 2015 na 9,0 % v letošním roce a na 8,7 % v roce příštím.

Nastavení fiskální politiky více napomáhá růstu. Pokračuje snižování schodků

Očekává se, že v eurozóně dále klesne souhrnný schodek veřejných financí, a sice díky silnější hospodářské aktivitě a v menší míře i díky nižším výdajům na úroky.

V eurozóně se měl schodek veřejných financí v roce 2015 snížit na 2,2 % HDP (2,5 % v EU) a snižovat by se měl i nadále – letos na 1,9 % HDP (2,2 % v EU) a v roce 2017 na 1,6 % HDP (1,8 % v EU). Prognóza předpokládá, že nastavení fiskální politiky v eurozóně bude letos o něco více podporovat hospodářské oživení. V EU jako celku by mělo nastavení fiskální politiky zůstat víceméně neutrální. Poměr dluhu k HDP v eurozóně by měl klesnout ze své nejvyšší hodnoty 94,5 % v roce 2014 (88,6 % v EU) na 91,3 % v roce 2017 (85,7 % v EU). 

Další snižování cen ropy dočasně brzdí inflaci

Roční inflace v eurozóně se ke konci roku 2015 nacházela pouze mírně nad nulou, zejména v důsledku dalšího poklesu cen ropy. Prognóza počítá s tím, že růst spotřebitelských cen zůstane v zemích eurozóny v prvním pololetí tohoto roku velmi nízký a v druhém pololetí, kdy účinek prudkého propadu v cenách ropy pomine, se zřejmě začne zvyšovat. Pro celý rok 2016 je nyní roční inflace v eurozóně prognózována na pouhých 0,5 %, a to částečně proto, že růst mezd je stále utlumený. Očekává se, že inflace se bude zvyšovat pozvolna a v roce 2017 dosáhne 1,5 %, protože vyšší mzdy, větší domácí poptávka a mírný nárůst cen ropy budou zvyšovat cenové tlaky.

Vývoz odolává pokračujícímu zpomalování celosvětového růstu

Vzhledem ke zhoršení globálního ekonomického výhledu se očekává, že oživení světového hospodářství (mimo EU) bude pomalejší, než jak bylo prognózováno na podzim. Celosvětový růst byl ostatně v roce 2015 nejslabší od roku 2009. Růst vývozu ze zemí eurozóny byl ve druhé polovině roku 2015 mírný, ale v průběhu roku 2016 by měl zrychlit. To je dáno opožděnými účinky dřívějšího znehodnocení eura, nižšími jednotkovými náklady práce a postupným zvyšováním zahraniční poptávky.

Výhled je spojen s vyššími riziky

Hospodářský výhled zůstává velmi nejistý a celková rizika se zvyšují. Patří mezi ně nižší růst na rozvíjejících se trzích, nesourodá korekce v Číně a také možnost, že další nárůsty úrokových sazeb ve Spojených státech by mohly způsobit narušení na finančních trzích nebo poškodit zranitelné rozvíjející se ekonomiky, čímž by mohl být negativně ovlivněn i tento výhled. Další pokles cen ropy by pak mohl mít nepříznivý dopad na země vyvážející ropu a snížit poptávku po vývozu z EU. Rizika, jež mají původ uvnitř EU, by se mohla nepříznivě promítnout do důvěry a investic. Na druhé straně kombinace stávajících podpůrných faktorů by mohla ekonomice dodat impuls silnější, než jaký se očekává, zejména pokud by došlo k oživení investic.

Souvislosti

Tato prognóza zohledňuje všechny relevantní údaje a faktory, které byly k dispozici do 22. ledna 2016, včetně předpokladů týkajících se vládních politik. V potaz byly vzaty pouze politiky věrohodně oznámené a dostatečně podrobné. Odhady nepředpokládají žádné změny politiky. Tato prognóza vychází také ze souboru vnějších předpokladů ohledně směnných kurzů, úrokových sazeb a cen komodit. Použitá čísla odrážejí tržní očekávání vyplývající z trhů s deriváty v době vypracování prognózy.

Svoji hospodářskou prognózu by Komise měla aktualizovat v květnu 2016.

Bližší informace:

Video k zimní prognóze: http://europa.eu/!dH46Yn

Zimní hospodářská prognóza – dokument je k dispozici (pouze v angličtině) na internetových stránkách . Viz také #ecforecast

Evropská hospodářská prognóza – internetové stránky s vysvětlením

Generální ředitelství pro hospodářské a finanční záležitosti na Twitteru: @ecfin

Místopředseda Dombrovskis na Twitteru: @VDombrovskis

Komisař Moscovici na Twitteru: @Pierremoscovici

Zdroj: Zastoupení Evropské komise